Příjmové složky státního rozpočtu se v loňském roce vlivem pomalejšího ekonomického růstu, než se očekávalo, razantně propadly. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů včetně rozpočtu obcí negativně ovlivnila také schválená protikrizová opatření, která celkový deficit zvyšují téměř o 100 miliard korun na celkovou hodnotu 249,1 mld. Kč, tj. 6,9 % HDP. To je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky.
I když se negativní vývoj promítl u všech složek veřejných rozpočtů, rozhodující dopady jsou u státního rozpočtu. Jeho příjmy dosáhly 974,61 mld. Kč při celkových výdajích 1167,01 mld. korun. Schodek činí 192,39 mld. Kč, což je o téměř 140 mld. Kč více, než bylo původně pro rok 2009 schváleno, a je meziročně vyšší o 172,39 mld. Kč.
Podle návrhu státního závěrečného účtu má být uvedený schodek vypořádán vydanými státními dluhopisy ve výši 185 844 199 tis. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 11 918 452 tis. Kč, změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 5 368 283 tis. Kč.
PODKLAD PRO RACIONÁLNÍ ROZHODOVÁNÍ
Vypracování návrhu státního závěrečného účtu za rok 2009 bylo pro desetitisíce subjektů, které se na něm podílí, komplikováno řadou okolnosti. Negativní ekonomický vývoj se v přijatých veřejných rozpočtech projevil jak v jejich příjmové, tak výdajové stránce. Proto bylo nutné uskutečnit značné množství rozpočtových opatření, které bylo třeba důsledně zaevidovat a promítnout do příslušné finanční statistiky a komentářů. Další podstatnou okolností bylo, že příslušné subjekty musely při zpracování státního závěrečného účtu respektovat řadu nových postupů vyplývajících z vyhlášky Ministerstva financí č. 342/2009 Sb. Do závazných postupů se mj. promítla i mezinárodně lépe srovnatelná metodika finanční statistiky, kterou zpracoval Mezinárodní měnový fond.
Návrh státního závěrečného účtu za rok 2009 včetně vyhodnocení rozpočtového hospodaření obcí schválila vláda svým usnesením č. 293/2010. Tento dokument již evidentně neprojedná stávající Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Vzhledem k tomu, že jde o zhodnocení již realizovaných činností, berou poslanci výsledky rozpočtového hospodaření příslušných částí veřejných rozpočtů s ohledem na jejich informativní charakter prakticky pouze na vědomí. Výjimkou je jejich rozhodnutí o vládním návrhu na krytí vzniklého schodku ve finančním hospodaření státního rozpočtu. I přes tuto okolnost je nezbytné, aby se objektivní vyhodnocení výsledků hospodaření jednotlivých segmentů veřejných rozpočtů stalo podkladem pro racionální rozhodování při nakládání s veřejnými prostředky na všech odpovědných úrovních rozhodovacího procesu.
DAŇOVÉ PŘÍJMY OBCÍ
Finanční hospodaření územních rozpočtů včetně rozpočtů obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO) tvoří zvláštní přílohu státního závěrečného účtu. Jeho výsledky se promítají do hodnocení celkového vývoje veřejných rozpočtů, i plnění příslušných kritérií stanovených například pro čerpání finančních podpor z fondů Evropské unie. Negativní důsledky ekonomického vývoje se obdobně jako u státního rozpočtu (i když v rozdílné míře) odrazily i v hospodaření obcí a DSO (dále jen obcí).
Celkové rozpočtované příjmy obcí se naplnily na 92 %. Byly o 8 mld. Kč nižší než v předchozím roce - činily 264,9 mld. Kč. Daňové příjmy obcí dosáhly jen 88,4 % příjmů roku 2008 a celkové částky 136,6 mld. Kč, což je meziroční pokles o 17,8 mld. Kč.
Největší propady jsou registrovány ve všech složkách tzv. sdílených daní, tj. u daní, jejichž celostátní výnos se v souladu s ustanoveními zákona č. 243/2000 Sb., (o rozpočtovém určení daní) dělí mezi rozpočty obcí, krajů a státní rozpočet. Výnos daně z příjmů fyzických osob pro obce dosáhl 31 mld. Kč, což je 72,9 % úrovně předpokládané rozpočtem, a zejména v absolutním vyjádření zůstal příjem z této daně o 5,7 mld. Kč nižší než v předchozím roce (index 84,5).
Vedle vlivu poklesu výkonnosti ekonomiky se zde negativně promítlo i opatření přijaté v rámci Národního protikrizového plánu, které prominulo fyzickým osobám příjmy z podnikání a podnikatelům zaměstnávajícím maximálně pět osob povinnost platit zálohy na daň z příjmu. Tento výpadek daní v roce 2009 by měl být eliminován v letošním roce při vypořádání daňové povinnosti. Ovšem pokud tato povinnost příslušným plátcům daně vznikne, neboť jejich zdanitelné příjmy se snížily, resp. někteří svoji podnikatelskou činnost ukončili.
Největší propad se však eviduje u daně z příjmu právnických osob. Její výnos dosáhl celkem 32,7 mld. Kč, což znamená meziroční pokles o 11,9 mld. Kč a plnění v rozpočtech dosahuje jen 70,4 %.
