"SROP nás hodně naučil - a to jak lidi na ministerstvu, tak na krajských úřadech," uvedla v našem rozhovoru Mgr. Věra Jourová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj, pověřená řízením evropské sekce integrace. Připomeňme, že se Společný regionální operační program zaměřuje na pomoc obcím, svazkům obcí, nestátním neziskovým organizacím a malým i středním podnikatelům.
Před rokem - 3. května byla vyhlášena první výzva SROP. Zatím se uskutečnila dvě kola, třetí probíhá. Jak jste spokojená s dosavadními výsledky?
Ve třech kolech bylo dosud přijato více než 1050 individuálních projektů a 78 grantových schémat krajů, v rámci kterých již bylo schváleno zhruba 330 akcí. U 138 projektů probíhá uzavírání smluv a samotná realizace. Celkový finanční rozsah předložených projektů výrazně převyšuje přidělenou částku na celé tři roky realizace programu. Myslím si, že tato fakta mohou být důvodem ke spokojenosti především se zájmem o program a s čilostí a šikovností předkladatelů projektů. Svědčí to ale i o profesionalitě a velkém nasazení lidí, kteří program zajišťují.
Úspěšnost předložených projektů, jak to také uvádí ministerská analýza projektů 1. kola, je zhruba 36 %. To není příliš vysoké číslo?
Většina z "neúspěšných projektů" je dána spíše omezenými zdroji v daném kole výzvy. Navíc toto číslo je průměrem za všechna opatření. V některých krajích a u některých opatření je úspěšnost takřka stoprocentní. Neúspěšných projektů vyřazených z důvodu špatně připraveného projektu nebo projektu, který neodpovídá zaměření programu, bylo pouze 8 %.
Jaké byly nejčastější důvody vyřazení žádostí?
Pokud se bavíme o zmíněných 8 % vyřazených projektů, pak je nutné říci, že většinou šlo o vyřazení na základě nedodání některé z podstatných povinných příloh, případně nedostatečně prokázaném vypořádání vlastnických vztahů či finančního krytí projektu. Určité procento projektů vypadlo i na tak základní otázce, jakou je přijatelnost žadatele v daném opatření. Například v opatření určeném pouze obcím a svazkům obcí předložil projekt podnikatel. Některé projekty také vypadly na tzv. ex-ante kontrole, kdy Centrum pro regionální rozvoj vykonává ještě před podpisem smlouvy kontroly na místě projektu. Plní tak roli přísného a vysoce profesionálního "hlídače" toho, abychom se nepouštěli do financování nedostatečně připravených a nepromyšlených projektů.
Čím si vysvětlujete velké regionální rozdíly v úspěšnosti předkládaných projektů?
V prvním kole bylo nejvíce žádostí přijato v Jihočeském kraji (44) a na úrovni regionu soudržnosti to byl Severovýchod (77). V druhém kole bylo nejvíce žádostí přijato v Moravskoslezském kraji (61) a na úrovni regionu soudržnosti to byla Střední Morava (64). Ve třetím kole bylo nejvíce žádostí přijato v Jihočeském kraji (77) a na úrovni regionu soudržnosti to byl Jihovýchod (101). Rozdíly jsou dány různými faktory. Jednak tím, že ne všechny regiony soudržnosti vyhlašují výzvu pro všechna opatření - reagují tak na disponibilní zdroje pro daný rok a rovněž na potenciální poptávku. Dále je přece jen znát určitý rozdíl ve zkušenostech aktérů v daném území (například s předvstupními fondy) a také v síle a účinnosti informační kampaně zajišťované jednotlivými kraji prostřednictvím konzultací, seminářů, workshopů.
Jsou projekty, které musí "z kola ven" jen kvůli přemrštěným finančním požadavkům?
Žadatelé, kteří své projekty v dostatečném předstihu konzultují, většinou dopředu vědí, jaká je optimální velikost projektu. Vyvarují se tak zklamání ze zamítnutí projektu, který svou velikostí vysoce přesahuje celkovou částku, která je v regionu k dispozici. Nicméně toto není častým jevem. Jinak musím poznamenat, že mne samotnou při konzultacích projektů někdy překvapují vysoké částky, o které chtějí obce žádat. Na dotaz, zda utáhnou spolufinancování projektu, který třikrát překračuje rozpočet obce, dostávám velmi odvážné odpovědi. Kdyby byl dotační balík bezedný, byla by do dvou let Česká republika plná zábavních a kongresových center, golfových hřišť a sportovních stadionů, každý z projektů řádově za stamilióny. A také by přibyla řada obcí s obrovskými finančními potížemi a ustaranými starosty.
K financování bylo již doporučeno 129 projektů. Jaký je příspěvek EU, státu, krajů, obcí atd.? Kolik je to z celkového objemu určeného na celý program SROP?
Včetně velkých projektů v cestovním ruchu jde o 139 projektů v celkovém objemu 4,14 miliardy Kč. Z toho průměrně, a je opět třeba říci, že je to hrubý průměr za všechna opatření, se EU podílí 75 % a státní rozpočet 6 %. Zbývající prostředky jsou zdroji krajů, obcí a soukromého spolufinancování. Výše uvedená částka činí 20,7 % celkového objemu programu na celé tři roky, pokud jde o evropské zdroje.
Kdy mohou předkladatelé očekávat přísun finančních prostředků z EU? Existuje nějaký časový harmonogram?
