Nizozemská vláda chce nakoupit část "čistšího ovzduší" od malých českých obcí, které přestaly spalovat neekologické uhlí, a místo toho topí a ohřívají vodu v kotlích na biomasu. Právě díky této výměně paliva vypustí obce do ovzduší méně skleníkových plynů. "Ještě letos zaplatí nizozemská vláda...
Nizozemská vláda chce nakoupit část "čistšího ovzduší" od malých českých obcí, které přestaly spalovat neekologické uhlí, a místo toho topí a ohřívají vodu v kotlích na biomasu. Právě díky této výměně paliva vypustí obce do ovzduší méně skleníkových plynů. "Ještě letos zaplatí nizozemská vláda zhruba 20 miliónů korun," říká Martin Cmíral, jednatel společnosti BTG, která projekt v ČR uskutečňuje. Firma už uzavřela s prvními vybranými obcemi smlouvu o právu na výkup emisí. Martin Cmíral odhaduje, že do projektu, který se uskutečňuje ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a který je prvním svého druhu v ČR, se postupně zapojí na 20 až 30 obcí. Nizozemci přitom chtějí koupit od radnic minimálně půl miliónu tun oxidu uhličitého. Jelikož za jednu tunu platí 4,95 eura, rozdělí postupně mezi obce 60 až 70 miliónů korun. První splátku dostanou radnice v nejbližších dnech, poslední za deset let.
"Nedovedu si představit, že by to nějaká radnice odmítla. Je to šance, jak získat peníze navíc," říká Jaroslav Vojta, starosta Žlutic na Karlovarsku, které si Nizozemci také vybrali. Ve Žluticích funguje kotelna na biomasu o výkonu 7,9 megawattu od loňska a je na ni napojena takřka celá obec. Radnice zaplatila za kotelnu, kde spaluje dřevní štěpku a slámu, na 104 miliónů korun. Čtyřicet procent zaplatil Státní fond životního prostředí, dalších 40 % poskytl fond jako bezúročný úvěr, posledních dvacet procent si obec půjčila u banky. Starosta Jaroslav Vojta plánuje, že penězi od Nizozemců zaplatí část komerční půjčky. "Kdybychom nemuseli platit komerční úvěr, byli bychom na tom mnohem lépe," dodává starosta. Kolik peněz do obecní pokladny nakonec z Nizozemska přijde, záleží na tom, kolik tun emisí oxidu uhličitého obec ušetří. Proto se budou provádět pravidelná měření, z nichž se úspora vypočítá. Patrně ještě tento rok podepíší zástupci Nizozemska a Česka memorandum, na jehož základě se obchod se skleníkovými plyny uskuteční.
"Nizozemská vláda se zavázala, že peníze obcím zaplatí, i kdyby Kjótský protokol nakonec nezačal platit," poznamenává Martin Cmíral ze společnosti BTG. Smlouva totiž začne platit až v případě, pokud se k ní připojí Rusko, které produkuje významné množství skleníkových plynů. Rusko zatím váhá. Evropská unie ale opakovaně uvedla, že chce svůj závazek z Kjóta splnit, i kdyby mezinárodní dohoda nakonec nezačala platit.
HN, 30. 7. 2003
(redakčně kráceno)
