"Je nám vštěpováno být vstřícní, všímat si i pozitivních zjištění a raději volit cestu doporučování a pochval než se pouze soustřeďovat na úporné vyhledávání chyb a nedostatků a vítězoslavně na ně upozorňovat," říkají pracovníci útvaru interního auditu na Krajském úřadě Středočeského kraje.
Model interního auditu, který může být akceptován a implementován na všech krajských úřadech v České republice, vzniká díky twinningovému projektu "Posílení vnitřních finančních kontrolních mechanismů na regionální úrovni" v rámci programu Phare 2003 na Krajském úřadě Středočeského kraje. Jako vzor však tento model bude moci sloužit okamžitě i všem statutárním městům a s menšími úpravami zřejmě také městským úřadům obcí nad 15 tisíc obyvatel, jimž ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, rovněž přísluší povinnost mít útvar interního auditu.
CTÍ ČESKOU LEGISLATIVU
Na projektu se začalo pracovat již loni na podzim a byla k němu ustavena jak pracovní skupina, složená ze zástupců všech krajských úřadů i ministerstev financí a vnitra, tak řídící výbor v čele s náměstkem ministra financí Ing. Pavlem Šafaříkem. V obou týmech působí Ing. Josef Svoboda, ředitel odboru Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu Ministerstva financí. Evropská unie jmenovala svým poradcem pro projekt Joea Dobbina, který působil jako vedoucí interního auditu na severoirském ministerstvu financí a lidských zdrojů.
"Projekt ctí českou legislativu a není v žádné kolizi se zákonem o finanční kontrole," vysvětluje vedoucí útvaru interního auditu středočeského krajského úřadu Ing. Jaroslav Chlouba, který stál u zrodu projektu. K loni novelizovanému zákonu již byla připravena prováděcí vyhláška, která nyní čeká na stanovisko EU. Zatímco však prováděcí vyhláška bude zejména řešit výklad některých ustanovení zákona, twinningový projekt si klade za cíl napomoci konkrétní realizaci interního auditu s použitím Evropskou unií uznávaných standardů.
Koncem února již byla na stole zpráva o revizi interního auditu na KÚ Středočeského kraje, uskutečněná v rámci projektu. Součástí zprávy jsou doporučení, jak lze v jednotlivých zkoumaných oblastech napříště dodržovat deset základních, mezinárodně uznávaných standardů interního auditu. Výsledky revize a doporučení, k nimž došel Joe Dobbin, budou během června až září porovnány se zkušenostmi na úseku interního auditu všech ostatních třinácti krajů, včetně Prahy. Toto porovnání vytvoří předpoklad k tomu, aby ve vybraných třech krajích následně začali působit tzv. krátkodobí experti, kteří tam budou školit interní auditory a další finanční profesionály ze všech regionů. Celý projekt bude završen studijními cestami příslušných pracovníků krajských úřadů do Velké Británie, aby se tam seznámili s praxí interního auditu ve veřejné správě.
AUDITNÍ VÝBOR MŮŽE POMOCI
Ing. Jaroslav Chlouba z výsledků uvedené revize mj. vyzvedá doporučení vytvářet i na krajských úřadech auditní výbory jako poradní orgány jejich ředitelů. Pojem auditní výbor je sice známý v komerční sféře, ale ve veřejné správě žádný takový orgán u nás - na rozdíl od zemí EU - zatím neexistuje. "V privátním sektoru auditní výbor obecně bývá tvořen z jedné třetiny vlastníky firmy, druhou třetinu představují zástupci managementu a zbývající pak experti," vysvětluje Ing. Jaroslav Chlouba. "V případě veřejné správy, konkrétně krajského úřadu, by třetinu míst výboru mohli obsadit volení představitelé kraje, druhou zástupci ředitele a vedoucí odborů a zbývající třetinu experti, ať už zevnitř krajského úřadu, či zvenčí - například z Nejvyššího kontrolního úřadu."
