Čeští žáci jsou v mezinárodním testování matematiky podprůměrní (i nadprůměrní). Čeští žáci se v matematice za poslední roky zhoršili. 60 % žáků se matematiky obává kvůli její obtížnosti a deptá je. Vybrané titulky článků z posledního roku dokládají, že pozice matematiky a obecně přírodních věd na základních i středních školách je vše, jen ne stálá. Průzkumy doplňují zjištění technických vysokých škol i zástupců stavebnictví – zájemců o studium technických oborů ubývá a klesá jejich připravenost.
S o to větší obezřetností sleduje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) coby největší organizace ve stavebnictví kroky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Národního pedagogického institutu. V rámci revize Rámcových vzdělávacích programů má dojít k proměně učiva matematiky – mají přibýt oblasti jako pravděpodobnost nebo nerovnice, a to na úkor konstrukční geometrie a geometrie celkově.
Přitom je to právě geometrie, která je podle zástupců ČKAIT klíčem k osvojení si matematiky coby maturitního oboru i studiu technických oborů na vysokých školách. Nejde jen o stavební fakulty, ale rovněž o strojírenské obory. „Ptal se někdo z tohoto institutu lidí z praxe nebo udělal průzkum, co chybí žákům ze základních škol při studiu středních a vysokých škol? Obyčejným selským rozumem musí každý dojít k názoru, že je to právě geometrie, kterou potřebují nejen studenti vysokých škol, ale také truhláři, zámečníci a další dělnické profese. Bude určitě pěkné a poučné pro žáky 9. třídy si spočítat, jakou pravděpodobnost má nyní to, že bude mít stavební povolení vyřízené do půl nebo jednoho roku, ale nemyslíme si, že je to právě pravděpodobnost, která nás v rozvoji matematiky v základních školách posune kupředu,“ shrnuje pohled Inženýrské komory její předseda Robert Špalek.
Zatímco ministerstvo a Národní pedagogický institut podle něj sledují dle všeho výsledky českých žáků a studentů v mezinárodním srovnání, ČKAIT se již několik let potýká s následky. Přímou úměrou ke klesajícímu počtu zájemců o technické obory středních, a především vysokých škol, nemluvě o absolventech, je rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebních oborech. ČKAIT se proto v otevřeném dopise obrátila na ministra školství Mikuláše Beka a premiéra Petra Fialu, v němž požaduje dialog ohledně záměrů transformace výuky matematiky na základních a středních školách.
Varovným signálem je klesající počet studentů technických oborů na vysokých školách v Česku. Podle posledních dat Českého statistického úřadu studovalo na konci roku 2023 technické obory zhruba 36 669 osob. Počet vysokoškolských studentů technických oborů dosáhl svého maxima v roce 2009, konkrétně tehdy šlo o 64 850 studentů. Od té doby dochází k plynulému poklesu; hodnota roku 2022 byla nejnižší od roku 2001.
Ještě horší je situace u absolventů technických oborů – v roce 2023 vyšlo z technických VŠ pouze 8 131 inženýrek a inženýrů! Vedle nižšího počtu celkového počtu studentů na vysokých školách u slabších ročníků navíc stále klesá procentní zastoupení technických oborů. To ještě umocňuje neutěšenou situaci.
Podle Inženýrské komory jsou čísla alarmující. A změny je třeba dosáhnout už na základních školách. Zástupci ČKAIT proto navrhují, aby výuka matematiky byla mnohem více vztažena k její aplikaci. Čím blíže bude k žákům a studentům v jejich přirozeném prostředí, tím by v nich mohla vzbuzovat hlubší zájem. A je to právě geometrie nebo dílčí aspekty, se kterými se mladá a nejmladší generace setkává takřka denně: od konstrukčních stavebnic až po rozhraní počítačových her. Také proto je ČKAIT připravena zapojit se společně s pedagogy středních a vysokých škol do náročné disciplíny zvýšení atraktivity matematiky i fyziky.
„Stěží si lze představit vhodnější, univerzálnější prostředí než právě stavebnictví: vždyť se stavebně-konstrukčními prvky si děti hrají odmala (např. Lego) přes juniorský věk (prostředí gamingu např. Minecraft nebo 3D simulátory) až po dospívání, kdy se již formuje i estetické a rozvinuté vnímání, například skrze technická řešení staveb,“ doplňuje Adam Vokurka, předseda Autorizační rady ČKAIT a pedagog na Fakultě stavební ČVUT.
Zástupci stavebnictví nemají ambici zasahovat do odborných vzdělávacích programů s cílem přibližovat je potřebě zaměstnavatelů a trhu. Upozorňují však na riziko kritického nedostatku technicky vzdělaných pracovníků. Jejich potřeba poroste s celkovou proměnou ekonomiky a hospodářství – netýká se to pouze stavebnictví, ale stejnou měrou i strojírenství nebo energetiky. I pro tyto oblasti je znalost matematiky fundamentem pro zvládnutí studia a úspěšné zahájení profesní dráhy.
Vzhledem k vysokým nárokům na projektanty, techniky či stavbyvedoucí, a s tím spojené právní odpovědnosti, není možné rozvolnění požadavků matematických, fyzikálních a technických znalostí na úrovni technických vysokých škol v ČR. Cestou jsou zvýšená motivace a zájem především o matematiku a technické vzdělávání, a to již u žáků v základních školách. V případě středních škol je kvantifikátorem počet zájemců o maturitní zkoušku z matematiky.
ČKAIT ve spolupráci s Českým svazem stavebních inženýrů (ČSSI) a Fakultou stavební ČVUT už v roce 2022 začala připravovat koncepci kurzů aplikované matematiky. V tomto projektu akcentuje jak základní, tak střední školy: u první skupiny sleduje motivaci a výchovu talentů, ve druhém snahu o zvýšení počtu maturit z matematiky.
Uvedená data Českého statistického úřadu zohledňují všechny technické obory. V jejich oblibě vede obor Inženýrství a strojírenství, který v roce 2023 studovala více než polovina vysokoškolských studentů technických oborů, necelá třetina pak studovala architekturu a stavebnictví, 8 % obor Výroba a zpracování a 7 % pak zbylo na studenty v Interdisciplinárních programech a kvalifikacích. V absolutních číslech to tedy znamenalo zhruba 12 000 studentek a studentů stavebnictví a architektury a přibližně necelých 2400 absolventů!*
/zr/
Ilustrační obrázek: wikipedia
