Investice do budoucnosti Sportovní aktivity hrají významnou roli v prezentaci měst a obcí, stejně jako třeba v protidrogové prevenci. O financování výstavby sportovních zařízení, technických nárocích na ně a předpokládaných trendech jsme hovořili s generálním ředitelem Staveb silnic a železnic, a....
Investice do budoucnosti
Sportovní aktivity hrají významnou roli v prezentaci měst a obcí, stejně jako třeba v protidrogové prevenci. O financování výstavby sportovních zařízení, technických nárocích na ně a předpokládaných trendech jsme hovořili s generálním ředitelem Staveb silnic a železnic, a. s., (SSŽ) Ing. Bořivojem Kačenou.
[*] Jakým způsobem mohou obce výstavbu nebo rekonstrukci sportovních zařízení financovat? Můžete se jako dodavatel na zajištění financování podílet?
Nejčastěji si obce financování sportovních ploch, sportovišť, parků či oddechových ploch zajišťují kompletně ze svých městských rozpočtů. S tím, že obvykle lze využívat různých dotací z centrálních zdrojů. Město pak vypíše výběrové řízení a my se ucházíme o zakázku.
Druhá varianta vychází z toho, že město ve svém rozpočtu určitou část finančních prostředků má a podobně jako v projektu rekonstrukcí nebo novostaveb komunikací může vyzvat dodavatele, aby také přinesl finanční prostředky pro co nejrychlejší realizaci záměru.
Znamená to, že dodavatel přináší vlastně určitý dodavatelský úvěr. Tak lze během krátké doby - během měsíců, kdy se stavební práce dají provádět - projekt realizovat. Následně potom samozřejmě zbývá městu určitou formou, v dohodnutém čase finanční prostředky splatit. Zpravidla je zde ještě i třetí partner - bankovní ústav.
Při takto vypsaném výběrovém řízení se velice rádi ucházíme o tento druh zakázky. V řadě případů může být víc jak polovina a někdy i celá dodávka financována dodavatelem a bankou. S tím, že banka si musí podobně jako v případě městských komunikací prověřit bonitu obce.
Vlastní operace se dá vyřešit několika způsoby. Například formou využití směnek, formou prodeje pohledávek, popřípadě odloženou splatností, což je používáno nejčastěji - úloha banky je potom trochu jiná.
V poslední době jsme těchto způsobů finančního zajištění projektů použili u řady měst. Uvedu konkrétní příklady z posledního období. Některé projekty jsme realizovali s městem Libercem - například dostavbu tribuny na fotbalovém stadionu FC Slovan Liberec. Protože stadion je v majetku města, smluvním partnerem vedle fotbalového klubu bylo také město. Stejným způsobem řešíme i výstavbu lanovky na Ještěd. Je součástí sportoviště, které by mělo být zprovozněno ještě před touto zimní sezónou.
Podobně je tomu i s výstavbou fotbalové plochy pro Technickou univerzitu Liberec, kde jde o společný záměr univerzity, města a fotbalového klubu. Všem třem se nedostávalo finančních prostředků.
Reagovali jsme na jejich výzvu v soutěži a podíleli se na zajištění financování. Práce je dnes v podstatě hotova a splácet se bude z části až v příštím roce.
[*] Najde se ve vaší činnosti, kromě velkých a finančně náročných projektů pro výkonnostní sport, místo i pro rekonstrukci nebo výstavbu víceúčelových sportovních zařízení pro menší města a obce nebo školy?
Z velkých akcí bych rád uvedl ještě rekonstrukci vyhřívaného trávníku na Spartě, rekonstrukci atletické dráhy a hrací plochy na Julisce. Dále je to třeba sportoviště pro divizní Motorlet.
Jsme ale připraveni i pro školy, menší obce a kluby. Stavíme například víceúčelová hřiště pro školy, kde se dá hrát košíková, tenis, volejbal, případně i se zkrácenou atletickou dráhou a podobně.
Samozřejmě vyjdeme vstříc přání konkrétního zákazníka. Celá řada našich projektů nemusí být v parametrech pro špičkový sport.
Kvalita ale nemůže být snížená, nemůžeme si dovolit udělat škole hřiště s nerovnostmi nebo takové, které by nepřežilo jednu zimu. Krátce - z hlediska kvalitativních parametrů nemůžeme rozlišovat mezi špičkovým a masovým sportem.
