Každou jednotlivou žádost obce o využití majetku státu pečlivě posuzujeme, říká Mgr. Jaroslav Strouhal, ředitel odboru Realizace majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), kterému jsme položili následující otázky.Pokud má...
Každou jednotlivou žádost obce o využití majetku státu pečlivě posuzujeme, říká Mgr. Jaroslav Strouhal, ředitel odboru Realizace majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), kterému jsme položili následující otázky.
Pokud má obec zájem o majetek na hraničních přechodech, jak by měla dále postupovat?
Nakládání s majetkem včetně hraničních přechodů se v obecné rovině řídí zákonem číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění. Ještě předtím, než bude nemovitý majetek na hraničních přechodech nabízen třetím subjektům, je ÚZSVM povinen učinit nabídku organizačním složkám státu, například Policii ČR, Generálnímu ředitelství cel, Státní správě hmotných rezerv. Teprve když organizační složky neprojeví o majetek zájem, přichází v úvahu jednání s obcemi a dalšími subjekty, a to podle shora citovaného zákona.
Obec se může obrátit na jednotlivé odbory odloučených pracovišť ÚZSVM (viz http://www.uzsvm.cz/kontakty.php), v jejichž katastrálním území se konkrétní hraniční přechod nachází. Po zjištění aktuálních informací pak musí zaslat žádost s návrhem dalšího využití objektu hraničního přechodu na příslušné územní pracoviště, kde bude dále žádost posuzována.
Které jsou nejčastější překážky při přípravě a posuzování žádostí?
Záměr obce by měl vedle konkrétního a jasného využití majetku obsahovat také usnesení, ve kterém zastupitelstvo obce odsouhlasilo její zájem o využívání prostor, případně nemovitostí hraničních přechodů. Zároveň dodávám, že ÚZSVM bude případně nabízet pouze dílčí objekty na jednotlivých přechodech, nikoli přechody jako celek.
ÚZSVM musí tento majetek státu řádně zajistit. Co tato povinnost obnáší?
V současné době náš úřad zpracovává strategie budoucího využití přechodů. Na tomto rozsáhlém úkolu intenzívně pracuje šest příslušných územních pracovišť. Základní materiály strategie budoucího využití se připravují pro každý hraniční přechod zvlášť s přihlédnutím k lokalitě, kde se hraniční přechod nachází, jeho infrastruktuře a účelu využití budov a ploch.
Můžete to vysvětlit konkrétněji ve vztahu k obcím?
Strategie se budou postupně doplňovat a upravovat podle měnící se situace v závislosti na požadavcích Policie ČR, Generálního ředitelství cel, případně dalších organizačních složek státu, místní samosprávy a dalších subjektů, které budou mít o hraniční přechody nebo jednotlivé objekty zájem.
Převzetím silničních hraničních přechodů vzrostl objem spravovaného majetku ÚZSVM téměř o 20 %. V tomto případě náš úřad zajišťuje především provozní údržbu, nutné opravy čistíren odpadních vod aj. Velká část přechodů se nachází v horách, proto vyžadují zvýšenou údržbu především v zimním období.
Jak chcete zabránit tomu, aby se z objektů hraničních přechodů nestaly například tržiště, herny nebo veřejné domy?
Tím, že vyhodnotíme konkrétní žádosti týkající se budoucího využití majetku na každém hraničním přechodu zvlášť, stává se ÚZSVM garantem, že žádný z přechodů nebude sloužit pro zmíněný druh činnosti.
Obce se také mohou zajímat o zdravotnická zařízení. Na jaké nemovitosti - druh majetku vypracovává ÚZSVM zakladatelské privatizační projekty?
Dispozice, které je možné navrhnout pro další nakládání s majetkem, jsou v zásadě tři: veřejná obchodní soutěž, přímý prodej a bezúplatný převod. Zakladatelské privatizační projekty ÚZSVM lze dělit na dvě kategorie. Jedna představuje soubor zdravotnických zařízení, které úřad nabyl, nebo se kterými hospodaří od svého vzniku. Druhou tvoří celá škála nemovitého majetku například byty, pozemky, nebytové prostory aj. ÚZSVM již zpracoval privatizační projekty na majetek v celkové účetní hodnotě zhruba 600 miliónů korun.
ÚZSVM vždy pečlivě zkoumá konkrétní navrženou dispozici s majetkem. V případě zdravotnických zařízení (větší polikliniky nebo léčebny dlouhodobě nemocných, které dlouhodobě zajišťují zdravotní péči pro spádové území obce) většinou navrhoval bezúplatný převod na obce. Důvodem byl zájem zajistit kontinuitu poskytování zdravotní péče v návaznosti na uplynulá léta z hlediska veřejného zájmu. Přímý prodej se volí u menších zdravotních zařízení, u nichž lze rovněž prokázat, že zdravotní subjekt tam působí několik let a prokazatelně do nich investoval značné finanční prostředky. Vždy je vyžadováno příslušné usnesení zastupitelstva obce, že v místě poskytovaná zdravotní péče je nenahraditelná. Ve smlouvách je stanovena podmínka, že nový nabyvatel musí zachovat zdravotnickou péči v souladu se schváleným projektem po dobu 25 let.
Co zahrnuje příprava privatizačního projektu
Přednostně jsou zpracovávány privatizační projekty na bezúplatný převod majetku na hlavní město Prahu, města a obce, a to zejména z těchto důvodů:
v zařízeních je zajišťována nezastupitelná zdravotní péče;
je třeba dořešit majetkové vztahy;
objekty jsou ve špatném technickém stavu;
zřizovatelem subjektu poskytujícího zdravotnickou péči je obec, město nebo městská část.
Příprava privatizačního projektu zahrnuje především: určení přesné specifikace a historie majetku; jeho ocenění, vyjasnění vlastnických práv (vyloučení existence restitučních nároků); zajištění aktuálních výpisů z katastru nemovitostí; doložení a posouzení všech smluv týkajících se privatizovaného majetku.
Závaznou součástí zakladatelských privatizačních projektů jsou ekologické audity, které v některých případech musí zajistit a uhradit ÚZSVM.
Při zpracovávání zakladatelských privatizačních projektů ÚZSVM spolupracuje s ostatními orgány státní správy, zejména Ministerstvem financí, Fondem národního majetku, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem životního prostředí, Českou inspekcí životního prostředí, Pozemkovým fondem, Magistrátem hl. m. Prahy a dalšími orgány státní správy a místní samosprávy.
Zdroj: ÚZSVM
