(mezinárodní metodický přístup) ZPRACOVAL Ing. JIŘÍ HERMAN, konzultant Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO) TECON, s. r. o., Praha Komunální a regionální politika a rozvoj jsou neodlučitelně spjaty s různými investičními projekty, jejich předběžným posuzováním, rozhodováním o...
(mezinárodní metodický přístup)
ZPRACOVAL Ing. JIŘÍ HERMAN,
konzultant Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
TECON, s. r. o., Praha
Komunální a regionální politika a rozvoj jsou neodlučitelně spjaty s různými investičními projekty, jejich předběžným posuzováním, rozhodováním o nich a v neposlední řadě s otázkami jejich financování. Projekt však nepředstavuje pouze problém technický a organizační, v neposlední řadě je též ekonomickou aktivitou. Proto také musí být každý projekt předem posouzen i "jako byznys", tedy z hlediska svojí finanční a ekonomické životaschopnosti a efektivnosti.
Finanční a ekonomická analýza projektu vždy ve větší či menší míře odráží metodické a legislativní předpisy, lišící se jak v různých zemích, tak i v průběhu času (novelizace zákonů, změny předpisů apod.). Stává se pak, že tatáž ekonomická aktivita vykazuje různé parametry podle toho, jakou metodikou byla posuzována.
Komunální a regionální projekty se s tímto problémem mohou setkat poměrně často vzhledem k partnerům (např. euroregiony) nebo zdrojům financování (Evropská unie, Phare apod.).
Pro obecnější objasnění pojmů a kritérií finanční analýzy investičních projektů je zde využita mezinárodně akceptovaná a používaná metodika finanční a ekonomické analýzy, vyvinutá v Organizaci spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO), rovněž z iniciativy Světové banky. Metodika UNIDO přirozeně abstrahuje od detailních specifik metodik národních, avšak určitá míra zjednodušení je zde spíše žádoucí, vzhledem k tomu, že se jedná o předběžnou finanční analýzu budoucího projektu v jeho přípravné fázi a nikoliv o konkrétní účetnictví a finance v reálném čase.
INVESTIČNÍ PROJEKT A JEHO ZÁKLADNÍ ASPEKTY
Cílem této přílohy je podat základní metodický a terminologický výklad podstaty a smyslu finanční a ekonomické analýzy projektů těm, kteří se z jakéhokoliv hlediska investičními projekty zabývají, a kteří současně nejsou profesionálními finančními analytiky. Proto, namísto detailní reprodukce právě platné metodiky, je cílem spíše ozřejmit ty pojmy a přístupy k finanční analýze projektů, které jsou podstatné a společné i různým zemím a přitom nezávislé na okamžitém stavu místní legislativy. To je žádoucí i proto, že investiční projekty mívají často mezinárodní charakter, a předpokládá se tedy i potřeba "domluvit se" nějakým univerzálním způsobem se zahraničními partnery.
Pod pojmem (investiční) projekt lze obecně chápat určitý záměr, směřující ke změně daného, stávajícího stavu. Z tohoto hlediska lze hovořit o projektech vycházejících ze stavu nulového (tzv. projekty "na zelené louce") nebo o projektech modifikujících již nějaký existující stav, resp. aktivitu (projekty modernizace, rekonstrukce, expanze, restrukturalizace apod., tedy, obrazně řečeno, projekty "jedoucího vlaku").
Oba typy projektů se přitom liší ve dvou základních aspektech:
[*] Projekt "na zelené louce" se obvykle vyznačuje počáteční investiční fází, v průběhu které jsou řešeny otázky investičních nákladů a jejich krytí výhradně z vnějších zdrojů financování, vzhledem k tomu, že žádná aktivita ještě nezačala.
[*] Projekt "jedoucího vlaku" obvykle zmíněnou investiční fázi postrádá, nikoli proto, že by nebyl projektem investičním, ale proto, že veškerá investiční aktivita probíhá "za chodu" a lze tedy využívat nejen vnější, ale i vnitřní finanční zdroje (různé příjmy, tržby, disponibilní finance apod.). Typickou vlastností tohoto typu projektu je však to, že projekt "sám o sobě" vlastně nemůže existovat, protože představuje právě změnu něčeho již existujícího. To vede k určitým problémům při posuzování jeho efektivnosti, jak bude blíže zmíněno později.