"Ačkoliv auditní výbor nemá žádné oprávnění k řízení činností organizace nebo těch orgánů, které provádějí audit a ujišťující činnosti (včetně interního auditu), měl by být poradním orgánem ředitele v otázkách přiměřenosti plánů činnosti orgánů provádějících audit a ujišťující činnosti, a to včetně interního auditu. Auditní výbor je ve své podstatě a uspořádání schopen podporovat dlouhodobou strategii auditu tak, aby nebyla zranitelná při změně ředitele nebo vedoucího interního auditu," konstatuje Joe Dobbin mj. ve své zprávě.
EVROPA NEZNÁ DVOUKOLEJNOST
Další zajímavá doporučení formuluje předvstupní poradce EU ohledně vztahu mezi interním auditem a odborem kontroly. Česká realita existence dvou samostatných kontrolních složek, z nichž každé zákon č. 320/2001 Sb. ustavuje její zvláštní odpovědnost, byla pro Joea Dobbina něčím zcela novým, neboť ve veřejné správě zemí Evropské unie podobnou dvoukolejnost neznají. "Vztah mezi interním auditem a odborem kontroly považuji za nejdůležitější problém, který musí být vyřešen z důvodu rozvoje efektivního moderního interního auditu v české regionální správě, jak je požadováno v projektové fiši... Definice a zodpovědnosti interního auditu uvedené v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, jsou považovány za překonané a některé z obvyklých odpovědností interního auditu jsou přiděleny kontrolnímu odboru. To vedlo ke značnému nedorozumění vzhledem k roli a odpovědnosti interního auditu," připomíná Joe Dobbin. A poukazuje na to, že účelem interního auditu je sice poskytovat ujištění pro vedení o přiměřenosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly, ale že citovaný zákon odpovědnost za tuto oblast přisuzuje dvěma různým skupinám. Přesto poradce nevolá po "okamžitém řešení" tohoto problému české veřejné správy, neboť se domnívá, že pokud by se vše pečlivě nepromyslelo a nenaplánovalo, mohl by být současný kontrolní systém narušen či oslaben.
PŘIPRAVUJE SE MANUÁL
Jakmile budou výsledky revize interního auditu na středočeském krajském úřadě zkonfrontovány s poznatky ostatních krajů, bude v rámci twinningového projektu vypracován také manuál interního auditu. Ing. Jaroslav Chlouba je názoru, že manuál se patrně nejvíce zaměří na personální zajištění interního auditu a školení jeho pracovníků, ale také na plánování a řízení auditu. Na středočeském krajském úřadě si už provedli dotazníkové šetření ve všech 14 odborech s celkem 49 odděleními. Především se zjišťovalo, s jakými finančními prostředky jednotlivá oddělení pracují, a kde tedy může existovat největší možnost nepoctivosti, korupce nebo fatálních omylů. "Takto sestavený pomyslný žebříček rizikovosti všech oddělení vůbec neznamená, že někde pracují důvěryhodnější a jinde zase méně spolehliví lidé," říká Ing. Jaroslav Chlouba. "Ale je to skutečně jen a jen o tom, jak silné finanční toky může to které oddělení v ryze exekutivní rovině ovlivňovat. Zkoumat správnost politických rozhodnutí internímu auditu nepřísluší vůbec. Jako útvar interního auditu jsme pouze a výhradně nástrojem pro management úřadu, tedy pro ředitele, jeho zástupce, případně vedoucí odborů."
Toto roztřídění jednotlivých pracovišť krajského úřadu slouží jako podklad pro plán práce útvaru interního auditu, který svoji pozornost soustřeďuje na "nejrizikovější" oddělení. V podmínkách středočeského úřadu k nim patří oddělení regionálního rozvoje, pořizování územních plánů, řízení zdravotnických zařízení, památkové péče, investic či osobní dopravy. Naopak mezi nejméně rizikovými jsou například oddělení organizační, sekretariát hejtmana nebo legislativní a právní.