Menší projekty jsme dělali právě v Liberci pro sportovně zaměřené Základní školy v Barvířské a Hanychově ulici, rekonstruovali jsme hřiště Základní školy v Krušnohorské ulici v Karlových Varech, rekonstruovali jsme i víceúčelové dětské hřiště hřiště pro Městskou část Prahy 14 , několik ploch a hřišť bylo zhotoveno v Lubenci a Chebu. V Praze 13 jsme se podíleli na rekonstrukci několika sportovišť, právě tak jako v Praze 5 na tréninkových hřištích pro mládežnickou fotbalovou základnu. Hřiště pro širší základnu se dají počítat na desítky.
Každá zakázka je pro nás zajímavá. Z hlediska postupu musí být ale v každém případě vyjádřena představa klienta alespoň jednodušším projektem. Musí být například řečeno, zdali má mít hřiště odvodnění, protože zadavatel zná nejlépe geologické poměry. Například v Polabské nížině vypadá projekt určitě jinak než na jílovitém podloží.
[*] Kudy se podle vás bude ubírat poptávka po sportovních zařízeních obecně i z hlediska municipalit?
Jsme optimisté - určitě i v České republice z hlediska využívání volného času a z hlediska navyšování příjmové stránky rozpočtů obcí budou trendy sledovat vyspělou Evropu. To znamená, že poroste poptávka po tomto druhu práce. V první etapě si víceúčelová zařízení dovolují ty obce, kde jsou bohaté rozpočty a radní jsou mladí duchem.
U fotbalových ploch je jasné stanovisko UEFA, že v roce 2003 musí být zajištěny určité parametry stadionů. To je první vlna, kterou jsme se snažili zachytit a která se samozřejmě postupně promítne nejen do vrcholové úrovně, ale i do nižších soutěží.
V druhé vlně - s určitým časovým odstupem - budou podle mne města i obce hledat hlavně pro svoji mladší generaci větší prostory pro vyžití. Samozřejmě to bude spojeno s tím, jestli například protidrogová kampaň bude orientována spíše na toto konkrétní vynaložení prostředků - na budování sportovišť pro mládež, přístupných bez klubového poplatku.
Zní to sice pateticky, ale myslím si, že by se politika pro mládež měla ubírat tímto směrem a že rozumní radní budou raději chtít mít plná hřiště než plné hospody.
[*] Vlastnická struktura sportovních zařízení bývá různorodá. Kde je podle vás optimum?
Pro výstavbu či rekonstrukci sportovních ploch je důležité, aby si vedení radnic ujasnilo, jestli chce vystupovat od samého začátku nebo v určitém správném okamžiku jako majitel příslušného pozemku a sportoviště. Pochopitelně se pronajímatel - uživatel - nebo radnice jako majitel příslušným způsobem k majetku chovají.
Když má zastupitelstvo dávat peníze do rozvoje sportu na svém teritoriu, pak se finanční prostředky uvolňují s čistým svědomím. Je to vlastně záruka budoucnosti a bohatství města nebo obce. Toto je systém, který je používán v některých českých městech u celé řady sportovišť, ať už se jedná o fotbalové stadiony, veřejné stadiony či hokejové haly. Zmíněný model je velice častým i v celé řadě západoevropských měst, kde velké kluby zpravidla nejsou majiteli hřišť.
V těchto případech je spolupráce a sounáležitost města s klubem, který dělá městu slávu, mnohem užší a snazší. Existují případy i jiných majetkových okolností, například na mistrovství světa ve fotbale 1998 byl stadion "Stade de France" koncesním způsobem postaven, provozován a financován soukromou společností, která byla vytvořena spojením tří hlavních stavebních dodavatelů.
Ti stadion postavili, provozují ho a starají se o zabezpečení finanční návratnosti vložených prostředků pronajímáním stadionu a pořádáním akcí. Minimálně jich musí být za rok přes 50, aby se vůbec dalo hovořit o ekonomické návratnosti a únosnosti takovéhoto projektu. To je pro Českou republiku, doufám, hudba blízké budoucnosti.
Václav Drašnar
FOTO ARCHÍV SSŽ