Zákon o Integrovaném záchranném systému (IZS) č. 239/2000 Sb., stanovil pravidla pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech, včetně havárií a živelních pohrom. Stal se i legislativní normou při ochraně obyvatelstva. Na přípravě zákona se podílel plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška, ředitel odboru na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Jak byste zhodnotil tříletou účinnost tohoto zákona?
V rámci IZS se osvědčila spolupráce při mimořádných událostech, na jejichž likvidaci se podílejí především základní složky tohoto systému. Kromě Hasičského záchranného sboru (HZS) zahrnuje jednotky požární ochrany, zdravotnickou záchrannou službu a Policii ČR. Patří k nim i jednotky Sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí. Příkladné bylo jejich nasazení při loňských povodních, kdy pomáhaly i další složky. Ale je stále co zlepšovat. Reforma veřejné správy si vyžádala zákon novelizovat, neboť zanikly okresní úřady. Jejich kompetence převzaly kraje a obce s rozšířenou působností. Tyto a další změny upravuje zákon č. 320/ 2002 Sb.
Podle jakých pravidel probíhá spolupráce při zásahu všech záchranářů?
Profesionální Hasičský záchranný sbor ČR je páteří systému IZS. Pokud předpis nestanoví jinak, koordinaci zásahu řídí velitel naší jednotky. Dojde-li ale např. ke znečištění povrchových vod, v tomto případě za jejich likvidaci odpovídá odborník z vodního hospodářství. Jeho rozhodování se ostatní podřizují. Konkrétní velení je tak vždy určeno druhem mimořádné události. Pravomoci velitele zásahu jsou značné. Může vstoupit na nemovitost bez souhlasu vlastníka, požádat o odstranění stavby, nařídit stržení části objektu, která ohrožuje záchranáře. Když bude nutné, vyhlásí evakuaci osob, případně požádá o spolupráci starostu obce.
Legislativní úpravou byly samostatné hasičské sbory přesunuty z okresů na kraje. Co k tomu vedlo?
Zatímco generální ředitelství HZS, podřízené Ministerstvu vnitra, plní - lze říci - funkci servisu celému záchrannému systému, organizační struktura sboru navazuje na nové územní a správní členění v republice. V sídle každého kraje je krajské ředitelství HZS a jeho hlavním úkolem je koordinace prací při mimořádných událostech v daném regionu. Ředitel našeho krajského sboru je hejtmanovým partnerem. Pomáhá hejtmanovi při strategickém řízení Integrovaného záchranného systému a mimo jiné také organizuje společná cvičení všech složek. Jedno nedávno probíhalo ve Spolaně Neratovice, kterého se aktivně zúčastnil středočeský hejtman Petr Bendl. Jinak hejtmani mají vůči našemu sboru určitou kontrolní funkci.
Okresní úřady nahradily od počátku roku 2003 obce s rozšířenou působností. V čem se tato změna projevila?
Zejména v tom, že místo jednoho přednosty okresního úřadu v regionu nyní spolupracujeme až se třemi starosty obcí s rozšířenou působností. Shodou okolností našich dříve ustavených 232 stanic HZS se zhruba kryje se správními obvody těchto obcí. Jenže ne všude se stanice nacházejí přímo v jejich sídle. Uvažujeme, jak tento stav zlepšit, abychom těmto starostům byli co nejblíže. Buď na jejich radnici vytvoříme menší pracoviště, nebo do obcí bude dojíždět pověřený pracovník z ředitelství územního odboru HZS kraje, která se převážně nacházejí v bývalých okresních městech.
Znamená to, že jste zůstali u minulé organizační struktury?
Nelze to tak zcela charakterizovat, i když na každém územním odboru mimo jiné zůstává zatím okresní operační a informační středisko IZS. Jedním z důvodů je, že na okresních úřadech ve městech, která se mimochodem také stala obcemi s rozšířenou působností, dříve pracoval zpravidla příslušník, pověřený státním dozorem nad požární bezpečností staveb. Nemáme ale tolik odborníků, kteří by mohli být zaměstnáni přímo v pověřených obcích. V jejich menším obvodě by ani nebyli plně využiti. Na druhé straně například v oblasti bývalého malého okresu Jeseník je vykonáván státní požární dozor ze Šumperka. Nejsme také sami, kteří po jedné etapě reformy veřejné správy ještě hledají nejvhodnější organizační uspořádání.
