Do konce března ministerstva zemědělství a životního prostředí očekávají od starostů 134 měst a obcí nad 2000 ekvivalentních obyvatel informaci o tom, jak se chtějí vypořádat se splněním požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod.
Tato sídla totiž podle výsledků loňského dotazníkového šetření dosud neuskutečnila žádná opatření k tomu, aby odkanalizování a čištění odpadních vod na svém území uvedla do souladu s evropskou směrnicí. Konkrétně zatím nemají územní rozhodnutí neřkuli stavební povolení k potřebnému projektu ani dosud nepodala žádost o dotaci na jeho financování.
DOPIS POUZE INFORMUJE
Česká republika pro naplnění směrnice v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel vyjednala přechodné období do konce roku 2010. Dopis, který byl společně oběma ministerstvy koncem února zaslán starostům 134 obcí, připomíná, že z čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vyplývá, že obce nad 2000 ekvivalentních obyvatel, jejichž zastavěné území je zdrojem znečištění, jsou povinny nejpozději do 31. 12. 2010 zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona. "Jedinými povinnými osobami se všemi důsledky (zejména sankce podle § 116 odst. 3 vodního zákona) z tohoto ustanovení, jsou tedy obce bez ohledu na to, zda kanalizaci provozují, resp. dokonce i bez ohledu na to, zda kanalizaci vlastní. Je na jejich uvážení, zda tuto povinnost zajistí smlouvou (například v rámci větší ČOV pro více obcí) nebo vybudováním nové kanalizace a ČOV," upozorňuje dopis.
Vláda ČR v dokumentu Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady číslo 91/271/EHS, který schválila 4. února 2008, sice považuje řešení situace 134 aglomerací za prioritní úkol, ministerský dopis jim však nenabízí nic víc než informaci o standardních možnostech spolufinancování opatření na odkanalizování a čištění odpadních vod z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) a národního programu 229 310 Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací.
Bc. Ondřej Veselý z odboru komunikace ministerstva zemědělství (MZe) to potvrzuje slovy, že "v tuto chvíli nepředpokládáme nějaké nadstandardní nabídky podpor". Podobně se vyjádřila Ing. Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP): "Obecně je snaha existenci výjimek pro získání podpory minimalizovat a u projektů kofinancovaných z OP ŽP je také danými pravidly výrazně limitována."
CO BY URČITĚ POMOHLO
Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan však má za to, že nejen těmto obcím by pomohlo, kdyby sankce za případné nesplnění požadavků legislativy byly uplatňovány až po roce 2014, tedy nikoliv již po roce 2010. Hejtman vychází z faktu, že současné programovací období EU počítá s poskytováním dotací až do roku 2013, přičemž dotace za rok 2013 bude možné čerpat ještě o rok později. "Z logiky věci by proto vyplývalo, kdyby i případné sankce nastoupily až pak," vysvětluje hejtman. A dodává: Případné schvalování požadavku na prodloužení tzv. přechodného období za hranici 2010 by bylo procedurálně příliš komplikované. Proto je nutné, aby stát začal s EU bezodkladně vyjednávat v tom smyslu, že se rok 2010 nestane "tvrdým mezníkem", kdy je nejpozději nutné všechny stavby kolaudovat, ale že jejich postupné dokončování bude možné ještě v následujících letech."
Špetku naděje dává Ing. Jarmila Krebsová. Na náš dotaz totiž uvedla, že Česká republika chce ještě vyjednávat s Evropskou komisí o tom, aby za splnění požadavků evropské směrnice bylo možné uznat i vodohospodářské stavby zahájené před koncem roku 2010, byť budou dokončeny později, a bylo tak možné využít celé současné programovací období EU.
VÝBĚROVĚ, NEBO PLOŠNĚ? NÁVRATNĚ, ČI NENÁVRATNĚ?
Předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) Ing. František Barák poznamenává, že s nepříznivým stavem zejména kanalizačních sítí a dosluhujících čistíren odpadních vod (ČOV) se potýkají hlavně menší sídla. "Obvykle tam, kde cena vodného a stočného byla v minulosti velmi nízká a neumožňovala vytvářet investiční zdroje na rekonstrukci a rozvoj infrastruktury. Je však zejména úkolem vlastníků či provozovatelů zajistit na to finanční zdroje. Na druhou stranu mnohé menší obce se bez pomoci neobejdou. A protože je to vláda, která se zavázala ke splnění směrnice, měl by státní rozpočet částečně také přispět k financování potřebných staveb. Ovšem nikoliv výběrově, nýbrž celoplošně. Musí však jít o pomoc návratnou, aby nebyli diskriminováni ti, kdo se o infrastrukturu starali. K čemu však pochopitelně potřebovali vybírat vyšší vodné a stočné," tvrdí Ing. František Barák.
