Funkce kontroly byla v minulosti nejčastěji chápána jako činitel rovnováhy mezi jakýmkoliv stavem žádoucím, neboli nutným, a stavem skutečným. Ani dnes však definice kontroly není dosud jednoznačně vymezena a autoři odborných publikací většinou tento pojem hledají a formulují na bázi kontrolní funkce v procesu řízení podle hesla "Kdo řídí, kontroluje".
Dnem 1. ledna 2002 nabyl účinnosti zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. De facto si jej vynutila Evropská unie. Musíme být připraveni na to, že při nárokování dotací strukturálních fondů a jiné finanční pomoci bude třeba prokázat nejen to, že s takto poskytnutými penězi umíme nakládat efektivně, hospodárně a účelně, ale že jsou i oprávněně požadovány.
V souladu se zákonem o finanční kontrole vznikl institut tzv. interního (vnitřního) auditu, který byly obce s více než 15 tisíci obyvateli povinny zavést s účinností ustanovení § 32 odst. 3 zákona o finanční kontrole.
PREVENCE JE VÍC NEŽ REPRESE
Pro praxi interního auditu by mělo jednoznačně platit krédo "Prevence je víc než represe". Na něm je postavena moje role v Městském úřadu Písek. Tu - na rozdíl od externího auditu, který se soustřeďuje jen na vyhodnocení minulosti - spatřuji v tom, že se v kontrolní činnosti zaměřuji i na budoucnost města a preventivně poukazuji na možná rizika.
Úloha interního auditu spočívá v nezávislé, objektivní, kontrolní a konzultační činnosti zaměřené na zlepšení činnosti a řízení města. Směřuje k identifikaci, hodnocení a zvládnutí všech možných rizik v činnosti města. Zastávám názor, že interní auditor by měl být i konzultantem a provádět metodickou pomoc. Vnitřní kontrola úřadu by se neměla koncentrovat pouze na vyhledávání nedostatků a chyb, ale neměla by ani opomíjet komentovat pozitivní výsledky.
VEŘEJNOSPRÁVNÍ I VNITŘNÍ KONTROLA
Vedení našeho města využilo možnost spojení vnitřní kontroly a veřejnosprávní kontroly organizací, kterou zákon číslo 320/2001 Sb., v ustanovení § 29 odst. 4 připouští. V rámci úspor a ekonomicky levného chodu úřadu tak kromě výkonu interního auditora v rámci úřadu, organizačních složek a orgánu obce (obecní policie) provádím i následnou veřejnosprávní kontrolu u právnických osob, tj. u příspěvkových organizací, ale kontroluji i žadatele a příjemce tzv. veřejné finanční podpory z rozpočtu města. Kontroluji ty obchodní společnosti, kde má město majetkovou účast a vkládá tam finanční podporu.
Veřejnou finanční podporou se rozumí dotace, příspěvek, návratná finanční výpomoc apod. z rozpočtu města. V praxi to znamená, že kontroluji jak příspěvkové organizace zřízené městem, tak například společnosti s ručením omezeným a další fyzické a právnické osoby, jimž město poskytuje finanční příspěvek.
U příspěvkových organizací včetně škol kontroluji nejenom prostředky poskytnuté z rozpočtu města, ale veškeré prostředky, tj. poskytnuté ze státních fondů i ze zahraničí, tzn. kontrolu v rozsahu celého hospodaření.
Podle § 9 odst. 2 zákona o finanční kontrole je obec povinna vykonávat veřejnosprávní kontrolu u žadatelů a příjemců o veřejnou finanční podporu.
Jestliže tedy obec poskytne finanční prostředky ze svého rozpočtu jiným právnickým a fyzickým osobám, je povinna využití těchto prostředků zkontrolovat. Výkon kontroly je v tomto případě omezen ustanovením § 13 odst. 2 zákona o finanční kontrole na rozsah nezbytný ke splnění účelu kontroly. Nelze tedy kontrolovat celé hospodaření, ale jen finanční prostředky z rozpočtu města.
ROLE AUDITORA PŘI VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTI
Zcela výjimečně bývám pověřena prošetřením podané stížnosti. Zákon o finanční kontrole tuto problematiku neřeší. Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností stanovuje v obci rada obce v souladu se zněním ustanovení § 102 odst. 2 písm. n) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění posledních předpisů. Jako interní auditor mohu být pověřena starostou města auditem ujištění správnosti postupu při vyřízení stížnosti. Starosta tak postupuje v ojedinělých případech, kdy ani po prošetření stížnosti a podání zprávy o jejím vyřízení stěžovatel není spokojen.
POSTUPY, KTERÉ SE VYPLATÍ
Když jsem nastoupila na úřad, neznala jsem kontrolní prostředí, a proto jsem si připravila jakýsi "předaudit" a dotazníkovou formou jsem se snažila získat informace od jednotlivých vedoucích odborů. Doporučuji tento postup nově začínajícím auditorům.
Na základě vyhodnocení dotazníků jsem pak sestavila a starostovi navrhla plán práce. V tomto plánu se určitě vyplatí ponechat si časovou rezervu pro případ, že během roku do něho budou zařazeny mimořádné akce. Součástí všech navržených auditů v plánu práce by však vždy měla být odborná příprava před jejich provedením.
Každému auditu předchází schválení programu, pověřovací dopis a oznamovací dopis o zahájení auditu. U jednotlivých auditů zvažuji cíle a metodu, jakou budu postupovat, i významná rizika. Z provedeného auditu pořizuji zápis a navrhuji opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Po ukončení sepíšu záznam o projednání zprávy včetně stanovisek vedoucích zaměstnanců odpovědných za auditovanou činnost. Každá kontrolní zpráva je ve vedení úřadu projednána a v případě zjištěných nedostatků jsou přijata nápravná opatření.
Dnes již nemám problémy s náměty na auditovanou činnost - spíše naopak. S vedoucími odborů se mi podařilo navázat dobrý pracovní vztah založený na spolupráci. Sami mně poskytují podněty, co potřebují zkontrolovat. Nikdy jsem nebyla pověřena činností, která by audit degradovala na úroveň "nevítaného kontrolora s klotovými rukávy, jehož jediným cílem je najít chybu".
interní auditorka, Městský úřad Písek
