Česká energetická agentura je institucí pověřenou snižováním energetické náročnosti. Hospodaří se státními prostředky, které v podobě dotací přiděluje žadatelům na jejich projekty úspor energie. O programech, které budou naše města a obce jistě zajímat, jsme hovořili s ředitelem Ing. Jiřím...
Česká energetická agentura je institucí pověřenou snižováním energetické náročnosti. Hospodaří se státními prostředky, které v podobě dotací přiděluje žadatelům na jejich projekty úspor energie. O programech, které budou naše města a obce jistě zajímat, jsme hovořili s ředitelem Ing. Jiřím Bartoněm, CSc.
[*] Co Česká energetická agentura nabízí?
Jsou to programy státní podpory technických opatření na snížení spotřeby paliv a energie pro obytné domy, budovy pro potřeby školství, zdravotnická zařízení, budovy občanské vybavenosti a veřejných institucí a další. Zde se jedná o programy na úspory především ve spotřebě tepla a teplé vody.
Pak jmenujme programy určené pro zdroje. Sem patří třeba program pro využití obnovitelných zdrojů, pro dodávky energie sídlištním celkům, který se jmenuje Program státní podpory pro optimalizaci zásobování sídlištních celků energií.
Dále jsou to programy úspor energie v průmyslu, tedy částečně zdrojové, částečně spotřební programy, třeba pro případ, kdy podnik vytápí část města ze svého zdroje. Jeden z nejdůležitějších programů, který považuji za klíčový i do budoucna, je poradenství, vzdělávání a propagace.
K tomu existuje síť poradenských středisek - EKIS, což je zkratka Energetického konzultačního a informačního střediska. Celkem jich je 65. Mají k dispozici kvalifikované poradce a dále brožury, kazety a videonahrávky provedených projektů, stejně jako softwarové prostředky včetně databáze Energetický informační systém (EIS).
[*] Lze informace, které jste zmínil, najít na internetu?
Dostupné jsou databáze materiálů, výrobků a demonstračních projektů. Informační systém je samostatně dostupný na adrese www.eis.cz. Časem by zde měly být k nalezení všechny projekty, které jsme kdy podpořili. Každý nositel projektu, tedy ten, kdo od nás dostane podporu, se nám smluvně zavazuje, že nám dá k dispozici své výsledky.
Zájemci nebo starostové, kteří chtějí začít s konkrétním projektem, si tedy budou moci na internetu najít, jak obdobný, již realizovaný projekt dopadl jinde. Co se týče propagace, chtěl bych ještě zmínit, že už máme připraveny i osvětové pořady pro televizi, a také naše střediska EKIS vyvíjejí odpovídající aktivity.
[*] Jaké speciální programy byste doporučil městům a obcím?
Je to program devět, tedy program pro zpracování energetických koncepcí pro města a obce. To znamená, že představitelé obce by měli od zpracovatele obdržet podrobný návod, podle kterého by se potom měla obec řídit v oblasti energetického hospodářství. Mimo jiné určuje, jakým způsobem bude nakládáno s jednotlivými formami energie, zda plyn, elektřina či CZT (centrální zásobování teplem) mají být v dané lokalitě jako nosné.
Koncepce (dříve generel) je tedy optimální varianta energetických toků na daném území a určitý návod k tomu, jak si má město počínat, chce-li ekonomicky tepelně hospodařit. Koncepci však musí nejprve schválit zastupitelstvo, pak je možné se jím řídit a je pro město či obec závazný.
Cílem je, aby všechna města a obce měly takovýto dokument zpracován, a my bychom pak podporovali jen ty projekty, které do koncepce zapadají. Výsledný efekt by pak byl umocněn.
[*] Kolik měst a obcí už má tuto koncepci?
Myslím, že v současné době se počet blíží k padesátce. Nicméně i to považuji za poměrně uspokojivý výsledek, vezmeme-li v úvahu, že když jsme v roce 1997 vyhlašovali program devět, přihlášených měst bylo asi pět. Nyní jich je okolo 30 ročně.
