Pokud by Parlamentem ještě letos neprošel návrh novely zákona číslo 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, jak jej připravilo Ministerstvo životního prostředí v součinnosti s některými poslanci - členy Podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny Poslanecké sněmovny, pak by už napřesrok patrně většina obcí musela zpracovávat a přijímat vlastní programy ke zlepšení kvality ovzduší. Zatím se tato povinnost vztahuje "jen" na řádově stovky municipalit.
Obce by z toho nepochybně měly těžkou hlavu: Odborné firmy si totiž za takové programy účtují i desetitisíce či dokonce statisíce korun. A využijí-li municipality možnosti získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) v rámci opatření 2.7.1 Územního programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší až na šedesátiprocentní pokrytí celkových uznatelných nákladů, pak se musí při zpracovávání a přijímání těchto programů podrobit velice náročné proceduře včetně ustavení místního řídícího výboru i organizace odborné oponentury a kontrolních dnů.
Ovšem radost z dosavadní české praxe by zřejmě neměli ani v Bruselu, protože Česká republika by jej zahltila množstvím detailních informací o stavu ovzduší a krocích na jeho ochranu i z mnoha malých vísek. Po roce 2005 by totiž Evropská komise pro informaci dostávala nejen údaje o mnoha stech oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší u nás (oblasti kopírují území obcí), ale následně také o všech programech, které by se jednotlivě pro každou takovou oblast přijímaly.
KLADNO TRÁPÍ PRACH
Statutární město Kladno přijde jeho Územní plán snižování emisí a imisí, kterou zpracovává odborná firma, na více než 1,2 miliónu korun. Povinnost pořídit si takový plán vyplývá pro město z § 7 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší, neboť Kladno bylo v souladu s nařízením vlády č. 60/2004 Sb. zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Pravidelné vymezení těchto oblastí podle zákona o ochraně životního prostředí (§ 7 odst. 4) jednou ročně provádí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a zveřejňuje je ve svém věstníku. Vychází přitom z výsledků měření Českého hydrometeorologického ústavu.
Konkrétně v Kladně a dalších deseti obcích v jeho správním území jako obce s rozšířenou působností jsou překračovány imisní limity a meze tolerance pro tuhé znečišťující látky (PM10). "Naštěstí jsme pro uvedený program získali dotaci 737 400 korun ze SFŽP, což představuje 60 procent jeho celkových nákladů," říká primátor Kladna Ing. Dan Jiránek. S odbornou firmou, která program zpracovává, úzce spolupracuje odbor životního prostředí města, který jí chystá dostupné podklady a data. Jak primátor dále uvedl, příprava programu je zhruba ve své polovině, tedy po druhém kontrolním dnu místního řídícího výboru.
Dotace z uvedeného programu SFŽP ovšem mohou na přípravu svých místních programů ke zlepšení kvality ovzduší čerpat i menší obce, než je Kladno. Potvrdila nám to tisková mluvčí SFŽP Lucie Králová s tím, že od roku 2001 je v různém stupni realizace takto finančně dotováno zhruba třicet akcí.
MUNICIPALIT V SEZNAMU PŘIBÝVÁ
Zatímco v roce 2002 vznikla podle zákona o ochraně ovzduší povinnost zpracovat program ke zlepšení kvality ovzduší pro 63 obcí, předloni se tato povinnost vztahovala již na 231 obcí. Výsledky měření za rok 2004 zatím nejsou k dispozici, avšak je téměř jisté, že do seznamu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší přibude dalších několik stovek obcí po celém území České republiky. MŽP chce aktualizovaný seznam všech oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2004 zveřejnit ve svém věstníku nejpozději do konce letošního roku.
Ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Ing. Jan Kužel vysvětlil, že hlavním důvodem, proč se stále více obcí dostává do seznamu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je metodika výpočtu. Česká republika implementovala právo Evropských společenství včetně například směrnice č. 2000/69/ES o mezních hodnotách pro oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NO), suspendované částice a olovo ve vnějším ovzduší. Tato směrnice stanovuje imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Jinými slovy řečeno - meze tolerance se od 1. ledna 2003 k jednotlivým imis-ním limitům rok od roku snižovaly a letos od 1. ledna už dokonce pro většinu jednotlivých druhů imisí žádné přípustné tolerance neplatí (viz tabulka).
To znamená, že za letošní rok vznikne mnoho nových oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve kterých bude žít významná část obyvatel ČR (v roce 2002 šlo o 17 % území a 35 % obyvatelstva). Povinnost mít vlastní programy ke zlepšení kvality ovzduší by se tedy od příštího roku (kdy MŽP ve svém věstníku tyto oblasti za letošní rok opět zveřejní) týkala už dlouhé řady obcí.
JAKÝ BUDE DALŠÍ VÝVOJ?
Musí se tedy obce - zejména ty menší - obávat problémů, pokud by se případně koncem letošního roku nalezly v aktualizovaném seznamu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší? Nota bene když velké stacionární zdroje znečištění mohou být umístěny mimo jejich území a obce nižších stupňů nemají prakticky žádné nástroje, ani žádný aparát k tomu, aby mohly účinně vstupovat do řízení kvality ovzduší?
