Před 1. červencem 2012, datem ostrého startu základních registrů (ZR), se o nich nezřídka informovalo jako o revoluci ve veřejné správě. Ministerstvo vnitra se později tyto výroky snažilo mírnit s tím, že změna nenastane ze dne na den, že jde o začátek dlouhodobějšího procesu, který je třeba odladit.
Těsně před spuštěním ostrého provozu byl systém ZR připraven technologicky, procesně však nikoliv (viz např. MO 7/2012, str. 18). Mj. z důvodu nenaplněnosti Matice práv a povinností, předpokladu účinného fungování Registru práv a povinností (RPP), jenž je zdrojem údajů pro informační systémy ZR při řízení přístupu uživatelů k údajům v registrech a agendových informačních systémech (AIS). Co je nového v systému ZR po osmi měscích od zahájení ostrého provozu, jsme se zeptali na Ministerstvu vnitra. Dotázali jsme se i na problémy, které trápí obce, jak vyplynulo rovněž z naší miniankety (str. 18).
Podle Bc. Jiřího Korbela z odboru tisku a PR proces mapování fungování státní správy a kompetencí ústředních správních úřadů k jednotlivým zákonům ČR už úspěšně skončil a matice je naplněna správnými údaji: »Dolaďuje se proces zapisování rozhodnutí do RPP, kde stále ještě ne všichni editoři toto provádějí.«
CO MOHOU OBCE OČEKÁVAT?
Připravuje se novela zákona o ZR, jež např. stanoví konečný termín (31. 12. 2013) pro OVM, dokdy by si měly vytvořit technické podmínky pro přístup k ZR. Vylepšuje se možnost získávání a poskytování údajů ze ZR prostřednictvím formulářů. Připravuje se i možnost získávat a ověřovat si údaje v ZR i OVM přístupem přes CzechPOINT@office. Dlouho diskutovaným požadavkem obcí bylo podle Jiřího Korbela získávání »změnových« sestav dříve poskytovaných z ISEO a CIS. Řešení se finalizuje.
A pokud jde o úspory dosažené fungováním systému ZR? »Přínos referenčních údajů se projevil již při prvotním ztotožňování dat jednotlivých AIS s daty uloženými v ZR. Ukázalo se a stále se ještě na dalších připojovaných systémech ukazuje, jak roztříštěná a nejednotná byla data v systémech,« říká Jiří Korbel. »Úsporou z pohledu fungování státu je zavedení systému registrace agend. Dříve se jednotlivé úřady o svých nových zákonných povinnostech dozvídaly z věstníku, novin nebo školení. Nyní dostanou do své datové schránky žádost o přihlášení k agendě. Protože současný systém zavedený RPP přímo navazuje na legislativní proces. Navíc každá obec si může díky ZR zjistit svoje vlastní povinnosti včetně zákona, který jí to ukládá v AIS působnostním.«
Přínosem, jenž se už začíná projevovat, je úspora času občanů, když si úředníci mají odkud sami ověřit údaje o něm. »Konkrétní úspory spojené čistě s fungováním státní správy vyplynou, až skončí projekt procesní modelování agend, který přechází do ověřovacího provozu,« dodává Jiří Korbel.
Co říká MV k problémům obcí z ankety:
Postup správních orgánů, kdy provádět ztotožnění účastníka správního řízení, stanoví interní akt řízení. Orgán by měl ztotožnit každého účastníka při zahájení řízení (po přijetí žádosti) a před vydáním rozhodnutí (zda nedošlo během správního řízení ke změně některého z referenčních údajů).
Působnost v jednotlivých agendách má význam pro jejich procesní modelování. Pokud obce při procesu oznamování působnosti v agendě uvedly čísla (počty úředníků) neodpovídající skutečnosti, mohou je v AIS RPP působnostním opravit.
ROB obsahuje podle zákona o ZR definované referenční údaje. Vazební údaje na rodiče, děti apod. jsou nadále vedeny v AIS evidence obyvatel. Pro obce je aktuálně připravená kompozitní (složená) služba, díky níž se k požadovaným údajům, na něž mají ze zákona nárok, dostanou. Rozsah referenčních údajů však není finální a od začátku se předpokládalo postupně rozšíření podle nově vzniklých požadavků.