Při finanční a ekonomické analýze projektu je třeba mít na zřeteli, že se na něm podílejí různé subjekty (např. investor, kreditor, akcionář, dodavatel investičního celku, partner společného podniku, stát apod.), z nichž každý může sledovat jiné zájmy. To je velmi důležité si uvědomit na pozadí tzv. životního (vývojového) cyklu obecného investičního projektu, zahrnujícího v principu tři fáze s jejich typickou základní strukturou (viz tab. 1).
Je zřejmé, že zmíněné subjekty nemusejí být vždy zainteresovány na celém životě projektu. Příkladem může být banka, jejíž zájem sahá od přípravy daného projektu až do jeho provozní fáze, avšak pouze do okamžiku splacení jejího úvěru.
Lze tedy hovořit o finančním plánování z hlediska daného subjektu (dílčí, užší hledisko) nebo o finanční analýze projektu z hlediska celého jeho života. Pojem finanční analýza projektu předpokládá analýzu projektu právě z tohoto celkového hlediska, tedy se zahrnutím všech fází jeho vývojového cyklu. Je to nezbytné pro rozhodování o budoucí realizaci projektu v jeho předinvestiční (přípravné) fázi.
Pro posouzení finanční životaschopnosti a ekonomické efektivnosti projektu je třeba do analýzy zahrnout jak fázi investiční, tak fázi provozní, kdy do analýzy vstupují další, investicemi vyvolané peněžní toky (provozní náklady, tržby, daně, dluhová služba apod.), rozhodující o finanční životaschopnosti a ekonomické efektivnosti daného projektu.
Při vyhodnocování finančních a ekonomických parametrů projektu hrají zásadní roli nejen peněžní toky, ale i čas, ve kterém vznikají. Je tedy třeba uplatnit dynamické hledisko, pracující s tzv. časovou hodnotou peněz. Ryze statické a navíc velmi zjednodušené výpočty pouze některých parametrů (např. doba návratnosti jako podíl investičních nákladů a ročního výnosu) nemohou dát těm, kteří mají o projektu rozhodovat, dostatečně kvalitní informace o jeho očekávaných parametrech.
Takové informace lze získat pouze simulací budoucího chování projektu v očekávaných podmínkách, přirozeně obvykle s využitím některého počítačového modelu. Výsledkem "simulovaného života" projektu jsou pak záznamy zejména o peněžních tocích (cash flow), tvorbě zisku (výsledovka), hospodaření projektu (rozvaha) a v nich zahrnutých nebo z nich odvozených dalších informacích (např. návratnost investic, výnosnost, ziskovost, dluhová služba, práh rentability, různé poměrové ukazatele apod.).
Přirozeně v případě komunálních a regionálních projektů nemusí být prioritním cílem jejich bezprostřední, přímá ekonomická efektivnost. Jinými slovy, v některých případech se nepředpokládá, že projekt bude "dobrý byznys" sám o sobě, ale že bude vyvolávat určité následné, vnější vedlejší efekty, které mohou být z regionálního hlediska podstatnější (podpora místního ekonomického rozvoje, zlepšení infrastruktury, zlepšení kvality životního prostředí, což může podpořit rozvoj turistiky, a tím i zaměstnanosti apod.).
Tab. 1 Životní cyklus investičního projektu
Identifikace možných projektů (variant)
PŘEDINVESTIČNÍ FÁZE PROJEKTU Předběžný výběr projektu (varianty)
Příprava a posouzení daného projektu
Kontraktace dodávek
INVESTIČNÍ FÁZE PROJEKTU Zpracování realizační dokumentace
Realizace projektu
Ověřování a přejímka projektu
Náběh provozu
PROVOZNÍ FÁZE PROJEKTU Udržování provozu
Rozšiřování a inovace provozu