Koncem roku 2001 se v médiích objevila otázka, zda potřebujeme obecní policii, zda by nebylo účelnější spojit síly komunálních bezpečnostních složek se státní policií. Připomínám, že to nebylo poprvé.
| Už na 4. sněmu Svazu měst a obcí se tehdejší předseda branného a bezpečnostního výboru Parlamentu ČR Vladimír Šuman vyslovil pro sloučení městské policie s pořádkovou složkou Policie ČR. Tento názor nezůstal ani v dalších letech osamocený. Mnozí kritici mj. připomínali, že ve velkých německých obcích, ale i v jiných zemích, komunální policejní útvary zrušili.
Je ale také dost těch, kteří existenci obecní policie nejen podporují, ale požadují rozšíření pravomocí. Jejich představy řešení, zdánlivě logické a rozumné, neodpovídají vždy zcela legislativním zásadám. Mezi ty, kteří nejsou pro zdvojování policejních sil se řadí ředitel Policie ČR v Praze genmjr. Radoslav Charvát: "Jsem pro zrušení obecní policie, ale ne pro likvidaci této bezpečnostní síly. Pražská městská policie odvádí dobrou práci, ale veřejnopořádkové výsledky v hlavním městě by mohly při spojení se státní policií dosáhnout vyšší úrovně. Jednotné velení by se projevilo nejen v efektivitě práce, ale i v ekonomice. Odpadlo by zdvojené řízení a strážnická administrativa, snížily by se náklady na nájemné apod. V Praze je v současné době tři a půl tisíce uniformovaných policistů. Z toho jich do ulic vychází osmnáct set. K zajištění veřejného pořádku a dopravní problematiky bychom potřebovali dalších 1500 pořádkových policistů a na 500 dopraváků. Je tedy jasné, že těch osm set (možná víc) strážníků, kteří dnes s nižší pravomocí působí v terénu, by pak hlídkové službě značně pomohlo." NEBYLO BY TO JEDNODUCHÉ Případná integrace nebude jednoduchou záležitostí. Obě instituce se liší v mnoha aspektech. Nejde jen o kompetence. Rozdíl je i ve výběru pracovníků. Strážníkům stačí základní vzdělání, policisté potřebují středoškolské. Ti první jsou v zaměstnaneckém poměru a jejich příprava se počítá na dny. Příslušníci nastupují do služebního poměru a jejich vstupní školení probíhá osmnáct měsíců. Odlišnosti jsou také v některých pracovních aktivitách. Policie ČR se už léta nezabývá např. dopravou v klidu. Strážníci mají dále řadu povinností místního charakteru. Když už jsem připomínal zahraniční zkušenosti, nemohu se nezmínit, že v některých místech Evropy i v zámoří plní pořádkové úkoly výhradně městská policie. Tedy nejsou tu vedle sebe dvě bezpečnostní složky. Pražský primátor Jan Kasl se zhlédnul v takovéto organizaci policie v New Yorku a už déle než rok dává najevo, že by tento systém v hlavním městě uvítal. Avšak na rozdíl od našeho systému ve Spojených státech je zajištěna koordinace činností městských policií a propojenost s policií státní. SYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ "Spojování obou policejních složek není v této době aktuální," říká policejní prezident Jiří Kolář. Ředitel Charvát k tomu dodává: "Nevyřeší se ze dne na den. Bude vyžadovat dlouhodobou diskusi policistů, strážníků, legislativců, starostů a politiků." A tak nezbývá, než přesněji vymezit (ne rozšiřovat) pravomoce obecní policie a ne se trumfovat s Policií ČR. Vysvětlovat, že není na obcích, aby přebíraly úkoly, za které odpovídá stát. Naopak, bylo by třeba více směrovat obecní policie k činnostem, jako je soustavný dohled na prodejce v tržištích, na dodržování pravidel chování občanů v parcích a na ulicích (z hlediska pořádku, čistoty), ale i určité bezpečnosti (ježdění mládeže na kolečkových bruslích, prknech, na kolech). Neškodilo by věnovat větší pozornost nepovolenému skládkování, vyhledávání černých staveb, v zimě úklidu chodníků, pobíhání psů (poplatkům za ně) a také prosazování místních vyhlášek. Pražská radnice např. zakázala žebrotu na vybraných místech - a žebrá se dál. Zakázala v novinových stáncích vystavovat obscénní časopisy - a jsou tam k vidění stále. Navrhovaná novela zákona č. 553/1991 Sb., zatím neslibuje ono systémové řešení a spíš problémové momenty rozšiřuje. Bude záležet na poslancích a senátorech, jak se k návrhu postaví. JOSEF JELÍNEK |
