Onehdy jsem někde četl, že kdesi založili novou tradici. Je to bohužel špatně. Tradice se nedá založit. Ta může pouze vzniknout tím, že se cosi úspěšně a pravidelně opakuje. Až posléze, po několikátém opakování, můžeme konstatovat, že vznikla tradice. Takto můžeme například označit i soutěž Era Starosta roku.
Spolu s Poštovní spořitelnou ji pořádá Nadace VIA. Tradice spočívá v tom, že loni se tak stalo celkově počtvrté. Devět členek a členů hodnoticí komise soutěže opět stálo před velmi náročným rozhodováním. Vybrat kandidáty na tento titul totiž je rok od roku těžší. Přihlášky většinou bývají velice dobře zpracované a pohříchu pravdivé. I starostové se totiž učí. Příznačné je, že do finále soutěže se dostali především nominanti, kteří museli svůj post již několikrát obhájit v obecních volbách. A to je dobře. Neboť i starostou se člověk musí »vyučit«, což se dá zvládnout ještě tak v prvním volebním období. Leč zpravidla až ve druhém období starosta může rozvoj obce ovlivňovat už promyšleně s dlouhodobou perspektivou. A o to je výběr těžší.
V ročníku 2012 se o tom, kdo postoupí mezi prvních pět finalistů, rozhodovalo ze 166 nominací z obcí do 2000 obyvatel. Devět nominací musela komise vyřadit pro vážné administrativní nedostatky, takže k hodnocení jich zůstalo »jen« 157. Tolik navrhovatelů, plus stovky občanů, kteří nominace spolupodepsali, se domnívalo, že právě jejich starosta či starostka by mohli být nejlepší. Složitá práce. Nakonec se komise shodla na pěti finalistech soutěže.
DŮSTOJNÍ FINÁLOVÍ SOUPEŘI PRO CELKOVOU VÍTĚZKU
Bohumil Cempírek, skvělý manažer a podnikatel v obci Polnička na Žďársku. Co mj. stojí za jeho dvanáctiletou prací ve funkci starosty? Například podpora bytové výstavby, která napomohla udržet školu v obci. Zrušení nevýhodného členství ve Svazku vodovodů a převedení zásobování vodou do správy obce, díky čemuž lidé nyní platí výrazně méně za vodné a stočné. Starosta se nebál ani větších projektů, jako bylo přeložení toku řeky Sázavy, aby tak mohl vzniknout přirozený střed obce s odpočinkovým parkem.
Petr Halada je ve funkci starosty v Kamýku nad Vltavou na Příbramsku od roku 1998. Jedním z jeho nejvýznamnějších počinů je boj za záchranu českého regionálního školství. Inicioval k tomu petici, pod niž se podepsalo 64 800 občanů. Pomohl založit divadelní spolek KADIS a je jeho velmi aktivním členem. Dokázal z Kamýckých vytvořit tým, jenž je schopný kdykoliv naskočit do vlaku, který starosta tak skvěle rozjel. Tohle se nepodaří jen tak každému.
Jana Kuthanová starostuje v Hořiněvsi v okrese Hradec Králové již 10 let. Její systematická práce je v obci rozhodně vidět. Starostka je iniciátorkou a aktivní spoluzakladatelkou MAS Hradecký venkov. Svým nadšením aktivizuje nejen občany Hořiněvsi, ale i celý region. Během jejího působení ve funkci se ze strany obce zlepšila i informovanost občanů, zkvalitnila se dopravní obslužnost v obci, v níž se rozrůstá také infrastruktura a zdokonalují služby.
Josef Lněníček byl poprvé starostou zvolen v roce 2006. Tehdy byla Nepomyšl na Lounsku poměrně rozhádaná. Starosta dokázal stmelit občany a zmírnit napětí v obci. Je skvělým organizátorem, umí se obklopit šikovnými lidmi a podpořit je a nadchnout pro věc. Sám se věnuje zejména investičním akcím, díky nimž se z Nepomyšle, obce v bývalých Sudetech, postupně stává příjemné místo pro život.
RYCHTÁŘSKÉ PRÁVO STAROSTCE NÁSEDLOVIC VLASTĚ MOKRÉ
Nyní je již známo, že na pomyslné křeslo Starosty roku, které od roku 2011 patřilo Ing. Pavlu Kašpárkovi z obce Úsilné u Českých Budějovic, usedla tentokrát žena. Vlasta Mokrá je starostkou Násedlovic v okrese Hodonín již 10 let, z toho šest let je i předsedkyní mikroregionu Ždánice.
Násedlovice žijí velmi rušným společenským životem. Vlasta Mokrá má silné charisma, kterým dokáže ostatní nadchnout pro věc. Nikdy neváhá řešit osobní problémy druhých na úkor své popularity. Lidé si jí váží nejen pro její dobrosrdečnost a nakažlivou živelnost. Velice citlivě a přesně chápe, co obec potřebuje. Ta pod jejím vedením vzkvétá skutečně po všech stránkách. Svůj organizátorský um, spojený s nevšedním zápalem pro věc, spojuje s dávno zděděnou moudrostí. Když mluví o úspěších obce, vždy používá plurál. Děti jí přezdívají »kamarádka do deště«. Nominaci »své« starostky podepsalo 347 z celkem 844 obyvatel obce.
A tak se šek na 250 tisíc Kč (plus věcná cena - Rychtářské právo) vezl do Násedlovic. Byla tam z toho velká sláva a nakonec, jak to již bývá, v rámci oslav i jakási další prověrka toho, zda komise rozhodla správně. Vše dopadlo na výbornou. A znovu se vrátím k té tradici. K ní již také lze uvést, že obce v čele s oceněnými starostkami a starosty jsou nadále mezi nejlepšími v regionu i v celé zemi.
Mnohokrát se ve své organizátorské či publicistické činnosti dostávám do vášnivých diskusí o tom, kam Česká republika směřuje. Příklady z této soutěže, které díky její čtyřleté existenci mohu uvádět, jsou vždy jasnými a neotřesitelnými argumenty. Poděkování za to samozřejmě patří i všem jejím organizátorům. O stovkách starostů, jejichž jména byla (a budou) na nominacích pochopitelně ani nemluvě.
předseda občanského sdružení Vlastenecký poutník, člen hodnoticí komise soutěže Era Starosta roku
Pětice finalistů loňského, už 4. ročníku soutěže Era Starosta roku bezprostředně po pražském vyhlášení výsledků soutěže organizované Poštovní spořitelnou spolu s Nadací VIA. Zleva: Petr Halada, Bohumil Cempírek, Jana Kuthanová, vítězka Vlasta Mokrá a Josef Lněníček.
FOTO: ARCHIV NADACE VIA
