Opava je město kultury a bohaté historie. Do jeho kulturního a společenského zázemí také směřuje většina dotací urče-ných na projekty Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) - Přitažlivé město. Do roku 2013 na ně může získat z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko kolem 400 milionů korun.
Město dotační prostředky aktivně čerpá, konkrétně již využilo 70 milionů korun na rekonstrukci Obecního domu. Tento projekt - první v rámci IPRM - byl dokončen v prosinci roku 2009. Přinesl nejen nové reprezentativní prostory - Sál purkmistrů, Schösslerův konferenční salonek s terasou a výhledem na město, ale i variabilní výstavní prostory, divadelní a filmový klub s barem, kavárnou apod. Využívají je zájmové organizace a spolky, základní a střední školy, studenti Slezské univerzity, vystavovatelé a další zájemci. Letos v září se zde konala slavnostní vernisáž expozice o historii Opavy, kterou město také postrádalo. Je to živé »muzeum«, které přiblížuje minulost prostřednictvím moderní audiovizuální techniky.
»Přínos Obecního domu je pozitivní i v tom, že nabízí prostory pro menší komorní akce, jako jsou koncerty, autorská čtení, výstavy, divadelní, filmová a jiná představení, a současně umožňuje společenské setkávání lidí všech věkových kategorií, což je v dnešní uspěchané době také důležité,« vysvětluje Ing. Petr Šnejdar, manažer IPRM a vedoucí odboru rozvoje města a strategického plánování Magistrátu města Opavy.
Zajímavá je i historie samotné stavby Obecního domu. Začala se psát v roce 1911, kdy Rakousko-Uherská banka koupila dům po bankéři Konrádu Krappeovi. O tři roky později byla zahájena výstavba nové banky, která skončila v roce 1918. V průběhu druhé světové války byla budova značně poškozena, byly nutné její úpravy. Zásadní proměnou prošla v 60. až 80. letech 20. století, kdy se kvůli několika zásahům snížila její památková hodnota. K bankovním účelům sloužila až do roku 2005.
Na kulturní a společenský dům byla banka přestavěna v loňském roce. Rekonstrukce se uskutečnila na základě doporučení památkářů. Byly například očištěny pískovcové části fasády, opraveny štukové výzdoby, vytvořeny repliky klempířských zdobných prvků apod. V interiéru byly restaurovány vstupní vestibul a schodišťová hala, zachovány byly mramorové obklady, schodiště ze slezské žuly, historická dlažba a další. V původní podobě je opět zábradlí. Schodiště zdobí renovovaná vitrážová okna. Prostory zároveň získaly moderní stylový mobiliář, sociální zařízení a nezbytné technické zázemí. Komplexní přestavba si vyžádala 102,4 milionu korun.
Opava uskutečňuje v rámci integrovaného plánu rovněž menší projekty. Letos skončila revitalizace okolí kina Mír za přispění dotace z ROP Moravskoslezsko ve výši bezmála 7 milionů korun.
»V brzké době začne rekonstrukce kulturního domu Rybníček a tělocvičny na atletickém Tyršově stadionu. Připravuje se také obnova cestní sítě v městských parcích a město komplexněji řeší také dětská hřiště v centru města a v městských sadech,« doplňuje inženýr Šnejdar.
REKONSTRUKCE SLEZSKÉHO DIVADLA A DOMU UMĚNÍ
Pro kulturní, společenské a volnočasové vyžití jak Opavanů, tak ostatních obyvatel regionu jsou významné i další již uskutečňované projekty. Ať už jde o rekonstrukci Slezského divadla nebo Domu umění. »Podali jsme žádosti o dotaci v úhrnu téměř 250 milionů korun, konkrétně na přestavbu jeviště, hlediště a technického zázemí ve Slezském divadle a na rekonstrukci Domu umění, kde sídlí základní umělecká škola a hlavní městská galerie,« uvedl Ing. Petr Šnejdar.
Výsledkem investic do zázemí Slezského divadla budou kvalitnější služby a příjemnější prostředí pro diváky. Objekt bude mít novou klimatizaci, dočká se také moderního interiéru, scénického ozvučení, osvětlovací techniky, úpravy sedadel a rekonstrukce jeviště. Projekt by měl být hotov na začátku roku 2011.
Dům umění se nachází od 70. let minulého století v objektu bývalého Dominikánského kláštera, jehož součástí jsou přiléhající kostel sv. Václava a Dominikánská kaple. Rekonstruovat se budou vnitřní výstavní a technické prostory galerie. Proměna čeká vstup do galerie, počítá se rovněž s vybudováním bezbariérového sociálního zařízení a výtahu. Restaurovány budou fresky v kostele sv. Václava a v Dominikánské kapli. Práce na projektu by měly skončit do poloviny roku 2011.
O financování projektů z evropských peněz rozhodla Regionální rada Moravskoslezsko letos 8. září. Na opravy Domu umění, které již začaly, město získá bezmála 116 milionů korun. Dotace pokryje většinu z celkové investice 132 milionů korun. Na technické úpravy Slezského divadla, které již také probíhají, poputují další 104 miliony korun. Rozpočet projektu je 115 milionů korun. Uskutečnit uvedené projekty je pro městský rozpočet finančně náročnou zkouškou.
