Cep, obec ležící na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, má od letošního dubna kořenovou čistírnu. Stavbu financovala z vlastních finančních prostředků a dotace čerpané v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). O projektu nám více řekl starosta obce Jan Vobejda.
EVA VÍTKOVÁ
Proč jste se rozhodli pro tuto čistírnu?
Kořenovou čistírnu mají v nedalekých Slavošovicích a jejich desetileté dobré zkušenosti ovlivnily i náš záměr. Navíc taková stavba pěkně zapadne do krajiny, nenarušuje ji. Tvoří ji pouze kalová pole, štěrbinová nádrž, zpevněné plochy, malý sklad nářadí a oplocení. Ani provoz není příliš náročný, na její obsluhu stačí jeden pracovník.
Díky čistírně by se měla zlepšit kvalita vypouštěných odpadních vod, zejména snížit množství chemicky spotřebovaného kyslíku (CHSKCr) o 6,72 t/rok (ze současných 8,10 t/rok) a nerozpuštěných látek o 3,27 t/rok ze současných 3,69 t/rok.
Měli jste předem vybrané místo? A co bylo pro vás nejsložitější?
Už v územním plánu jsme měli vyznačeno, kde bude čistírna stát. Jenže ne všechny pozemky byly obecní, proto jsme jich část museli vykoupit, část jsme směnili. Takto jsme si pozemky připravili pro výstavbu a čekali na vyhlášení té správné výzvy. Malá obec se 185 obyvateli by se sama na takovou stavbu nikdy nezmohla. A dotace ve výši 90 % nákladů se často nevyskytují. Nejsložitější byla určitě příprava. Kromě běžné dokumentace jako projekt, plány, studie proveditelnosti, EIA bylo nutné mít ještě zpracované geologické průzkumy a různá zaměření. Nikdo z našich zastupitelů není uvolněný, a než jsme vše vyřídili, stálo nás to dost nervů.
Doporučil byste něco obcím, které se rozhodnou jít vaší cestou?
Především musejí mít dobře zpracovaný projekt a zajištěny finance. A také jim nesmí chybět trpělivost a pevné nervy. Ty budou potřeba v každém případě.
Kolik domácností v Cepu se již připojilo na čistírnu?
Asi 90 %. Čistírnu jsme vybudovali a připojili na stávající kanalizaci, na niž již byla napojena většina domácností v obci. Nově jsme vybudovali tlakovou kanalizaci a vodovodní řad pro část obce, která nemohla být gravitačně napojena na stávající kanalizaci. Lidé, kteří si u nás budou chtít postavit domek, nebudou muset budovat septik. To je myslím výrazná pomoc.
Kolik stála čistírna?
Celkem 14 milionů korun. Způsobilé výdaje dosáhly12 105 212 Kč, dotace z Fondu soudržnosti činila 10 289 431 Kč, Státní fond životního prostředí nám poskytl 605 260 Kč. V rámci OPŽP, prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, jsme tak získali 10 894 691 korun, což je 90 % uznatelných nákladů. Náklady, které nepokryla dotace, jsme zaplatili z rozpočtu obce. Výstavbu čistírny jsme plánovali, tak jsme si na ni našetřili.
Čistírnu jste dokončili v předstihu.
Jak jsem již uvedl, měli jsme připraveny pozemky, mohli jsme tedy hned stavět. Začali jsme na začátku roku 2007 a na konci roku jsme měli stavební povolení. Vlastní stavba trvala asi půl roku. Vzhledem k tomu, že bylo potřeba dokončit rozvody elektřiny k přečerpávací stanici, úpravu pozemků a oplocení kolem čistírny, posunuli jsme termín ukončení stavby na duben. Zkušební provoz bude trvat rok.
Jste s provozem spokojeni? Zvýšili jste cenu vodného a stočného?
Spokojeni jsme. Nezvýšili jsme ani ceny vodného a stočného, ani to do budoucna neplánujeme. Snažíme se lidi spíše podporovat. Například chceme zachovat místní obchod a tak z obecního rozpočtu hradíme nájemné, aby lidé nemuseli pro základní věci jezdit do města. V obci žije většina starších obyvatel a my jim spíše chceme vycházet vstříc a nezvyšovat jim zbytečně životní náklady.
Připravujete další projekty?
V obci máme školu, která je od konce 70. let minulého století prázdná. Rádi bychom ji přestavěli na byty. Letos jsme obdrželi dotaci z Programu obnovy venkova na rekonstrukci střechy, příští rok bychom chtěli postavit sedm bytů.
Šel byste do podobného projektu s OPŽP znovu?
Jetsliže bych věděl, že půjde o prospěšnou stavbu pro obec, určitě bych neváhal. Sice nás to stálo hodně času, úsilí, ale Státní fond životního prostředí nám vycházel vstříc. Měli jsme štěstí, i co se financí týče. Kořenová čistírna je jedna z největších staveb, která se u nás uskutečnila, a člověka těší, když po něm něco zůstane.
Jihočeská obec Cep připravuje kromě kořenové čistírny další projekty.
FOTO: ARCHIV
Co rozhoduje při schvalování žádostí?
Cep je jednou z mnoha obcí, které se ucházejí o získání podpory na stavby vodohospodářské infrastruktury. Velký zájem je o projekty na zlepšení infrastruktury obcí a měst na plnění požadavků na sběr, odvedení a čištění odpadních vod. Potvrdila to i Ivana Vráblíková, vedoucí odboru ochrany vod Státního fondu životního prostředí. Od vyhlášení první výzvy v roce 2007 bylo schváleno k podpoře přibližně 290 žádostí.
V současné době je již řada menších projektů dokončena, zároveň se uskutečňují rozsáhlé projekty podané do pozdějších výzev. Zájem je také o dotace na zlepšení infrastruktury obcí a měst na plnění požadavků na sběr, odvedení a čištění odpadních vod. »Nejčastěji se setkáváme s projekty, které řeší čištění komunálních odpadních vod pomocí klasické mechanicko-biologické čistírny odpadních vod (ČOV). Ale zájem je o všechny druhy čistíren,« uvedla Ivana Vráblíková.
»Při schvalování žádosti o podporu rozhoduje kvalita projektu a jeho cena, přičemž kvalita se posuzuje komplexně včetně vhodnosti navrženého typu čistírny pro danou lokalitu. Posouzení, zda je pro danou lokalitu kořenová čistírna optimální, záleží především na velikosti obce, požadavku na emisní limity vypouštěné odpadní vody apod. Návrh technologie čištění odpadních vod, a tedy i druhu ČOV vychází vždy od projektanta. Je však pravda, že názory se v tomto směru mohou lišit. Kořenové čistírny lze použít pouze u malých obcí a malých zdrojů znečištění, kde je zároveň dostatečná plocha pro jejich výstavbu,« dodala Ivana Vrábliková.
