Přibližně 60 procent informačních kiosků (rovněž nazývaných veřejný přístupový bod k internetu - public internet access point, PIAP) se využívá v cestovním ruchu, například v turistických informačních centrech. Jejich síť však může být také součástí jednotné dálkově administrovatelné komunikační infrastruktury, díky níž (jako je tomu třeba v případě Regionální informační sítě iNovoměstsko), mohou občané získávat i informace o činnosti příslušného obecního úřadu.
Podle Ondřeje Rybáře, obchodního manažera společnosti POWER Products, která se zabývá vývojem, výrobou i prodejem informačních kiosků a samoobslužných terminálů, se však tento podíl poslední dobou začíná měnit. Přibývá totiž také radnic, které prostřednictvím kiosků chtějí zvýšit komfort občanů pro styk s úřady veřejné správy.
INSTALACÍ NIC NEKONČÍ
"Kiosek nemusí být prostředkem pouze k získávání informací o regionu a jeho turistických zajímavostech, jízdních řádech apod. či k pouhému brouzdání po internetu," potvrzuje Ondřej Rybář. "Ale lze jej aktivně využít ke zkrácení doby strávené na městském úřadě. Místo čekání ve frontě na to, až se uvolní místo u příslušné přepážky na úřadě, se může mnoho úředních záležitostí vyřídit přes informační kiosek umístěný ve vstupní hale městského úřadu či v městském informačním centru, v podloubí na náměstí nebo třeba na nádraží. Navíc v případě kiosku nemusíte čekat na úřední hodiny, protože tato zařízení slouží 24 hodin denně ve všední dny i o víkendech a svátcích."
Zkušenosti společnosti POWER Products jsou jednoznačné: Kiosky je nejlépe umisťovat do míst, kde je velký a očekávaný pohyb občanů. Pokud však na radnici mají za to, že instalací kiosku pro "otce města" vše končí, dopouštějí se omylu. Informace, které se pomocí kiosku poskytují, je třeba neustále aktualizovat a doplňovat. Rovněž se vyplatí čas od času vyhodnotit, zda zvolené místo je stále ještě pro občany a návštěvníky města z hlediska využívání kiosku optimální a nebylo-li by lepší jej přemístit. Vůbec je dobré radit se předem s veřejností, kde by měl kiosek stát. Z takových průzkumů může vyplynout třeba poznatek, že by instalaci kiosku uvítali občané také v některé odlehlejší místní části.
Moderní kiosky jsou už dobře chráněny proti vandalům i rozmarům počasí. Například společnost POWER Products všechny své kiosky vyrábí už v základním provedení jako odolné vůči běžným fyzickým útokům, takže všechny periférie jsou skryty v pevném kovovém obalu. "Přesnou statistiku si nevedeme, ale kiosky příliš napadané nejsou," tvrdí Ondřej Rybář. "Většinou totiž bývají umístěny na rušnějších veřejných prostranstvích pod dohledem kamer státní nebo městské policie. Každoročně evidujeme zhruba tři až čtyři pokusy o poškození či vniknutí do kiosku - vandal zpravidla rozbije ochranné sklo, jímž je chráněné LCD. Ani umístění kiosku do otevřené krajiny dnes už není žádný problém. "V rámci několika našich projektů jsme zhruba sedm desítek kiosků určených do exteriéru zabudovali nejen v odlehlejších místních částech a osadách, ale třeba také v chráněných krajiných oblastech, kde slouží hlavně pro informování turistů," potvrzuje Ondřej Rybář.
JSOU KNIHOVNY KONKURENCÍ?
Nepředstavují však informačním kioskům nepříjemnou konkurenci kupříkladu místní knihovny s veřejně přístupným internetem? Ondřej Rybář se domnívá, že místní knihovny takovým konkurentem skutečně jsou, ovšem spíše v menších obcích. "Ale turista zpravidla nechce hledat ve městě či obci místnost, kde je počítač s připojením na internet. Chce mít informace co nejvíce viditelné a snadno dosažitelné. Hodlá-li radnice návštěvníky města upozornit na různé místní historické památky a přírodní zajímavosti, na aktuální kulturní a společenské akce, programy kin nebo divadel, promenádní koncerty a jiné akce, pak je k tomu nejvhodnější právě informační kiosek," nedává se zviklat Ondřej Rybář. "To samé pochopitelně platí i pro místní občany."
NA NEVHODNÉ STRÁNKY SE NEDOSTANETE
U informačních kiosků není nutné se ani obávat, že si na nich bez dohledu dospělých začnou děti prohlížet www stránky s nevhodným obsahem. Například Ing. Tomáš Plšek, vedoucí oddělení vnitřního informačního systému Městského úřadu ve Valašském Meziříčí, v diskusi, jak v informačních kioscích, které jsou součástí metropolitní sítě města, zabránit přístupu na nevhodné internetové stránky, vysvětlil: "Takový požadavek určitým způsobem omezuje rozsah využití kiosku a technicky je možno jej realizovat jedním ze dvou způsobů. V prvním případě je každá www adresa porovnávána se seznamem zakázaných adres (Black List) - a teprve potom je přístup povolen nebo zakázán. Výhodou této metody je, že rozsah povolených adres je téměř neomezen. Nevýhodou naopak je, že systém je dražší, náročnější na provoz (databázi zakázaných adres je třeba neustále průběžně aktualizovat) a s poměrně vysokým procentem neúspěšnosti. Ve druhém případě lze přistupovat pouze na www adresy, které obsahuje soubor povolených adres (White List), který je do systému kiosku předem nadefinován. Úspěšnost metody je 100%, nedá se však přistupovat na www adresy, které v nadefinovaném souboru nejsou. Metodu ovšem můžeme vylepšit protokolováním neúspěšných přístupů na www adresy a seznam povolených adres postupně doplňovat o další adresy s nezávadným obsahem. Na základě požadavku provozovatele metropolitní sítě a vlastníků objektů, ve kterých jsou informační kiosky umístěny, byla zvolena pro metropolitní síť Valašské Meziříčí metoda druhá (White List). Seznam povolených adres bude postupně doplňován."
IVAN RYŠAVÝ
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Informační kiosek u magistrátu v Opavě je využíván veřejností minimálně. Že by někdo hledal informace třeba v elektronické úřední desce,je naivita. Vždyť dnes má většina lidí internet doma či v mobilu a k tomu spoustu dat, takže postávat u panelu v hluku ulice a v nepohodlí a pokoušet se najít potřebnou informaci není komfortní. Sám osobně ještě neviděl nikoho a jsem tam denně. Pro město vyhozené peníze za provoz, správu a aktualizace.