Třicetičlenná delegace, vedená hejtmanem Josefem Suchánkem a složená ze zástupců Olomouckého kraje, starostů a starostek měst a obcí, ale také Správy železnic a projektantů společnosti Afra, vyrazila v polovině června do francouzského Štrasburku. Cílem bylo přímo od místních spolků a občanů zjistit, jaké benefity či která negativa skýtá vysokorychlostní trať pro regiony, kudy přímo prochází.
„Tuto exkurzi jsme sestavovali po vzoru Moravskoslezského kraje a po nás se do Francie chystají zástupci Kraje Vysočina. Nic nenahradí osobní zkušenost a za sebe mohu říct, že ani vlaky, které jedou 320 kilometrů za hodinu, nemusí být pro krajinu obavou. Ba naopak, představují obrovskou příležitost, jak jsme mohli vidět,“ okomentoval cestu hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.
Pro Olomoucký kraj je vysokorychlostní trať (VRT) strategickou stavbou. Síť je rozdělena do několika etap. Olomouckého kraje se týká zejména VRT Haná a také část VRT nazvaná Moravská brána. Ta propojí Ostravu s Brnem, dál povede na jižní Moravu a výhledově naváže na VRT do Prahy.
„Novostavba vysokorychlostní trati mezi Brodkem u Přerova a stanicí Ostrava-Svinov představuje základní částí rychlého spojení mezi Brnem a Ostravou. Významně zkrátí čas, který strávíte na cestě. Trať Moravská brána napojí Olomouc a také Přerov a například z Olomouce do Ostravy to může trvat jen 30 minut. Maximální rychlost se počítá, stejně jako u TGV ve Francii, 320 kilometrů za hodinu,“ vysvětlil za Správu železnic Marek Pinkava.
Exkurze se zúčastnili také starostové a starostky obcí, v blízkosti kterých nová trať povede. Zajímalo je například napojení na infrastrukturu, příležitosti pro občany nebo hluk. Vidět provoz na vlastní oči bylo pro ně velkým přínosem, jak potvrdila starostka Císařova na Přerovsku Věra Pumprlová. Ta mj. uvedla: „Příjemně mě překvapilo, že vybudované vysokorychlostní tratě jsou citlivě usazené v krajině. Hluk projíždějících rychlovlaků je tlumen protihlukovými stěnami i vzrostlou zelení a stromy, a je tedy méně intenzivní než ten ze stávajícího provozu vnitrostátních vlaků. Těmto opatřením je nutné věnovat pozornost, a tím zabezpečit pro obce maximální odhlučnění.“
Po celé své délce je každá vysokorychlostní trať ve Francii oplocená, aby se eliminovaly srážky se zvěří. Myslelo se pochopitelně také na migrační cesty pro zvířata, a to jak pro ta nejmenší, tak například i pro jelení či srnčí zvěř. Pozitivní efekt přinesly vlaky také nákladní dopravě, pro kterou se uvolní kapacita na současné pomalejší trati. A jak se ukázalo i na místě, automobilová doprava je pro posluchače výrazně hlučnější. Navíc hluk trvá v určitých denních hodinách nepřetržitě, u rychlovlaku jde o řád sekund.
Správa železnic ve spolupráci s firmou Afra intenzivně komunikuje se zástupci obcí a měst i veřejností o přípravě vysokorychlostní tratě Moravská Brána. Své připomínky mohou lidé volně vyjadřovat na tomto odkazu, kde jim na ně bude zodpovězeno. Část stavby VRT Moravská Brána, konkrétně z Prosenic do Hranic na Moravě, by se měla začít stavět v roce 2026. Předpokládané dokončení je naplánované na rok 2032.*
/zr/
Na snímku: Vidět vysokorychlostní tratě ve Francii (například tu na snímku) na vlastní oči bylo pro účastníky exkurze pořádané Olomouckým krajem velkým přínosem. Ilustrační foto: Olomoucký kraj
Vysokorychlostním tratím jsme se věnovali například zde: https://moderniobec.cz/vysokorychlostni-trate-do-brna-a-ostravy-jsou-ekonomicky-obhajitelne-ukazaly-to-studie-ktere-schvalilo-ministerstvo-dopravy/ a zde: https://moderniobec.cz/odkladat-ucinnost-noveho-stavebniho-zakona-je-nesmysl-tvrdi-mmr/ .
