Jednu z nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství každého státu a národa tvoří památkový fond. Jde o nenahraditelné hodnoty historické, umělecké, estetické i užitkové. Současná vláda chápe kulturní potenciál České republiky jako významný rozvojový faktor celé společnosti. V následujících...
Jednu z nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství každého státu a národa tvoří památkový fond. Jde o nenahraditelné hodnoty historické, umělecké, estetické i užitkové. Současná vláda chápe kulturní potenciál České republiky jako významný rozvojový faktor celé společnosti. V následujících letech se v rámci státní památkové péče bude mimo jiné klást důraz na zajištění co nejširšího přístupu občanů k informacím o kultuře. Zejména se bavíme o digitalizaci kulturního obsahu.
Velmi důležitým faktorem péče o památkový fond ČR musí rovněž být úzká spolupráce veřejné správy s dobrovolnickými aktivitami, nestátními neziskovými organizacemi či zájmovými sdruženími. Do toho samozřejmě zapadá i moderní a průhledné poskytování dotací a příspěvků ze státního rozpočtu. Ministerstvo kultury zároveň chystá změny legislativy na úseku státní památkové péče a značnou pozornost bude také věnovat problematice péče o kulturní krajinu.
V současné době Ministerstvo kultury připravuje novelu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, v oblasti péče o archeologický památkový fond. O této problematice velmi široce diskutujeme - na úrovni obcí zejména se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí.
Rád bych se proto zastavil u Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který byl v roce 1992 založen a přijat vládou jejím usnesením č. 209. Cílem programu je aktivovat obce s vyhlášenou městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou k její regeneraci a koordinovat přípravu, zpracování a realizaci městských programů regenerace. Věcně jde o záchranu a rozvoj nejcennějších částí našich historických měst.
Výdaje státního rozpočtu do programu za období let 1993-2010 činily 4,005 mld.Kč s tím, že celková cena díla přesáhla 9 mld. Kč. Stát se za uplynulé období podílel na obnově téměř 10 tisíc kulturních památek.
Protože investice do památkově chráněných území jsou velmi efektivní, vykazují vysokou míru návratnosti a dosahují četných multiplikačních efektů, považuji za užitečné v tomto programu dále pokračovat a zajišťovat pro něj finanční zdroje.
V rámci komplexního rozvoje města či obce bych proto doporučoval nezapomínat na to, že investice neznamenají jen budovat novou infrastrukturu, tedy kanalizaci, čistírny odpadních vod, silnice, chodníky, školy, kulturní zařízení, případně sportoviště. Ale že stejně tak je velmi důležité pamatovat i na odkaz předků a investovat do oprav a rekonstrukcí kulturních památek. Vždyť opravené městské opevnění či historický objekt vždy zatraktivní území pro obyvatele, ale na rozdíl od nové kanalizace dává i šanci zvýšit turistický ruch.
MUDr. JIŘÍ BESSER
ministr kultury, dříve dlouholetý starosta města Beroun, nositele titulu Historické město roku 2009
FOTO: ARCHIV
Velmi důležitým faktorem péče o památkový fond ČR musí být úzká spolupráce veřejné správy s dobrovolnickými aktivitami, nestátními neziskovými organizacemi či zájmovými sdruženími.
