Již v roce 1994 byl schválen územní plán sídelního útvaru města Klášterec nad Ohří, který vymezil i plochy pro vybudování průmyslové zóny. Představitele města vedla k tomuto kroku především snaha čelit stále rostoucí nezaměstnanosti nejen v Klášterci s 15 500 obyvateli, ale v celém přilehlém...
| Již v roce 1994 byl schválen územní plán sídelního útvaru města Klášterec nad Ohří, který vymezil i plochy pro vybudování průmyslové zóny. Představitele města vedla k tomuto kroku především snaha čelit stále rostoucí nezaměstnanosti nejen v Klášterci s 15 500 obyvateli, ale v celém přilehlém regionu.
Pro průmyslovou zónu bylo vybráno území bývalé obce Vernéřov zhruba dva kilometry od Klášterce. O další čtyři roky později již existoval nejen územní plán průmyslové zóny, ale také byla nastavena pravidla pro výběr investorů, investování a výstavbu výrobních závodů - tzv. Zásady pro lokalizaci investorů. Ty mj. počítají i s citlivým usazením zóny do Krušných hor, přičemž podmínkou například je, aby zastavěná plocha nezabírala více než 70 procent celkové rozlohy, včetně komunikací a zpevněných ploch, zatímco zbývající část musí být osázena zelení. Výška objektů byla omezena na devět metrů. Oficiální ochranná známka Industriální park VERNE (IP VERNE) vychází z původního názvu obce Vernéřov i ze jména světoznámého francouzského spisovatele, jehož fascinoval technický pokrok. Průmyslová zóna se svými 142 hektary nemá v okrese Chomutov konkurenta a je i jedna z největších v republice. Vybudování infrastruktury město financovalo ze svých zdrojů a také z prostředků ze státního Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Velkou měrou se na vybudování zóny podílela společnost ČEZ, a. s., Praha, která městu darovala investice v hodnotě 80 miliónů korun. Celkem se dosud do vybudování komunikací a inženýrských sítí v zóně vložilo přes 130 miliónů korun. Nyní má Klášterec připravenou projektovou dokumentaci na další etapu výstavby. Zahraniční, ale i domácí investoři už totiž obsadili takřka celou dosud připravenou plochu o 60 hektarech a zájem dalších o vstup do zóny trvá. Prvním investorem, který v IP VERNE zahájil výstavbu, byla německá společnost Arian Naturdärme zabývající se výrobou potravinářských střívek. Jakmile se v zóně začalo stavět, zájem investorů o Klášterec díky zprostředkování vládní agentury CzechInvest, ale i informacím na webových stránkách města rychle vzrostl. Osvědčuje se také, že se město účastní veletrhů investičních příležitostí. Loni do IP VERNE přišla belgická firma Pittsburgh Corning ČR, s. r. o., vyrábějící tepelnou izolaci z pěnového skla. Její investice je rozdělena do dvou etap a v konečné fázi by měla přinést práci pro 175 lidí. Od letošního roku v zóně podniká zmíněná společnost Arian Naturdärme, která postupně zaměstná asi 80 osob. Dalších 120 zaměstnanců našlo uplatnění u výrobce volantů a airbagů - firmy Toyoda Gosei Safety Systems Czech, s. r. o, dceřiné společnosti japonské Toyoty. Ta by v Klášterci měla zaměstnat 300 lidí. Další zahraniční investoři už v zóně stavějí či jednají o svém příchodu. Ovšem v IP VERNE lze nalézt už také dvě české firmy (MK - mont illuminations, s. r. o., a HUTZ - EL, s. r. o.) a další - AD technic - tam hodlá zahájit výrobu napřesrok. Město Klášterec bylo iniciátorem vzniku Svazku měst a obcí pro rozvoj průmyslových zón Chomutovska, který slouží jako poradní orgán měst při prezentaci a výstavbě těchto lokalit v regionu. Díky svazku byl ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou v Mostě vypracován společný dokument Katalog nemovitostí vhodných k podnikání. Industriální park VERNE loni od agentury CzechInvest získal v soutěži Průmyslová zóna roku ocenění v kategorii zón s největším společenským přínosem a letos v kategorii zón s nejvhodnějším urbanistickým řešením. KATEŘINA MAZÁNKOVÁ, vedoucí odboru rozvoje a investic Městského úřadu Klášterec nad Ohří |
