"Okruh povinně zveřejňovaných informací na webech povinných subjektů není až tak jednoduchá záležitost, jak se někteří webmasteři či redaktoři webů obcí a měst domnívají," tvrdí Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy. Na konkrétních příkladech dokládá, na co by se na těchto webech nemělo zapomínat.
První skupinu tvoří informace povinně zveřejňované, a to na základě zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
VYHLÁŠKA PŘIDALA NOVÉ POVINNOSTI
K němu vydalo Ministerstvo informatiky ČR vyhlášku č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a obsah informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
V zásadě jde o obdobu dříve dobře známého Standardu ISVS. Je však rozšířen o informace podle nového odst. 2, tj. o povinné zveřejnění všech právních předpisů (například vyhlášky a nařízení v plném znění) a o seznam hlavních dokumentů. Ten představuje jednoduchou metainformaci, tedy informaci o tom, které nejdůležitější dokumenty o činnosti úřadu po něm občané mohou žádat.
Bude to například rozpočet či strategický plán rozvoje. Povinné je i zveřejnění výroční zprávy o činnosti subjektu veřejné správy, a to nejméně za dvě poslední období.
Vyhláška také podrobně upravuje způsob zveřejňování návodů k řešení životních situací. Umožňuje na webech veřejné správy umístit pouze odkaz na Portál veřejné správy a stránky Ministerstva vnitra ČR, kde tyto popisy jsou již zpracovány.
Součástí této skupiny informací je rovněž Výroční zpráva o poskytování informací. "V ní je třeba nově uvádět všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to nejen na externí právní zastoupení - anebo v případě prohry výši úhrady nákladů prostistrany. Nýbrž i náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali," upozorňuje Oldřich Kužílek na často opomíjenou povinnost.
Vyhláška však neupravuje všechny informace, které se musí zveřejňovat podle zákona č. 106/1999 Sb. Mimo její záběr zůstaly například informace již jednou poskytnuté žadateli nebo rejstříky, které jsou veřejně přístupné a jež musí povinné subjekty rovněž zpřístupnit na internetu. Podle § 5 odst. 3 zákona o svobodě informací musí totiž povinné subjekty na svém webu zveřejňovat informace, které již poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a to do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli. Zároveň je třeba zveřejnit i znění žádosti o informace, avšak bez uvedení osobních údajů (například bez data narození, přesné adresy, telefonu či e-mailové adresy).
REJSTŘÍKY, REGISTRY A EVIDENCE
Povinným subjektům zákon č. 106/1999 Sb. v § 5 odst. 5 ukládá zveřejňovat na jejich webu celý veřejně přístupný obsah všech rejstříků, registrů, evidencí a seznamů, které vedou a které jsou podle zákona veřejně přístupné.
Obvykle tedy jde (u obcí a krajů) o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní programy snižování emisí podle § 6 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.). Mohou to však být i další registry či evidence, splňující podmínku, že jsou podle zákona veřejně přístupné.
"Například zveřejnění živnostenského rejstříku lze jednoduše vyřešit odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání s poučením, že informace odpovídající dané obci je možné získat zadáním obce do vyhledávání," upřesňuje Oldřich Kužílek. "Naopak rejstřík honebních společenstev za danou obec nikdo nezveřejní. Protože však honební společenstva představují závažný zásah do vlastnických práv, je nutné tuto snadnou povinnost poctivě naplnit."
OBECNÉ DOPORUČENÍ ZÁVĚREM
"Aby bylo jasné, zda některé položky v dané obci vůbec přicházejí v úvahu, je správné zavést na příslušné stránce webu odkaz Všechny povinné položky, byť v něm (zatím) nebude nic uvedeno. Nevystavíte se potom pochybnosti, zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, nebo jen to, že zatím na ni v životě obce nedošlo. Například i když zatím žádné žádosti o informace v subjektu veřejné správy dosud ještě nevyřizovali, je přesto správné na jeho webu rubriku "Informace poskytnuté na žádost" zavést. V takovém případě se v ní uvede, že obec zatím žádost o poskytnutí informace neobdržela.
Podobný postup je vhodné zvolit i u dalších položek tohoto druhu. Třeba u zveřejnění nákladů na soudní spory (ačkoliv se žádné spory zatím nekonaly), u honebních společenstev (třebaže na katastru obce nepůsobí) aj.," radí Oldřich Kužílek tvůrcům obecních webových stránek.
Poradce pro otevřenost veřejné správy na závěr ještě připomíná povinnost, aby jakékoliv informace, které má úřad k dispozici v elektronicky použitelné (například textové) podobě, byly na webu zveřejněny způsobem, umožňujícím jejich další zpracování uživatelem. Je tedy zakázáno zveřejňovat dokumenty v takové podobě formátu pdf, která neumožňuje další kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty ve formátu jpg jako obrázek. To neplatí pouze tehdy, pokud dokument není a nikdy nebyl k dispozici jako text (například staré zápisy, k nimž není elektronická podoba).
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že povinně zveřejňovaných informací je více než dost. Zdaleka ne všechny jsou v praxi respektovány. Dokonce ani mnohé weby měst a obcí, které se umisťují ve finále tradiční soutěže o Zlatý erb, se v tomto smyslu nemohou pochlubit stoprocentním výsledkem. Je tedy co zlepšovat.
JAROSLAV WINTER
zpracováno podle textu "O. Kužílek: Povinně zveřejňované informace" na www.otevrete.cz
Co pro povinné subjekty vyplývá z dalších zákonů
Zákon o svobodném přístupu k informacím není jediným, který nařizuje, co vše by mělo být zveřejněno na webu veřejné správy. Například:
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ukládá povinným subjektům zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních údajů provádějí (typ, okruh údajů, okruh příjemců, okruh osob, o nichž se údaje zpracovávají a další). U některých zpracování, která nevyplývají ze zákonného zmocnění (například evidence badatelů místního muzea), však tato zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních údajů.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy v § 5, odst. 2, písm. h stanovuje všem úřadům veřejné správy povinnost zveřejnit na svém webu informace o svém informačním systému.
Zákon č. 182/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v § 165 odst. 2 stanovuje, že pořizovatel (zpravidla obec či kraj) musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
ZDROJ: www.otevrete.cz
