01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Investoři očekávají férové jednání

Manažer průmyslové zóny roku 2004 Ing. Jaroslav Pojar z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně tvrdí, že nejkritičtější fází celého procesu umístění projektu potenciálního investora nebývá samotný výběr vhodné lokality jako hlavně to, co následuje, jakmile se zájemce do ní rozhodne vstoupit.

Představit investorovi přednosti průmyslové zóny i zázemí, jaké poskytuje město a okolí vhodnou strukturou a dostatkem nabízené pracovní síly, ale také třeba svými možnostmi kulturního a společenského života, podmínkami pro sport, vhodným bydlením pro manažery apod., je totiž pro zkušeného profesionála už takřka rutinní záležitostí, vysvětluje Ing. Jaroslav Pojar, vedoucí oddělení hospodářského rozvoje Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Mnohem důležitější však podle něho je zajistit investorovi veškerou možnou pomoc při "lámání chleba", tedy v období, kdy se začne konkrétně jednat o stavbě továrny a shánějí se nezbytné podklady a povolení pro územní a stavební řízení. Složitá jednání s českými úřady a záludnosti naší legislativy představují riziko, které ještě na poslední chvíli může investora od vstupu do ČR odradit.

 

ROZHODNOUT MŮŽE I MALÝ DETAIL

Jaroslav Pojar se už deset let zabývá rozvojem Městského industriálního parku Plzeň-Borská pole a na sklonku uplynulého roku byl agenturou CzechInvest vyhodnocen jako Manažer průmyslové zóny roku 2004. Park už je bezmála zaplněn a projekt pomalu končí, i když manažer poznamenává, že nyní bude rozhodující, aby investoři, kteří se v Plzni usadili, časem nepřemístili své výroby dál na východ Evropy či do jiných částí světa. V tomto ohledu k nejstabilnějším investorům patří japonské firmy, zatímco například Američané spíše pragmaticky neváhají přenést výrobu tam, kde jim kynou nižší náklady a levnější pracovní síla. Nejen zkušenost plzeňského manažera potvrzuje, že přichází-li investor v oboru strategických služeb, jenž je tak více vázán na místní pracovní sílu, lze s ním ve městě počítat trvaleji než s jiným, který tam hodlá postavit "pouze" montážní závod.

"Řada průmyslových zón má dnes už mnohé společné - kvalitní zasíťování, dobrou dopravní obslužnost, vyřešené majetkoprávní vztahy k pozemkům apod. Jsou-li tyto a další parametry srovnatelné a neexistují-li mezi nimi zásadnější rozdíly, pak při konečném rozhodování investora hrají důležitou úlohu i zdánlivě méně významné detaily. Třeba jaká jsou v místě golfová hřiště a s kolika jamkami či zda ten, kdo investorovi chystá podklady pro rozhodnutí, dává mezi pivy přednost plzeňskému nebo guinessu," říká manažer.

RADĚJI PROBLÉM PŘIZNAT NEŽ ZATLOUCT

Ovšem nejdůležitější je chovat se k investorovi férově. "Rozhodně je lepší připustit nějaký problém, na který se klient zeptá či na nějž přímo poukáže, s tím, že jsme si tohoto nedostatku vědomi a pracujeme na jeho odstranění, než problém bagatelizovat nebo dokonce zapírat," konstatuje Jaroslav Pojar. "Ale pak je třeba slib dodržet. Zvláště jednání s Japonci pro nás představovala obrovskou školu. Vše, o čem byla řeč, si úhledně zapisovali do malých zápisníků a třeba i po roce byli schopni ze svých poznámek citovat, kdo se jak kdy k čemu vyjádřil a co slíbil. Ostatně já sám si vedu podobný, pravda poněkud větší zápisník. Stalo se mně, že se zahraniční zájemce pokusil zapřít, na čem jsme se domluvili. Já vytáhl svůj zápisník a přečetl mu svůj záznam z příslušného data. Hned vzal své tvrzení zpět. Nenamlouvejme si, že nás klienti ze Západu také tu a tam nezkoušejí doběhnout. Ale jakmile poznají, že jsme na jednání dobře připraveni, vzbudíme tím jejich respekt a považují nás za seriózní partnery, než kdybychom jim poklonkovali a nechali si vše líbit."

Manažer vyzvedává nutnost spolupráce odborného týmu pro projekt průmyslové zóny s představiteli orgánů samosprávy. "Vedení města je třeba informovat o možných úskalích, která se při jeho jednáních s investorem mohou vyskytnout. Tak se nemůže stát, abych investorovi sliboval něco jiného než primátor nebo pověřený radní," dodává. Manažer průmyslové zóny - stejně jako celý projekt - musí mít v politickém vedení města pevnou oporu. Nedostane-li například z jiného odboru magistrátu rychle a v náležité kvalitě pro investora nutnou informaci, pak to musí být příslušný radní, kdo zjedná okamžitou nápravu.

PROFESIONALITA - A K NÍ I PODMÍNKY

Tým lidí, který práci s investory zajišťuje pro město po odborné stránce, musí dostat odpovídající podmínky. Počínaje náležitým vybavením počítači či kopírkami přes možnost kdykoliv klienta posadit do automobilu a provézt ho průmyslovou zónou, městem či okolím až třeba po možnost zástupce investora pohostit. "Vůbec nejsem pro nějaké plýtvání. Ale je doslova směšné při reálné naději na miliardovou investici bědovat, že jsme měli klienta raději vzít na oběd do levnější restaurace a mohli pětistovku ušetřit. Zrovna tak by určitě bylo od věci, kdyby opozice na radnici jen z trucu hlasovala proti případnému snížení ceny za pozemky na výstavbu nové továrny. Pravda, klesne-li cena z 500 na 400 korun za metr čtvereční, představuje rozdíl na každý hektar rovný milión. Jenže pokud by se měl stát překážkou pro umístění miliardové investice a vznik stovek pracovních míst, přišel by město a jeho občany pěkně draze. Jsem pro to hospodařit šetrně s majetkem města, ale humbuk, který se někdy účelově vytváří kolem cen pozemků odprodávaných investorům, mě překvapuje. Obvykle totiž cena pozemků činí nějaká dvě tři procenta celkové investice."

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ BRZDOU?

Za asi největší překážku rozvoje průmyslových zón - a podpory investic a podnikání ze strany měst vůbec, Jaroslav Pojar označuje rozpočtové určení daní. Mnohá města se raději snaží připojit k sobě sousední obce, neboť díky vyššímu počtu obyvatel pak přerozdělováním sdílených daní získají více, než kdyby aktivně lákala velké investory. "Přijde-li každý nezaměstnaný kvůli podporám a neodváděným daním stát měsíčně v průměru na nějakých 13 tisíc korun, jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí, pak náš městský industriální park se svými šesti tisíci vytvořenými pracovními místy, které tam byly evidovány v závěru roku 2003, jen loni státu ušetřil zhruba 936 miliónů korun. Jistě, z rozpočtu státu je hrazen systém pobídek investorům, stát svým dílem přispěl na vybudování parku, zvýšením objemu vybraných daní dostaneme jeho přerozdělením také více. Ale buď jak buď, města, která rozvíjejí své průmyslové zóny, současné rozpočtové určení daní za tuto jejich aktivitu nijak výrazně neodměňuje a nemotivuje," dodal Ing. Jaroslav Pojar.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down