Rok 2009 - rok ekonomické recese - se nemohl neodrazit ve vývoji obecních rozpočtů. Zpomalení ekonomického výkonu doprovázené nižším výnosem daní a růstem nezaměstnanosti se projevilo také ve vývoji příjmů rozpočtů obcí. Navíc státní rozpočet na rok 2009 obsahoval nadhodnocené daňové příjmy a tato skutečnost pravděpodobně ovlivnila rozhodování řady představitelů obcí při sestavování rozpočtů.
Navzdory chmurným předpovědím o krachu mnoha obcí se však jejich celkové příjmy (po vyloučení Prahy) v roce 2009 snížily proti předchozímu roku jen o necelá 3 % (o 5,8 mld. Kč) a dosáhly výše 197 mld. Kč. Mnohem razantnější vývoj však zaznamenaly výdaje. Zvýšily se o 9 %, respektive o téměř 17 mld. Kč. Jejich růst v podmínkách poklesu příjmů se »postaral« o rekordní výši schodku v novodobé historii obcí. Ten dosáhl 14 mld. Kč, což představuje 7 % příjmů.
Dalším důsledkem rychlého meziročního zvýšení výdajů byl růst dluhu. Ten dosáhl ke konci roku 2009 částky 80 mld. Kč a vrátil se na úroveň na rozhraní let 2005 a 2006. Zahrneme-li do souboru obcí i Prahu, pak se obecní dluh v roce 2009 prakticky nezměnil. O co se zvýšila zadluženost obcí bez Prahy, o to Praha naopak svůj dluh snížila. Takže obce včetně hl. města se na růstu veřejného dluhu v roce 2009 prakticky nepodílely.
Ještě jeden údaj je zajímavý - značný pokles zůstatku peněžních prostředků obcí na bankovních účtech. V roce 2007 byl poprvé zůstatek dočasně volných prostředků nižší než objem obecního dluhu. O rok později jej obecní dluh nepatrně převýšil. Nůžky se v roce 2009 rozevřely podstatně. Obce tudíž využily v minulosti našetřené peníze na doplnění obecních pokladen. Dalším impulsem k vysokému čerpání úspor bylo patrně i uskutečnění více projektů spolufinancovaných z evropských fondů než v předchozích letech.
PŘÍJMY
Jak bylo řečeno, celkové příjmy obecních rozpočtů loni dosáhly 197 mld. Kč, což je snížení proti roku 2008 o necelá 3 %. Co to znamenalo pro jednotlivé kategorie příjmů, ukazuje tab. 1. V rámci jednotlivých příjmových kategorií rozpočtů obcí se pokles příjmů dotkl hlavně daňových příjmů (snížení o téměř 11 %, resp. o necelých 12 mld. Kč). Snížily se i kapitálové příjmy - o 1,5 mld. Kč. To naznačuje, že obce jako celek se v roce 2009 nedostaly do takových finančních problémů, aby výpadek v příjmech kompenzovaly nadměrným prodejem svého majetku.
Zásluhu na tom, že navzdory značnému poklesu daňových příjmů v roce 2009 se celkové příjmy »propadly« jen o necelá 3 %, mají dotace. Zvýšily se o 6,5 mld. Kč (bezmála o 14 %), a z více než poloviny tak vyrovnaly úbytek daňových příjmů. V tomto nárůstu se projevily především transfery z regionálních rad regionů soudržnosti (růst o 4,9 mld. Kč, což je 75 % přírůstku v roce 2009). Dotace na provoz čerpají všechny obce, i když v rozdílné výši. Na kapitálových dotacích participovalo téměř 60 % obcí.
Rozdílný vývoj jednotlivých příjmových položek ovlivnil i strukturu celkových příjmů. V loňském roce se prudce snížil podíl daňových příjmů na celkových příjmech, a to z 54 % (v roce 2008) na 49 %. Naopak, podíl dotací se zvýšil z 27 % na 32 %. Podíly ostatních příjmových položek se výrazněji nezměnily.
V roce 2009 existovalo více než 6000 obcí, z toho bylo 5449 (87 %) venkovských, 766 měst (12 %) a 23 (0,4 %) statutárních měst. Hospodaření venkovských obcí ovlivňuje život 31 % obyvatel, v městech žije 45 % a ve statutárních městech 24 % obyvatel.
Celkové příjmy se loni ve srovnání s rokem předchozím nejméně snížily v rozpočtech venkovských obcí (o 0,5 %) a nejvíce u statutárních měst (o 6,5 %), což je více než dvojnásobně větší pokles ve srovnání s průměrem za všechny obce bez Prahy (viz tab. 2). Zatímco se celkové příjmy venkovských obcí v přepočtu na obyvatele snížily o 327 Kč (a dostaly se na úroveň 75 % průměru za všechny obce), u statutárních měst bylo toto snížení více než čtyřikrát větší. I propad v daňových příjmech byl pro venkovské obce relativně nejméně bolestivý. Snížily se »jen« o 8,6 %, zatímco u statutárních měst až o 12,3 %. Venkovské obce získaly v rámci daňových příjmů (v přepočtu na obyvatele) 8872 Kč, tj. 84 % průměru za všechny obce (bez Prahy). I v případě kapitálových příjmů dominovaly venkovské obce. Tentokrát však s opačným znaménkem. Na meziročním snížení za všechny obce ve výši 1,5 mld. Kč participovaly částkou 1,1 mld. Kč. U nedaňových příjmů byly jedinou skupinu, u které došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu, zvýšily se pouze o 0,2 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosáhly 83 % průměru za všechny obce
VÝDAJE
Již jsem uvedla, že výdaje obcí se v roce 2009 zvýšily o 16,8 mld. Kč, tj. o 9 %. Rychleji než celkové výdaje rostly výdaje kapitálové (o 20 %), zatímco běžné výdaje byly vyšší »pouze« o 4 %, což vedlo ke zvýšení podílu kapitalových výdajů na celkových výdajích.