I letos proběhnou semináře se zaměřením na jednotlivé cílové skupiny (ÚSÚ, KÚ, obce). Další připraví Správa ZR pro dodavatele SW a »jiné« osoby (např. banky), jimž se poskytují údaje z ROB se souhlasem subjektu údajů. ZR budou prezentovány i na konferencích. Na www.szrcr.cz je k dispozici brožura Jak na základní registry?
Ptáme se obcí na zkušenosti se základními registry
Anketa
1. Jaké nároky na úřad klade systém základních registrů (ZR)?
2. Lze po prvním půlroce ostrého provozu ZR říci, že zlepšily situaci - z pohledu úřadu i občanů?
3. V čem zatím vidíte největší kámen úrazu a jak se s ním snažíte vypořádat?
4. Kam se obracíte o radu?
Ing. Josef Kupčík
tajemník, MěÚ Blansko
1. Zavádění ZR je z povahy věci dlouhodobý proces, který po půl roce nelze považovat za završený. Postupné zlepšování fungování systému klade zvýšené nároky jak na naše úředníky, tak někdy i na trpělivost žadatele.
2. Z dlouhodobého hlediska jde o přínosný systém. Jedním z přínosů ZR je třeba povinnost státu informovat občana a podnikatele o všech přístupech k jejich údajům.
3. Přestože registry fungují, pořád existuje řada problémů: např. určité (a stále ještě nemalé) procento chybovosti údajů. Do souladu se zákonem o ZR dosud nebyly uvedeny ani veškeré související zákony a zdaleka dokončena není ani úprava formulářů. Lze poukázat i na konkrétní problémy: např. technické potíže vznikající při využití údajů z registu obyvatel (ROB) pro potřeby dopravně správních agend. Na druhou stranu je třeba ocenit podporu ze strany správců registrů a jejich snahu o operativní řešení problémů.
4. Řadu informací získáváme i ze stránek správy ZR www.szrcr.cz.
Miroslav Hrázký
starosta, Kropáčova Vrutice (okr. Mladá Boleslav)
1. Především na proškolení pracovníků - zatím neproběhlo žádné školení, které by konkrétně objasnilo používání ZR, především registr práv a povinností (RPP).
2. Systém zatím situaci nezlepšil, naopak. Např. ROB neposkytuje data, která jsme očekávali.
3. Největším problémem je RPP. Dosud nikdo neřekl obcím, k jakým agendám se mají přihlašovat, k jakým ne a k čemu je vlastně budou používat. Naše obec se pro jistotu zaregistrovala ke všem agendám. Znám však obce, jež se zatím nezaregistrovaly k žádné agendě (hází to prostě do šuplíku).
4. Pomoc hledáme především na internetu, obracíme se i na ORP a krajský úřad (KÚ). Nejvíce by pomohlo školení o konkrétních možnostech využívání ZR, a nejen povídání o tom, co nám to přineslo za výhody a jak to bezvadně funguje - i když to není tak úplně pravda. Např. v ROB se nezjistí rodiče občana a u ženy ani její děti. Tyto údaje je přitom nutné uvést třeba do protokolu o uzavření manželství. Není tedy pravdou, že může občan přijít na úřad jen s občanským průkazem, nebo i bez něj.
Mgr. Jarmila Absolonová
tajemnice, MěÚ Nový Jičín
1. Nenáročnější bylo zřízení ZR (náklady asi 109 tisíc korun).
2. V principu se úředně stanovilo, kde nalezne úředník tzv. jedině správné údaje - v ZR. Dosud není jasné, kdy je nutno ztotožňovat - výklady z různých zdrojů se liší (od pokynu ztotožňovat jen v případě nejasností až po výklad, že je nutno ztotožňovat třikrát během jednoho řízení a o každém ztotožnění vytisknout doklad, jenž se zakládá do spisu).
ZR obsahují neaktuální údaje. Systém se zaváděl proto, že má občan jednodušší život a změnu svých údajů (např. příjmení či bydliště) nahlašuje jen jednomu úřadu, který zajistí, aby se změna objevila i v ostatních agendách...
3. Především různé výklady ustanovení zákona o povinnosti ztotožňovat. Snažíme se zvolit svůj »rozumný« výklad. A do doby, než nám bude naše úřední praxe vytýkána v zápisu z kontroly, se budeme řídit zdravým rozumem a nejlogičtějším výkladem, který např. v případě netisknutí dokladu o ztotožnění souvisí i s finančními náklady na výkon státní správy - materiálními i personálními.