Ing. Jan Kužel popřel, že by se obce měly obávat dalšího vývoje, a uvedl, že odbor ochrany ovzduší MŽP od počátku roku 2005 uspořádal několik pracovních seminářů se zaměřením na zpracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší. "Uvedená setkání byla věnována diskusi nad jejich významem a zaměřením, protože tyto programy mohou představovat jak omezení, tak příležitosti pro rozvoj dané oblasti. Záleží však nejen na vlastním zpracování, ale i na kvalitní zadání," řekl ředitel Kužel.
Podle jeho slov MŽP nyní připravuje aktualizaci komentovaného metodického pokynu pro zpracování programu ke zlepšení kvality ovzduší na lokální úrovni (obce). Zároveň připomněl, že v rámci těchto diskusí vznikl také návrh, aby se uvedené programy povinně zpracovávaly pouze na úrovni jednotlivých krajů, tedy na úrovni, kde jsou dostatečné kompetence pro řízení kvality ovzduší pro dané území.
ZÁKON O OVZDUŠÍ DOZNÁ ZMĚN
V současné době jsou rovněž připraveny k projednání odpovídající pozměňovací návrhy zákona o ochraně ovzduší. "Návrhy předpokládají upřesnění implementace směrnice 1996/62/ES, přičemž jde o nové nastavení pojmů, povinností a způsobu řízení kvality ovzduší. Podle těchto návrhů by obce s počtem obyvatel menším než 350 tisíc již vůbec neměly povinnost programy ke zlepšení kvality ovzduší zpracovávat," konstatoval Ing. Jan Kužel s tím, že řízení kvality ovzduší by se ponechalo v kompetenci MŽP a krajských úřadů. Současně by se novelizovala i Příloha č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší, která nyní vymezuje rozsah a způsob zpracování krajského a místního programu ke zlepšení kvality ovzduší.
Vládní návrh novely zákona o ochraně životního prostředí již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, byl přikázán jejímu Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a je rovněž projednáván v jeho Podvýboru pro ochranu ovzduší a krajiny. Díky pozměňovacím návrhům některých poslanců k návrhu novely by se například mohla vyloučit možnost vzniku až mnoha set samoúčelných programů ke zlepšení kvality ovzduší a metodika řízení kvality ovzduší v ČR by se přiblížila stavu, jaký platí ve vyspělých členských zemích EU. Mimochodem, Nizozemsko má jen tři (ovšem patřičně rozsáhlé) sledované oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a nepoměrně větší Velká Británie pouze asi dvanáct.
ÚLOHA OBCÍ III. TYPU
Už nyní však existují reálné možnosti, jak v českých podmínkách vyloučit to, aby každá i sebemenší obec zahrnutá do seznamu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší musela zpracovávat vlastní program. MŽP totiž doporučuje obcím s rozšířenou působností, aby tyto programy zpracovávaly pro celé své správní území, jinak řečeno - aby tyto jejich programy zahrnuly i přilehlé menší obce. Tak postupuje například Kladno, ale i Třinec, Opava, Tanvald, Turnov i některá další města - a právě přípravu jejich programů Ing. Jan Kužel hodnotí jako velice odpovědnou a kvalitní.
MOŽNOST, NIKOLIV POVINNOST
Pokud by tedy vládní návrh novely zákona o ovzduší byl schválen a začal platit ještě letos (než budou vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2005), nemusely by další stovky obcí podobné programy vůbec zpracovávat. A nebyla by to dokonce ani povinnost pro obce s rozšířenou působností, neboť pro celou republiku by závazně existovalo pouze 14 krajských programů.
Měly by proto investice do stávajících či již připravovaných místních programů ke zlepšení kvality ovzduší být považovány za peníze vyhozené do vzduchu, resp. do ovzduší?
Zdá se že nikoliv. Obce by si totiž podle návrhu novely zákona i nadále uchovaly možnost (nikoliv však povinnost) podobné programy zpracovávat. Návrh novely zákona přitom počítá s tím, že součástí krajského, případně místního programu ke zlepšení kvality ovzduší bude vždy programový dodatek, jehož struktura bude odpovídat článku 18 odst. 3 Nařízení Rady ES č. 1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, a že krajský úřad bude mít povinnost do tohoto dodatku zahrnout nejen vlastní prioritní opatření a projekty, nýbrž i opatření a projekty vzešlé z místních programů na území kraje.
Tímto způsobem se zabezpečí soulad místních programů s krajským programem, čímž pro obce, které si tyto místní programy vytvoří, vznikne základní předpoklad, aby mohly čerpat finanční prostředky z veřejných zdrojů. "Programový dodatek by tak měl být podkladem pro titul SFŽP Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek," dodal Ing. Jan Kužel.
Kladenský primátor Ing. Dan Jiránek by s takovým postupem souhlasil a umí si představit, že jeho město by pak mohlo čerpat dotace na projekty zlepšující kvalitu ovzduší typu zpevnění pozemních komunikací a stavba nových, které by odlehčily provoz v zastavěných částech, na projekty čištění města, změny paliva v autobusech městské hromadné dopravy či na obnovitelné zdroje energie.
Věřme, že takto pojatý vládní návrh novely zákona o ovzduší bude skutečně ještě letos Parlamentem schválen a že obce budou vyvázány z dosud často velmi nepříjemné povinnosti. Zároveň však doufejme, že zejména ve větších městech se najde dostatek osvícených zastupitelů, kteří budou vědět, že místní program ke zlepšení kvality ovzduší je důležitým nástrojem ke zlepšování života tamních obyvatel a že může jejich sídlům přinést i ekonomický prospěch.