Výdaje venkovských obcí vykázaly ještě vyšší dynamiku (12 %) než výdaje za všechny obce. Zvýšily se o 5,4 mld. Kč, což je více než v případě statutárních měst (růst o 2,2 mld. Kč). V přepočtu na obyvatele dosáhly výdaje venkovských obcí 16 987 Kč, respektive 74 % průměru za všechny obce.
Běžné výdaje obcí se zvýšily o 5,6 mld. Kč, venkovské obce k tomu přispěly částkou 1,8 mld. Kč. Zatímco ale dynamika běžných výdajů všech obcí činila 4 %, u venkovských obcí to bylo 7 %, což je nejvíce ze zde uváděných třech kategorií obcí. Přesto v přepočtu na obyvatele (necelých 17 tisíc Kč) představovaly jen 64 % průměru.
Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 20 %, nejrychleji rostly u měst (o 30 %), nejpomaleji u statutárních měst (o 4 %). Zatímco se kapitálové výdaje venkovských obcí zvedly o 4,1 mld. Kč, u statutárních měst jen 0,6 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosáhly kapitálové výdaje venkovských obcí 6955 Kč a byly pouze o 2 Kč nižší než v případě měst.
Rychlejší růst kapitálových výdajů než běžných vedlo ke zvýšení participace kapitálových výdajů na celkových - z 28 % na 31 %. Nejvyšší podíl vykázaly venkovské obce (41 %). Znamená to, že dvě pětiny výdajů venkovských obcí nemá charakter běžných výdajů. Nejnižší podíl kapitálových výdajů na celkových vykázala statutární města (27 %), i když v přepočtu na obyvatele byly tyto výdaje této skupiny obcí jako jediné vyšší než průměr za všechny obce.
SALDO A DLUH
Relativně rychlý růst výdajů v podmínkách poklesu příjmů vedl v roce 2009 k rekordnímu schodku obecních rozpočtů. Jak jeho výše (14 mld. Kč), tak jeho podíl na příjmech (7 %) nebyly dosud ještě po roce 1989 dosaženy. Vysoký deficit naposledy vykázaly obecní rozpočty v roce 1996 a 2001; jeho podíl na příjmech se v těchto letech rovnal shodně 6 % (graf 1).
Nejvíce přispěla k celkovému schodku obecních rozpočtů města (4 mld. Kč), nejméně venkovské obce (2,5 mld. Kč). Nejvyšší schodek v přepočtu na obyvatele však vykázala statutární města (2298 Kč), nejnižší venkovské obce (872 Kč). Statutární města měla i nejvyšší podíl schodku na příjmech, tj. 9 %, v případě venkovských obcí představoval jen 5 %.
Dluh obcí se zvýšil na 53,9 mld. Kč (o 6,5 mld. Kč, respektive o 14 %). Nejrychleji (více než o pětinu) to bylo u venkovských obcí, růst u měst dosáhl 15 % a u statutárních měst pouze 9 %. V absolutním vyjádření se dluh venkovských obcí zvedl o stejnou částku jako dluh statutárních měst - o 1,9 mld. Kč. I tak zůstává dluh v přepočtu na obyvatele nejnižší u venkovských obcí (3921 Kč). Města dosáhla v tomto ukazateli 4766 Kč a statutární města 10 270 Kč.
I přes nízkou úroveň dluhu venkovských obcí jako celku v přepočtu na obyvatele se do skupiny Ministerstvem financí monitorovaných obcí dostaly spíše menší obce. Počet obyvatel v téměř 75 % nepřesahuje 600. Malé obce patří i do skupiny obcí s nejvyšším dluhem v přepočtu na obyvatele. Dluh nejvíce zadlužené obce dosáhl 244 tisíc Kč na obyvatele, přičemž tato obec má pouze 193 obyvatel. Další obec v pořadí má 223 obyvatel a na každého z nich připadalo 167 tisíc Kč dluhu. Přitom průměrný dluh na obyvatele za všechny obce činil 5845 Kč.
RATING OBCÍ
Vysoký schodek obecních rozpočtů a růst obecního dluhu v roce 2009 se podepsal i na zhoršení ratingu obcí (graf 2). Rating obcí (i-Rating) je souhrnným zhodnocením ekonomické situace obcí na základě řady finančních a nefinančních ukazatelů. Podle tohoto ratingu se obce přiřazují do jedné ze sedmi skupin. Do kategorie A patří obce označené jako bez rizika, do kategorie C obce s vysokým rizikem.
V roce 2009 se celkový rating obcí zhoršil - z 3,6975 na 3,9352, v předchozích dvou letech se zlepšoval. Výsledkem bylo, že do kategorie s nejhorším hodnocením se zařadilo 449 obcí. To je je více, než kolik obcí patřilo do kategorie s nejlepším hodnocením. V roce 2008 bylo v poslední kategorii jen 358 obcí a v kategorii nejlepší 554 obcí (graf 2).
CO TO ZNAMENÁ PRO ROK 2010?
Dá se předpokládat, že představitelé mnoha obcí se z loňského vývoje poučili. Při přípravě rozpočtů na letošní rok byli mnohem opatrnější. Rovněž se dá očekávat i postupné zlepšování ekonomické situace, která zamezí dalšímu poklesu daňových výnosů a může přispět i k jejich postupnému zvyšování.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