Z uvedeného celkového objemu této daně významnou část ve výši 5,8 mld. Kč tvoří daň z příjmu právnických osob za obce. Jde o svého druhu virtuální daň, jež je 100% zahrnována do daňových příjmů. Tuto daň ze svých podnikatelských aktivit obce fakticky finančním úřadů neodvádějí, jen ji přiznávají a zapracovávají do svého účetnictví.
Výnos daně z přidané hodnoty, která tvoří objemově nejvýznamnější daňový příjem obcí, dosáhl sice jen necelých 90 % objemu předpokládaného v rozpočtech obcí, ale výsledná částka 54,2 mld. Kč je jen o 0,6 mld. Kč nižší proti výnosu této daně v předchozím roce.
DAŇ Z NEMOVITOSTI
Specifická situace vznikla u daně z nemovitostí, která je výlučným příjmem příslušné obce, v jejímž katastru se nemovitost nachází. Tato daň vykázala meziročně proti jiným daňovým příjmům významný růst o 1,2 mld. Kč na celkový výnos 6,3 mld. Kč. V tomto přírůstku se evidentně promítl vliv novely zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí z roku 2007, která umožnila mj. stanovit místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí a zároveň stanovila jako nejnižší koeficient 1,0. Ve zdaňovacím období 2009 využilo možnost zvýšit místní koeficient zhruba 6,2 % obcí.
Přestože celkové příjmy obcí ze sdílených daní se proti předchozímu roku výrazně snížily, zůstávají daňové příjmy dlouhodobě nejdůležitějším zdrojem financování činnosti obcí. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí dosáhl 51,6 %, což je o pět procentních bodů méně proti skutečnosti dosažené v roce 2008.
VLASTNÍ PŘÍJMY
Vlastní příjmy (příjmy, o jejichž následném užití rozhoduje obec v samostatné působnosti včetně výnosů daní přidělovaných státem podle zákona o rozpočtovém určení daní prostřednictvím finančních úřadů) byly vykázány v celkové výši 177,8 mld. Kč. To znamená jejich snížení proti předchozímu roku o 18,6 mld. Kč a současně značný pokles podílu vlastních příjmů na celkových příjmech obcí. Podíl činil 67,1 %, což je o 4,9 procentního bodu méně proti podílu dosaženému v roce 2008. Ve financování rozpočtů obcí proto posílila váha přijatých transferů.
K jejich vyššímu růstu výrazně přispěly jednak změny státního rozpočtu v průběhu roku, které znamenaly zvýšení objemu transferů pro obce zhruba o 9,2 mld. Kč, jednak převody finančních prostředků z některých resortů v důsledku použití nároků nevyčerpaných výdajů z minulých let.
Rozhodující část tvořily transfery ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů - 63,5 mld. Kč, rozpočtů krajů - 3,7 mld. Kč a rozpočtů regionálních rad - 5,1 mld. Kč. Zbývajících 14,8 mld. Kč převedly obce do rozpočtů ze svých účelových fondů. Objem převodů z vlastních fondů obcí byl o 2,2 mld. Kč vyšší než v roce 2008.
VÝDAJE OBCÍ
Výdaje obcí dosáhly celkem 283,2 mld. Kč, což znamená nárůst ve srovnání s předchozím rokem o 26,3 mld. Kč. Ve vztahu ke sníženým příjmům tak vznikl celkový schodek 18 355,3 mld. Kč. Pozitivní je dynamický nárůst kapitálových výdajů, které se ve srovnání s rokem 2008 zvýšily o 16,9 mld. Kč (index 122,1) a dosáhly 93,4 mld. Kč (plnění rozpočtu na 106,5 %). Pozitivně lze označit i okolnost, že hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných obcemi skončilo kladným hospodářským výsledkem 729,1 mil. Kč po zdanění.
ZMĚNA STRUKTURY ZADLUŽENOSTI
Kvůli poklesu příjmů obcí v roce 2009 a potřebě zajistit nezbytné financování běžných výdajů i rozvojových akcí obce musely více využívat své mimorozpočtové prostředky (například z peněžních fondů obcí) i návratné finanční zdroje. To mj. vedlo k tomu, že na účtech rozpočtového hospodaření obcí a běžných účtech jimi zřízených příspěvkových organizací byl vykázán k 31. 12. 2009 meziroční pokles o 18 mld. Kč (o 20,5 %). Přesto finanční rezervy obcí zůstávají značně vysoké, dosahují 69,6 mld. Kč.
Uvedené snížení však znamená, že výše zadluženosti opět převyšuje výši finančních rezerv, jak tomu bylo vždy s výjimkou roku 2008. Obce a jejich příspěvkové organizace dlužily ke konci roku 2009 celkem 80,6 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2008 jde o poměrně malý nárůst - o 0,5 mld. Kč. Zadluženost tak zůstává pod úrovní roku 2006.
Změnila se ovšem struktura zadluženosti. A to tím, že se snížily dluhy čtyř největších měst (hlavní město Praha, Plzeň, Brno a Ostrava) vlivem splátek závazků z emisí komunálních dluhopisů a naopak rostla zadluženost ve vazbě na přijaté úvěry u ostatních obcí.
Je nepochybné, že výsledky finančního hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti, státních fondů, subjektů veřejného zdravotního pojištění a zejména státního rozpočtu v roce 2009 byly výrazně ovlivněny negativním ekonomickým vývojem. Zároveň však pozorný a objektivní pohled na závěry z tohoto vyhodnocení může upozornit na problémové oblasti v celém systému veřejných financí a umožnit nalezení vhodného řešení.
