Stále naléhavějším problémem se také u nás stává nakládání s biologickými rozložitelnými odpady. Obce musejí řešit otázku, jak postupovat při jejich sběru, svozu i separaci.
Aktuálnost problematiky je dána například tím, jak se mění životní styl občanů. Na venkově ubývá obyvatel, kteří by zeleň spotřebovávali při chovu drobného zvířectva či vyráběli vlastní kompost. Ve městech zase narůstá množství bioodpadů z prodejen velkých obchodních řetězců. Stále problematičtější je též využití kalů z čistíren odpadních vod stejně jako odpadů živočišného původu. Zcela samostatnou kapitolou je potom otázka, co se zbytky z jídelen, restaurací i kuchyní, zvláště když již několik let platí zákaz používat je ke krmení zvířat. Zapomínat se však nesmí ani na nakládání s materiálem z údržby zeleně, jehož kvantita narůstá úměrně tomu, jak se zvyšuje péče o životní prostředí.
INICIATIVNÍ POSTUP
Mezi města, která se snaží komplexně řešit problémy s bioodpady, se řadí Vysoké Mýto. Se svými více než 12 400 obyvateli patří do kategorie významné skupiny obcí s deseti až patnácti tisíci občany. Jeho postup se proto pro ostatní může stát i jistou inspirací. Bioodpady jsou totiž hmotnostně i objemově významnou skupinou odpadů, tvoří zhruba 40 % ve směsném komunálním odpadu. Zmíněné odpady potom zbytečně zatěžují skládky, čímž ohrožují jednotlivé složky životního prostředí. Přitom jsou to odpady, které lze materiálově i energeticky využít.
"Integrovaný systém nakládání s bioodpady ve Vysokém Mýtě, skládající se z projektu výstavby fermentační stanice a z projektu svozu, sběru a separace odpadů, bylo nutné zajistit v prvé řadě finančně," uvedla Ing. Stanislava Jetmarová, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu. Vzhledem k iniciativnímu postupu představitelů města se na celkové náklady 64 808 800 Kč podařilo získat dotaci z Evropské unie, konkrétně z Operačního programu Infrastruktura. Dále město obdrželo finanční částky ze Státního fondu životního prostředí a od Pardubického kraje.
CO JE FERMENTAČNÍ STANICE
Je to zařízení, ve kterém dochází k rozkladu biodpadu bez přístupu vzduchu a přitom se uvolňuje bioplyn, který se jímá a přeměňuje na tepelnou a elektrickou energii. Konečný produkt rozkladu se používá jako hnojivo.
Ve Vysokém Mýtě bude fermentační stanice stát v bezprostřední blízkosti stávající čistírny odpadních vod, což umožní optimální technologické propojení obou celků. Vedle čistírenského kalu bude fermentační stanice zpracovávat především zbytky z veřejného stravování (ze školních a závodních jídelen, nemocnic, restaurací), nízkorizikové odpady ze zemědělství a masného zpracovatelského průmyslu, separovaný sběr bioodpadu od obyvatel, bioodpady z údržby veřejné zeleně, z potravinářského průmyslu a velkých obchodních řetězců.
Výsledný projekt fermentační stanice počítá se 4650 až 4900 tunami bioodpadů za rok, z čehož očekávaná produkce bioplynu by měla být okolo 304 000 m3 ročně. Navíc se v rámci provozu kogenerační jednotky předpokládá výroba zhruba 1831 kWh/den elektrické energie, která bude dodávána prostřednictvím trafostanice do rozvodné sítě. Zároveň bude vedle produkovaného tepla provozem fermentační stanice vznikat ročně například přibližně 2100 tun substrátu s obsahem sušiny asi 30 %. Ten bude možné využívat jako hnojivo veřejné zeleně nebo jako zakládku do kompostu či rekultivační materiál. Vše však bude záviset na laboratorních rozborech výsledného substrátu. Nicméně podle sdělení Ing. Jetmarové jsou již předběžně dojednány dohody se zemědělskými podniky a kompostárnou, přičemž se přednostně předpokládá využití substrátu při údržbě veřejné zeleně.
