Místní profesionální odborné týmy by mohly na úrovni mikroregionů zvýšit úroveň nejen sociálních služeb.
Hana Vlčková je předsedkyní Občanského sdružení Zahrada, které spojuje rodiče dětí s těžkým mentálním a kombinovaným postižením. Když sdružení hledalo vhodné místo, kde by mohlo vybudovat chráněné (podporované) bydlení pro takto postižené dospívající a dospělé osoby, nalezlo je - díky Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické se sídlem ve Mšeně u Mělníka - před čtyřmi roky v objektu bývalé fary v obci Nebužely. Areál se po přebudování stane domovem pro osm klientů ve věku od 18 let, přičemž se počítá s tím, že kromě mladých lidí z Prahy tam bude místo i pro tři jejich vrstevníky z mělnického regionu.
ZÁKON JE NEZASKOČÍ
Tak začala spolupráce Občanského sdružení Zahrada s mikroregionem Sdružení obcí Kokořínska, která letos vyústila v uzavření mandátní smlouvy, na jejímž základě se Hana Vlčková stala manažerkou tohoto svazku 18 obcí. Nestalo se tak náhodou - mikroregion totiž má ve své rozvojové strategii podchycenu i oblast sociálních služeb a Hana Vlčková má právě z této oblasti bohaté zkušenosti. Navíc pracuje i v občanském sdružení SKOK, v němž jsou začleněny organizace působící v sociální a zdravotně sociální oblasti a které se podílelo na přípravě věcného záměru návrhu zákona o sociálních službách.
"Chystaný zákon by měl v souladu s legislativou Evropské unie také u nás sociální služby povýšit na službu veřejnou a bude pro to definovat i úkoly a povinnosti samospráv. Současné dva základní typy sociálních služeb - tedy pečovatelská služba a ústavní péče - se mají rozrůst o další dvě desítky, jejichž garantem by byla veřejná správa - a nikoliv pouze neziskové organizace, jako je tomu dosud. Půjde například o azylové domy, centra denních služeb, denní stacionáře, domy na půl cesty, chráněné bydlení apod. V mikroregionu s 8,5 tisíce obyvatel chceme vytvořit systém sociálních služeb, který by každému občanu umožnil do něho vstoupit s garancí, že úroveň poskytované služby bude stejně kvalitní v každé obci," říká Hana Vlčková. Jak sama připouští, širší nabídka sociálních služeb je dosud zajištěna spíše ve větších městech, ale na venkově bývá výrazně chudší.
V KAŽDÉ DOMÁCNOSTI...
Prvním krokem manažerky proto bylo zmapování situace v poskytovaných sociálních službách v mikroregionu, ale také zájmu občanů o ně. Ukázalo se, že na Kokořínsku zatím jen pět obcí zajišťuje pečovatelskou službu v rozsahu donášky jídla, nákupů, pochůzek apod. pro seniory či lidi, kteří jsou kvůli svému zdravotnímu handicapu nepohybliví.
"Pokud bych mohla radit jiným sdružením obcí, která o podobném průzkumu uvažují, pak určitě to, aby jej neprováděly pouze v kancelářích obecních úřadů. Nýbrž aby zjišťovaly reálnou situaci, požadavky a potřeby na místě v každé domácnosti," doporučuje manažerka. Podle ní je důležité mluvit nejen se současnými i potenciálními klienty, ale také s jejich příbuznými. Pokud se v obcích neprovede důkladná vysvětlovací kampaň, hrozí riziko, že úspěšné zavedení nové služby dodatečně zvýší zájem o její využívání i mezi těmi, kdo o ní předtím pořádně nic nevěděli, a proto o ni ani nestáli. Ale protože systém poskytování služby, včetně financování, už v té době bude nastaven, může být dalšími zájemci zahlcen a úroveň služby klesne.
