Moderní společnost produkuje velké množství látek, které svými účinky ovlivňují kvalitu životního prostředí. Nemusí být ve své podstatě jedovaté, jejich vlastnosti však podporují jiné negativní jevy.
Mezi takové látky patří především živiny, jejichž zvýšené koncentrace v povrchových vodách způsobují zvýšení jejich úživnosti - trofie. Tento fenomén bývá označován jako »zamoření živinami« - eutrofizace. Projevuje se řadou viditelných změn vodního ekosystému, které vedou ke snížení kvality povrchové vody. Mimo jiné dochází - především v letním období - k vyčerpání kyslíku u dna nádrží, což může způsobit úhyn ryb a další potíže.
Z živin způsobujících eutrofizaci je nejvýznamnější fosfor. V přirozeném stavu je ho v povrchových vodách minimální množství, protože je spotřebován vodními organismy. V případě přebytku fosforu se zejména sinice a řasy přemnoží a způsobují snížení hygienické a ekologické kvality povrchové vody.
ZACHYCOVÁNÍ FOSFORU
Zamezit vnosu fosforu do povrchových vod lze v zásadě dvěma způsoby: jeho oddělením přímo u zdroje (snížení jeho koncentrace na odtoku z čistíren odpadních vod - ČOV) nebo zamezit jeho přítoku do povrchových vod (například využitím reaktivních bariér). Přímo z povrchové vody lze fosfor odstranit například srážecími metodami nebo využitím rostlin. Často je vhodné metody kombinovat.
Odstraňování fosforu lze zvýšit použitím materiálů, které vykazují vysokou sorpční schopnost (schopnost vázat jiné látky), například speciálně upraveným materiálem na bázi strusky. Fosfor reaguje s přítomným vápníkem a nerozpustné vápenaté sloučeniny zůstávají zachyceny v materiálu.
Struskový materiál je vhodné umístit do nosných konstrukcí, mj. k tomuto účelu modifikovaných gabionů. Usnadňuje to manipulaci s materiálem, zamezuje jeho nežádoucímu pohybu při zvýšeném průtoku vody i minimalizuje zanášení strusky nerozpustnými látkami.
Využití struskových náplní v reaktivních bariérách je možné až po provedení řady fyzikálně-chemických a toxikologických analýz, včetně výluhových testů. Vhodným materiálem je například speciálně upravená struska z metalurgické výroby želez-ných kovů (Dekontam - P15), jejíž vlastnosti popsala v rámci svých výzkumných aktivit společnost DEKONTA a. s. Po vyčerpání sorpční kapacity může struska dále plnit funkci pevného nosiče jako štěrková náplň, případně ji lze uložit do zásypu.
OBNOVA MOKŘADŮ
Zachovávat stávající mokřadní biotopy a vytvářet nové na vhodných místech je ekologické i ekonomické. Mokřady jsou jedním z nejpestřejších a nejproduktivnějších ekosystémů, často s velkým množstvím vzácných a ohrožených druhů organismů. Zakládání nových umělých mokřadů vede k posílení ekologické stability krajiny.
Struska v umělých mokřadech slouží jako filtrační a reaktivní materiál a zároveň také pro ukotvení rostlin, které mají schopnosti akumulovat fosfor, čímž jej odstraňují z vody. Umělý mokřadní systém musí být dostatečně průtočný, aby se mohl vyvíjet jako hodnotné přírodní území. Živiny a unášené látky, které se v něm usazují, mohou být využity přítomnými organismy. Intenzivní výpar z vodní hladiny a rostlin zvlhčuje místní klima a přispívá ke stabilitě malého vodního oběhu. Mokřadní rostliny pak celému systému dodávají neopomenutelný estetický prvek.
Záchyt živin v mokřadech v kombinaci s novými provzdušňovacími prvky vede v rybnících k celkovému zvýšení množství kyslíku ve vodách. Přesto může trvat až několik let, než bude množství kyslíku ve vodě u dna dostatečné během celého letního období. V důsledku zvýšení čistoty a průhlednosti vody je možné v nádrži očekávat nárůst podvodní vegetace. Se zvýšeným obsahem kyslíku budou v rybníce výrazně lepší životní podmínky pro ryby a další živočichy. Rybník v ekologické rovnováze - s čistou vodou, ušlechtilými rybami a malým rozvojem toxických sinic - má vysokou hodnotu pro rekreaci i jako krajinotvorný prvek.
TEREZA HUDCOVÁ
DEKONTA a. s.
V důsledku zvýšení čistoty a průhlednosti vody je možné v nádrži očekávat nárůst podvodní vegetace. Se zvýšeným obsahem kyslíku budou v rybníce výrazně lepší životní podmínky pro ryby a další živočichy.