Každá obec má představovat základní prvek veřejné správy při ochraně obyvatel, stane-li se mimořádná situace. Můžete to blíže objasnit?
Hasičský záchranný sbor ČR se stal garantem realizace celostátní koncepce civilní ochrany obyvatel. Nejde tedy jen o hašení požáru. Při závažnější havárii to znamená především varovat obyvatele, postarat se o ukrytí, případně nouzově ubytovat občany z evakuovaných míst, kde probíhají záchranné práce apod. A také mít odpovědnou pravomoc, když bude nutné při mimořádné události vyžadovat pomoc od spoluobčanů, místních firem a institucí. Jestliže obec má tyto důležité úkoly, usilujeme o to, aby rovněž disponovala prostředky civilní ochrany.
V současné době chceme rozpracovat havarijní plány kraje do konkrétní podoby v jednotlivých obcích. Budeme v nich analyzovat i případná rizika: Zda se v místě nachází průmyslový objekt, kdy je možná pravděpodobnost úniku škodlivých látek. V takovém případě bude povinností obce zejména zajistit lidem varování. Zamýšlíme vytvořit vhodný dotační systém, nalézt potřebné zdroje, aby při havarijních situacích mohly obce své pravomoci co nejlépe uplatnit.
Co při těchto událostech zákon určuje starostům?
Každý je zavázán ke spolupráci, pokud o ni požádá velitel zásahu. Oba - starosta a velitel - se podílejí na koordinaci záchranných a likvidačních pracích, jestliže vzniknou ve správním obvodě jednotlivé obce, nebo když postihnou větší území obce s rozšířenou působností. Velitel zásahu se obrací na starostu obce zejména tehdy, když je naléhavé varovat občany před hrozícím nebezpečím. Ten je oprávněn uplatnit podle potřeby i některá další mimořádná opatření, která jsem již vyjmenoval.
Oceňujete roli místních jednotek Sborů dobrovolných hasičů obcí?
Jsme si dobře vědomi jejich užitečné pomoci při různých mimořádných událostech. V určitých případech může být i velitel dobrovolné jednotky požární ochrany velitelem zásahu. Snažíme se s nimi úzce spolupracovat. V republice máme více než sedm tisíc jednotek dobrovolných hasičů různých kategorií s územní nebo místní působností. Jejich činnost není snadná. Víme, že existují i v obcích, jejichž příjmy někdy nestačí ani na pokrytí výloh spojených s běžnou agendou. Přitom jedno hasičské auto s cisternou přijde na šest miliónů korun.
Tato situace vedla generální ředitelství HZS k tomu, že přiděluje prostřednictvím Ministerstva financí dotace krajským úřadům na jednotky SDH obcí. Ty je pak, podle systému plošného pokrytí, poskytují diferencovaně na běžné výdaje obcím s jednotkami dobrovolných hasičů. Obce, kde působí zejména poloprofesionální jednotky kategorie JPO II, mohou prostřednictvím HZS kraje požádat Ministerstvo vnitra o investiční dotaci na mobilní požární techniku. Ta dosahuje až polovinu ceny schváleného druhu techniky. Počet poloprofesionálních jednotek chceme postupně rozšířit na 356. Zatím ale požadovanou úroveň dosáhla první stovka požárních jednotek dobrovolných sborů.
Celostátní koncepce ochrany obyvatelstva také uvádí občanská sdružení. Žádáte je o pomoc?
Existují zájmová občanská sdružení občanů, která vyvíjejí spolkovou činnost v oblasti požární ochrany. K nejpočetnějším patří Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Mezi jejími členy jsou též ženy a mládež. Ve své výchovné činnosti vedou občany k tomu, jak předcházet požárům, připravují je ke vzájemné pomoci při mimořádných událostech, seznamují zájemce s historií požární služby a získávají uchazeče ke vstupu do hasičských sborů. Účinnou spolupráci máme s Vodní záchrannou službou ČČK. Velmi nám pomáhají kynologové a další specialisté, které vedeme v naší databázi. Mnohé z nich - podle potřeby - při mimořádných událostech pohotově zapojujeme do likvidačních a jiných prací v rámci integrovaného záchranného systému.