Vysokomýtská veřejnost se od počátku přípravy popisovaného projektu seznamovala s jeho cílem i způsoby řešení. Dostala tak informaci, jaké objekty budou tvořit například fermentační stanici i o charakteru použitých technologií. Samotných občanů se ovšem bezprostředněji dotýkala až fáze projektu sběr, svoz a separace biologicky rozložitelných odpadů. Na jeho naplňování se již v těchto dnech podílejí.
Až po vybudování fermentační stanice budou realizovány další dvě složky projektu: sběr bioodpadu z restaurací a jídelen a sběr ostatních biologicky rozložitelných odpadů. Se zahájením výstavby fermentační stanice se přitom počítá v říjnu letošního roku a se zkušebním provozem od března 2007.
INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Vlastní informační kampaň začala v říjnu minulého roku. Připravil ji odbor životního prostředí (Ing. Stanislava Jetmarová, Ing. Veronika Richterová, Lenka Richterová), který zajistil jak informační materiály, tak uspořádal dvě besedy s veřejností. Ta se například dozvěděla, co konkrétně patří do compostainerů - nádob, speciálně určených pro separaci bioodpadů. Současně se seznámila s dotazy, které byly nejčastěji kladeny i při neoficiálních příležitostech. Například proč nepatří do compostaineru pleny a nesmí se do něj vhazovat odpad v mikrotenových sáčcích.
Atraktivnost informační kampaně zvýšila soutěž o compostainery a další ceny, které mohl vyhrát občan v případě, že správně odpověděl na otázky zaměřené na bioodpady a fermentační stanici. Zajímavé byly též na začátku letošního března výukové programy. Během nich se žáci vysokomýtských škol hravou formou seznámili se základními principy koloběhu organické hmoty v přírodě. Osvětová kampaň proběhla i v rámci oslav Dne Země 20. dubna na náměstí Přemysla Otakara II.
REALIZACE PROJEKTU
Pro realizaci projektu sběru, svozu a separace bioodpadů byly zcela záměrně vybrány tři typy lokalit, aby reprezentovaly různé zástavby - starší zástavba rodinných domů; nová zástavba rodinných domů; sídlištní zástavba - panelové sídliště. Jsou to lokality, které jsou srovnatelné s dalšími obdobnými městy.
První svoz se uskutečnil letos 18. dubna a pokračuje vždy jedenkrát za čtrnáct dní. K jeho zajištění byla u vybraných panelových domů ke každému vchodu přistavena nádoba na bioodpad o velikosti 240 l a v sídlištích rodinných domů 127 sběrných nádob o objemu 120 až 240 litrů. Všechny nádoby má nyní město v pronájmu.
Vlastní svoz bioodpadu zajišťují Technické služby Vysokého Mýta. Jak zdůraznila Ing. Jetmarová, protože je to pilotní projekt, náklady na svoz se příliš nezvýšily. Technické služby tuto službu poskytují za stávajícího stavu zaměstnanců a náklady na svoz hradí město.
Příští týdny a měsíce ukáží, zda třídění bioodpadu přinese očekávané výsledky - kromě jiného snížení množství odpadů ukládaných na skládky; snížení množství skleníkových plynů unikajících ze skládky (z rozkládajícího se bioodpadu); využití bioodpadu k výrobě elektrické a tepelné energie i kompostu pro zemědělství; snížení množství odpadu v popelnici a omezení zápachu.
Dosažené výsledky pilotního projektu včetně návratnosti vložených prostředků budou vyhodnoceny již letos v listopadu. Pozitivní závěry se přitom stanou předpokladem k tomu, aby se k rozšíření sběru bioodpadu přistoupilo rovněž v dalších částech Vysokého Mýta.
Právní předpisy vymezující konkrétní opatření a povinnosti původcům odpadů
vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech.
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 upravuje regulativní požadavky na odpady z veřejného stravování a odpady živočišného původu.
vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě reaguje na problematické využívání kalů z čistíren odpadních vod.
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech; vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a směrnice Evropské unie 99/EC stanovují povinnost snížit množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky.
Celou problematiku navíc zohledňuje Plán odpadového hospodářství České republiky.