»Nicméně kombinací vlastních zdrojů, bankovního úvěru a modifikovaných plateb se to dá zvládnout. Díky novému mechanismu plateb poskytovatel dotace hradí faktury přímo dodavateli a město se pouze připojí svým podílem. Pozitivní vliv má tento systém na cash-flow. I když se kvůli možnostem získat spolufinancování město zaměřuje zejména na projekty s dotací, neznamená to ale, že omezuje jiné potřebné investice,« zdůrazňuje manažer IPRM Ing. Petr Šnejdar.
CO SE SKRÝVÁ ZA ÚSPĚCHEM?
Opava patří k těm městům v Moravskoslezském kraji, která čerpají dotace na projekty IPRM poměrně rychle. Za tímto úspěchem jsou podle Ing. Petra Šnejdara tři věci. »Zaprvé, ještě před vznikem integrovaného plánu jsme zpracovali strategický plán, kde byly významné projekty zmíněny, a na tomto základě mohla začít jejich příprava v jistém předstihu. Zadruhé, šli jsme cestou čtyř větších projektů a několika menších, přičemž ty větší mají jasnou prioritu a uskutečňují se v rozmezí let 2009-2011. Teoreticky bychom měli čas až do roku 2015, ale není na co čekat. Zatřetí, silná vůle vedení města a, dovolím si být trochu neskromný, kvalitní odborné zázemí na našem úřadě, které je schopno tuto vůli přeměnit v uskutečněné projekty.«
Inženýr Šnejdar rovněž tvrdí, že ani teď, s určitým časovým odstupem, by nezvolili jiný přístup k tvorbě IPRM. »Své náměty na projekty mohli předkládat všichni občané. Zejména jsme kontinuálně oslovili zástupce široké veřejnosti, kteří nám předtím pomáhali se zpracováním strategického plánu. Na způsobu tvorby integrovaného plánu bychom toho tak moc neměnili. Zároveň si myslím, že bychom také zvolili stejné téma - Přitažlivé město. Jak jsem již zmínil, realizované projekty jsou zahrnuty již ve strategickém plánu a jelikož jsou zásadního významu pro Opavu, byla volba jasná. A stejná by byla i nyní. Kultura, sport a aktivní využívání volného času mají v našem městě a u jeho občanů silnou pozici. Samozřejmě nás asi více pálí doprava, ale v této oblasti je realizátorem projektů kraj nebo stát. Město může pouze dopravní řešení aktivně podporovat a pomáhat k jejich uskutečnění. To se také děje.«
NA FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ JE STÁLE DOST PENĚZ
Na realizaci integrovaných plánů rozvoje měst v regionu Moravskoslezsko jsou vyčleněny přibližně tři miliardy korun, což je asi 15 % všech prostředků ROP Moravskoslezsko. Podpořených projektů je devět.
»Schválená dotace je více než 400 milionů korun, dalších šest žádostí v součtu přes 460 milionů korun se nyní hodnotí. Přesto města již většinou zahájila realizaci projektů. Čísla napovídají, že peněz na financování projektů v rámci IPRM je stále dost. Je na samotných městech, aby si s přípravou projektů pospíšila a nepropásla tak šanci na jejich uplatnění,« připomněl Mgr. Michal Sobek, manažer vnější komunikace Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko.
Jak dále konstatoval, tempo čerpání peněz na projekty z IPRM je vysoké pouze u některých měst. »Zásadní problémy nemají Opava, Havířov a Frýdek-Místek. Pomaleji čerpají Karviná a Ostrava. Moravskoslezská metropole může na své projekty využít přibližně polovinu ze tří miliard korun, ale zatím se tak neděje. »Důvody zpoždění se různí. Obecně je jednou z příčin pomalejší a náročnější příprava velkých a klíčových investic. Dále to mohou být majetkoprávní nebo finanční problémy spojené s přípravou a financováním projektů. Zasáhla rovněž hospodářská krize, což je příklad ostravské Karoliny.«
Díky zpracovaným a ze strany Regionální rady Moravskoslezsko schváleným integrovaným plánům měla města čas si dobře rozmyslet a rozprostřít uskutečnění projektů, naplánovat si časové harmonogramy.
»Výhodou průběžného příjmu projektů je pak možnost předložit záměr ve chvíli, kdy jsou si města jista kvalitou zpracování. Kromě toho projekty často opakovaně konzultují již ve fázi přípravy, která je tak mnohem intenzivnější. Při hodnocení žádostí o dotaci, kdy kromě finančních ukazatelů a kvality musí každý záměr prokázat své přínosy pro lidi, se nedostatky samozřejmě vyskytují. Není jich však mnoho a nebývají zásadní,« uzavírá Mgr. Michal Sobek.
Výsledkem investic do zázemí Slezského divadla budou kvalitnější služby a příjemnější prostředí pro diváky.
Obecní dům, první realizovaný projekt v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Opavy.
FOTO: JAN ŠINDLER