Solidně vytvořený přehled o poskytovaných službách a jejich příjemcích však může pomoci i jinak. Tak třeba v jedné ze členských obcí mikroregionu až během průzkumu zjistili, že dovážky obědů využívá také rodina, která na ni nemá nárok. Průzkum rovněž potvrdil, že mezi obcemi sice neexistují zásadní rozdíly v úrovni pečovatelské služby, ale že pečovatelky na venkově - na rozdíl od praxe ve velkých sídlech - nemají žádnou odbornou podporu, neřkuli supervizi. Více však podle manažerky překvapila skutečnost, že na Kokořínsku chybí lepší vnitřní informovanost a vzájemná spolupráce. Týká se to kupříkladu nejen škol, ale i pečovatelské služby v obcích. "Vůbec nejcennější však byl fakt, že porovnávání výsledků průzkumu v jednotlivých obcích na úrovni mikroregionu zvýšilo celkový zájem o sociální problematiku. Pečovatelskou službu už zavedly další dvě obce," konstatuje Hana Vlčková. Jak uvádí, změnil se i vztah starostů k sociálním službám, neboť někteří z nich je spolu s dalšími zastupiteli do té doby považovali jen za jakýsi druh charity, a nikoliv za samozřejmý úkol obce. Ruku v ruce s tím, jak se mění přístup zastupitelstev k sociálním službám, roste podle Hany Vlčkové i prestiž obcí v očích jejich obyvatel.
Souběžně s průzkumem vznikl díky Haně Vlčkově i adresář poskytovatelů sociálních služeb pro občany mikroregionu, v němž jsou mj. základní informace o standardech kvality sociálních služeb.
MÍSTNÍ ODBORNÝ TÝM
Manažerka ovšem poukazuje na to, že kvůli dosud chybějícímu zákonu o sociálních službách obce nemají nástroje, s jejichž pomocí by si ujasnily, které služby jsou pro ně ještě financovatelné a ve kterých se musí spoléhat na pomoc státu či kraje. Proto ani na Kokořínsku nezačnou ihned rozvíjet všechny druhy sociálních služeb.
O které služby by mělo jít, v jakém rozsahu by byly zajišťovány, jak k nim využít zázemí třeba v podobě školních kuchyní, které služby "nakupovat zvenčí", jak spolupracovat s neziskovým sektorem apod. - to vše by měl navrhnout místní pracovní tým na úrovni mikroregionu. Tuto tříčlennou skupinu mají tvořit proškolení profesionálové a Hana Vlčková se neobává, že by pro ně v regionu s až 20procentní nezaměstnaností zahrnující i středoškoláky a lidi s vysokoškolským vzděláním nenalezla dostatek vhodných adeptů. Další zájemci o práci jistě získají uplatnění v rozšiřované pečovatelské službě, stejně jako třeba ve vybraných školních kuchyních, které by dál zvyšovaly svoji kapacitu ve prospěch strávníků z řad seniorů a dalších kategorií potřebných lidí. Manažerka počítá, že využije spolupráce s Maltézským centrem v Mělníku, které má know-how k přípravě dobrovolníků pro sociální služby. Rovněž doufá, že mělnickému úřadu práce se přeškolování nezaměstnaných na organizování a zajišťování sociálních služeb podaří "vtěsnat" do jeho současné nabídky rekvalifikačních kursů či dokáže zajistit rekvalifikaci v některém ze sousedních okresů.
"Hovoří-li se nyní o tom, že malé obce samy jen stěží plnohodnotně zajišťují výkon státní správy a samosprávy, pak ve vytváření místních profesionálních týmů vidím zárodek meziobecní spolupráce, která by na úrovni mikroregionů mohla například právě sociální služby nepochybně pozdvihnout," tvrdí Hana Vlčková. "Teď jde jen o to najít konsenzus v otázce kompetencí tohoto týmu. Jeho vznik by však rozhodně všem starostům uvolnil ruce pro práci v jiných oblastech."