4. Na nadřízený orgán (krajský úřad), ale i u nich se právní názor vyvíjí, i na jiné orgány státní správy, Helpdesk CRV.
Milan Vácha
starosta, Psáry (okr. Praha-západ)
1. Náklady na program k ZR vyšly na 12,5 tisíce korun a 8 tisíc za aktualizace, zaměstnanci absolvovali několik školení.
2. Nelze zatím jednoznačně říci. Určitá spokojenost byla zaznamenána. Změna adresy při přehlášení pobytu se následně (bez návštěvy) objevila i na katastru nemovitostí.
3. Z pohledu evidence obyvatel - ohlašovny je problém s dobou přihlášení osob na novou adresu. Stavební úřad Jesenice má prodlevy v zadání nového adresního místa, takže jej urgujeme. Dříve trvalo z ORP Černošice asi 2 dny, nyní 2-3 týdny. V této době nelze přihlásit k trvalému pobytu. Zpracovávání agendy trvalých pobytů cizineckou policií je pro nás i v novém režimu velkou neznámou. Nevíme, kolik cizinců je v naší obci aktuálně skutečně hlášeno a dlouhodobě to činí problémy. Další nepochopitelnou záležitostí z pohledu samosprávy je fakt, že je informace o počtu trvalých osob v registru a přesto se používají pro určení výše přerozdělené částky sdílených daní statistická data (ČSÚ).
4. Obracíme se na poskytovatele programu k ZR (Triada) a na katastrální úřad.
Ing. Karel Švach
tajemník, MěÚ Valašské Klobouky
1. Finanční nároky jsou identické, jako při zavádění každého nového systému. Největší částka byla použita na proškolení zaměstnanců.
2. Pro úřady byl přínos nepopiratelný, již jenom tím, že se daly do pořádku adresáře. U občanů je přínos sekundární, z důvodu urychlení a zjednodušení některých procesů na úřadě.
3. Největším problémem je, jako u každého systému zaváděného státem, pomalost, malá informovanost, v počátku kolapsy systému jako takového. Jelikož jsme si již na tento přístup státu zvykli, nečiní nám ani ten vážnější problémy a ve spolupráci s jinými obcemi se vždy nějaké řešení najde.
4. Informace jsme hledali na všech dostupných zdrojích: Ministerstvo vnitra včetně dodavatelů, ať už IS RŽP nebo Vita SW měli dostatek manuálů, příp. jsme komunikovali přes Helpdesky. Nejvíce nám ale pomohly konzultace mezi jednotlivými obcemi.
Bc. Libor Málek
vedoucí hospodářsko-správního oddělení, MěÚ Ždírec nad Doubravou (okr. Havlíčkův Brod)
1. Nejnáročnější bylo do agendy proniknout, složité rovněž bylo rozhodnout se, jak budeme k ZR přistupovat a přístup zajistit. Prozatím je to přes Czech Point, kvůli vysokým nákladům na zakoupení komponenty. Pokud jde o školení, zúčastnil jsem se konference pořádané MV - šlo spíše o technické záležitosti - napojení na ZR a v obecné rovině též přínos. My jsme však v danou chvíli už potřebovali vědět více - v jakých případech ZR využít, jak budou vypadat přístupové formuláře, co s formuláři, které využíváme atd. První smysluplné školení přišlo až po půl roce praxe, vysvětlili jsme si praktické postupy. Zorganizoval je Ing. Petr Pavlinec z KÚ Kraje Vysočina. Pokud dnes cokoli potřebuji, kontaktuji jmenovaného a dále Ing. Karla Žáka, kteří ochotně pomohou.
2. Významnou změnu jsme nezaznamenali.
3. V počátcích nedostatečná komunikace k praktickému využití ZR (kdo se kdy a proč podívá do ZR apod.). Nyní je to neustálé oznamování agend. Někdy ohlašujeme agendu opakovaně i třikrát. To vše spotřebovává čas.
4. Pro obce našeho typu, kdy nemáme na pracovišti informatika, je největší pomocí odbor informatiky na KÚ v Jihlavě.
Významným krokem k podpoře elektronizace naší veřejné správy byl ostrý start systému základních registrů před osmi měsíci. Jak se zatím odráží v praxi obecních úřadů? (Tématu se věnoval i seminář, který v lednu v Praze uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR.)
Ilustrační foto: archiv SMS ČR