Možná je trochu problém i v částce, kterou můžeme žadateli na vypracování koncepce poskytnout. Pro představu - dáváme maximálně půl miliónu korun anebo do 50 procent. Za milión korun už lze zpracovat koncepci pro město velikosti asi 30 tisíc obyvatel.
[*] Kolik energie se dá ušetřit zavedením úsporných opatření?
Máme programy, kterými se dá ušetřit hodně - například u bytové výstavby až 60-70 %. Ovšem vždy se musí provést komplexní soubor opatření, tedy úpravy topení, dveří, oken, regulace topení a další. Zaleží také na tom, v jakém stavu byl daný objekt před započetím úprav a o jaký typ domu jde. Platí, že zvláště v panelové výstavbě je provedení energeticky úsporných opatření investičně náročnější, ale efekt je vždy značný.
[*] Starostové však často namítají, že za současného stavu je pro města a obce ekonomicky nevýhodné vynakládat investice na zavedení opatření spořících energii, zejména v oblasti bydlení...
O tomto problému samozřejmě vím a často o něm se starosty hovořím. Poukazují na to, že město či obec vynaloží nemalé částky na snížení tepelných ztrát v obytném domě, a tím i v jednotlivých bytech, ale náklady se mu nevrátí, neboť nelze zvýšit nájem za byt. Nájemníkům se nejen zvedne komfort bydlení, ale ještě ušetří, protože zaplatí za teplo méně. A kotelně či výtopně pak s klesajícím odběrem klesnou tržby a zákonitě vzniká ztráta.
Je to však začarovaný kruh, který Česká energetická agentura nemůže vyřešit. Není to ani jejím úkolem, je to záležitost zákonodárců. Přesto si myslím, že i v takovýchto případech je nutné vzít v potaz také ekologické hledisko. Jde o to, abychom směřovali k ideálnímu stavu, kdy by se hospodařilo s energií takovým způsobem, který by byl co nejšetrnější k životnímu prostředí a co nejméně ho zatěžoval. Je však třeba si uvědomit, že družstevní a soukromé bytové domy toto omezení nemají.
[*] Nepomohla by metoda EPC - Energy Performance Conctracting - tedy zhruba řečeno metoda financování třetí stranou?
Podpora rozvoje podniků energetických služeb, EPC, je náš program číslo deset. Zatím se u nás příliš nerozběhl a přihlášených projektů je velice málo. My jsme očekávali, že to bude lepší. Obrovský kus práce v prosazování této metody a zásluhu na tom, že mohl být zařazen mezi naše programy, má viceprezident Hospodářské komory ČR František Holec. Pomohl nám prosadit i to, že k ní Ministerstvo financí zpracovalo vyhlášku.
V ČR zatím převažuje jistá obava z použití tohoto postupu. Navíc zde nejsou kapitálově dostatečně silné firmy, které by EPC mohly provozovat. Za příčinu bych tedy označil podkapitalizovanost a obavy z nové metody.
[*] Jaké novinky jste letos připravili a jaké chystáte na příští rok?
Letos je to speciální nový program podpory zpracování podrobných energetických auditů bez vlastní realizace projektů. Energetický audit, čili analýza energetických ztrát a toků v objektu zároveň s ekonomickou analýzou, by v tomto případě měl přinést i návrhy na opatření úspor energie neinvestičního charakteru.
Výhodou je, že žadatel audit nemusí přikládat už při žádosti o podporu, ale může ho zpracovat s časovým odstupem. O tento program byl velký zájem a hodnotitelská komise vybírala v prvním kole z 837 žádostí. Potěšilo mne, že úroveň podávaných žádostí se zlepšuje a v letošním roce jsme již neměli snad žádnou, která by nesplňovala požadovaná kritéria.
Pro ilustraci uvedu, že před čtyřmi lety bylo z celkového počtu žádostí zhruba 60 % nevyhovujících, o dva roky později se poměr už obrátil. Do budoucna chceme dávat větší podporu programům na zpracování energetických auditů a koncepcí a stále více se hodláme orientovat na poradenskou a osvětovou činnost.
EVA STODŮLKOVÁ
FOTO AUTORKA