Finanční prostředky z jednotlivých zdrojů financování mohou žadatelé očekávat vždy po ukončení etapy - podle harmonogramu projektu - nebo po ukončení projektu (pokud jde o menší projekty). Existuje předem daný postup, jak se jednotliví aktéři financování do refundace zapojují, kdy nejdříve musí svůj podíl proinvestovat samotný žadatel a pak následují v daném pořadí zdroje obcí, krajů a státního rozpočtu. Jako poslední se do refundace zapojuje Evropská unie. U některých projektů z 1. kola víme, že již jsou v pokročilé fázi realizace, takže počítáme, že nám jejich nositelé předloží faktury k proplacení velmi brzo, tj. do 1-2 měsíců.
Kolik stížností a jakého druhu ze strany žadatelů řešíte?
Naštěstí jsme zatím stížností příliš mnoho neřešili a klepu to velmi důrazně do dřeva. Při spuštění programu jsme byli zahrnuti stížnostmi na postupné úpravy systému, byla znát značná nervozita ze strany žadatelů, aby jim nic neuniklo a aby dokázali připravit projekty podle daných pravidel. V poslední době máme hodně dotazů na bodování projektů, kdy se někteří žadatele cítí nedoceněni. Každý takový podnět prověřujeme a řešíme v rámci vnitřního kontrolního systému.
Obce byly v 1. kole nejúspěšnější v opatření Rozvoj dopravy v regionech. Předložily tři projekty a všechny byly přijaty. Nejvíce projektů však zpracovaly v rámci opatření Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech - celkem 33, z nichž uspělo 21 a v opatření Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů - celkem 37, z nichž bylo schváleno 20. Jak tyto výsledky obstojí ve srovnání s ostatními žadateli?
Je důležité si uvědomit, že v jednotlivých opatřeních mohou být jen některé typy žadatelů, proto například v opatření pro dopravní obslužnost měly kraje takřka 100% úspěšnost, protože jsou jedinými určenými konečnými příjemci a měly projekty dobře připraveny. Ostatně obce jsou žadateli s největší mírou úspěšnosti zřejmě i proto, že jsou zvyklé a zkušené v předkládání žádostí o dotace. To je například odlišná situace od podnikatelů, jejichž zájem se právě prověřuje vyhlášením výzev v rámci grantových schémat krajů. Ta jsou totiž určena především pro podnikatele.
Které faktory nejvíce ovlivňují podle vašich poznatků rozhodování obcí o tom, zda se vůbec budou ucházet o nabízené prostředky v rámci SROP?
Určitě to byla široká a snad i "lidsky" vedená informační kampaň, kterou jsme ve spolupráci s kraji a dalšími aktéry v loňském roce uspořádali. Na konkrétních příkladech jsme se snažili žadatele přesvědčit, že příprava projektů není nepřekonatelná a že oněch 75 % a někdy i více prostředků z veřejných zdrojů na realizaci jejich myšlenky stojí za to.
Jak budou probíhat další kola? Měla byste pro obce nějaká zásadní doporučení, která by mohla eventuálně přispět k úspěšnosti jimi předkládaných žádostí?
Další kolo - tentokrát už 4. v pořadí, pokud jde o individuální projekty - bude v červnu a následně i v říjnu tohoto roku. Určitě se dá vypozorovat míra úspěšnosti projektů s mírou úzké spolupráce a konzultací svého projektu už od prvotní myšlenky s našimi kolegy v regionech, ať na krajských úřadech nebo na regionálních pracovištích Ministerstva pro místní rozvoj. Konzultace jsou zdarma, přičemž včasným doporučením lze projekt buď modifikovat, nebo jej směřovat jiným směrem. Žadatelům to může ušetřit spoustu času, prostředků a úsilí. I včasně sdělené cimrmanovské "tudy ne" může být velkou pomocí.
SROP je takříkajíc vaším "dítětem", jak hodnotíte jeho uplatnění v praktickém životě? Usilujete o to, aby v nynější podobě pokračoval i v programovém období 2007-2013?
Ano, SROP je pro mne skutečně "srdeční záležitostí". Už jsem kvůli němu jednou musela na EKG... Ale vážně. Vaše přirovnání mírně pokulhává, protože to bylo především nechtěné dítě vzešlé z manželství z rozumu mezi naším ministerstvem a kraji. Jak známo, byla to náhrada za původně připravované ROP, což měly být samostatné programy regionů. Zpětně ale musím říct, že si neumím představit, že by se místo jednoho programu připravovalo programů sedm. Takto jsme se s rozjezdem programu ve smyslu tvorby metodik a vyjednávání potýkali na jednom místě pro celou republiku. SROP nás hodně naučil - a to jak lidi na ministerstvu, tak na krajských úřadech. Vedle toho, že v sobě skutečně nese velký objem "praktických peněz" pro zajímavé a potřebné projekty, tento moment učení vidím jako nedocenitelný vedlejší efekt.
Pro nové programové období kraje již delší dobu - především ústy hejtmanů a dalších politiků - vyjadřují, že jsou připraveny přijmout odpovědnost za své regionální operační programy. Tato cesta se v současné době rýsuje jako reálná a schůdná s tím, že vytvoření a vyjednání programů ROP by mohlo být výsledkem úzké spolupráce mezi kraji a Ministerstvem pro místní rozvoj. Beze zbytku tak budou zúročeny zkušenosti a poznatky, které dnes máme právě díky programu SROP.