Hejtman Petr Skokan stojí i v čele Severočeské vodárenské společnosti (SVS), v níž sdružily svůj vodohospodářský majetek municipality z Ústeckého a velké části Libereckého kraje. Pokud v působnosti SVS ještě někde zbývá dokončit odkanalizování a čištění odpadních vod v souladu s legislativou, ve zhruba 75 % případů už nepůjde o finančně příliš náročné investice. Celkový objem tzv. strategických investic na období let 2005-2010 je v regionu SVS naplánován ve výši přibližně 7 mld. Kč. "Nedořešené aglomerace nad 2000 ekvivalentních obyvatel v působnosti SVS jsou již naplánovány a budeme je řešit postupně. Ve většině z nich zahájíme investiční akce ještě letos. Počítáme s tím, že skutečně jen v minimu případů nebudou do konce roku 2010 požadovaná opatření realizována nebo zůstanou těsně před dokončením," uzavřel hejtman.
PŘES 49 MILIARD KORUN
Vláda už má spočítáno, že pro implementaci evropské směrnice je nutno do konce roku 2010 zajistit 49,134 mld. Kč (včetně 15 mld. Kč na intenzifikaci Ústřední ČOV Praha a dokončení odkanalizování jednotlivých městských částí metropole). Kabinet přitom spoléhá hlavně na financování z OP ŽP (s téměř 5 mld. eur). OP ŽP však, jak známo, byl vyjednán tak, že podpora z něho bude omezena či zcela vyloučena pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, kteří s provozovatelskými společnostmi uzavřeli dlouhodobé smlouvy (viz MO č. 1/2008, str. 8 Boj o dotace z evropských fondů, který je už předem rozhodnut? - pozn. redakce). Ve Strakově akademii však už také vědí, že nedosáhnou-li tito vlastníci (podle MŽP jde zhruba o pětinu aglomerací) změn termínů ukončení stávajících provozních smluv, uniknou jim peníze z OP ŽP v celkové výši zhruba 13,2 mld. Kč. Dokument Aktualizace strategie financování o těchto potenciálně chybějících penězích říká: "...je třeba zahájit diskusi o jejich možném zajištění. Zajištění finančních prostředků z vlastních zdrojů může vést ke zvýšení ceny za stočné podle rozsahu investice a nastavených podmínek smluv." V další pasáži dokumentu se praví: "Variantní využití finančních zdrojů od provozovatelů infrastruktury by vyvolalo nežádoucí změny ve vlastnictví infrastruktury. Je zřejmé, že vhodným východiskem u malých obcí k pokrytí chybějících finančních zdrojů je vytvoření národní podpory ze státního rozpočtu."
O jaké varianty možného zajištění chybějících zdrojů by šlo, vláda hodlá posoudit do letošního 30. června.
ZÁZRAK URČITĚ NEPŘIJDE
Buď jak buď, tam, kde s nakládáním se svými odpadními vodami v souladu se směrnicí EU dosud otáleli, by neměli příliš spoléhat na "zázračné řešení" svých současných potíží. Bc. Ondřej Veselý z MZe radí: "Takové obce by se určitě měly zaměřit na investorskou přípravu a s pomocí odborné projekční firmy začít chystat příslušný projekt pro územní rozhodnutí a následné stavební povolení. V této věci lze také využít schválené krajské plány rozvoje vodovodů a kanalizací, kde jsou navržena opatření pro odvádění odpadních vod a jejich likvidaci ve všech obcích v ČR."
Předseda SOVAK Ing. Petr Barák dodává: "Aby mohla být evropská směrnice splněna, je třeba spojit síly vlastníků, jejich akcionářů a provozovatelů. Municipální akcionáři musí přispět z vlastních rozpočtů, provozovatelé zase formou předplaceného nájemného a dodatkovými investicemi. S tím souvisí nutnost upravit charakter společnosti vlastníků na společnost pouze s municipálními akcionáři, v níž vytvořený zisk půjde zásadně dlouhodobě zpět do investic. Avšak patrně všude bude nezbytný i další nárůst ceny vodného a stočného. Obcím jistě poradí i členové sdružení SOVAK, například jak dosáhnout na dotace nebo jak připravit vhodný projekt. Pomoc a radu lze určitě hledat i na příslušných odborech krajského úřadu, stejně jako na ministerstvech zemědělství a životního prostředí. A neuškodí ani konzultace s nejbližším zkušeným vlastníkem či provozovatelem vodohospodářské infrastruktury. Každopádně platí: Velcí vlastníci se bez dotací případně i obejdou, byť s nimi je pro ně také vše jednodušší. Navíc jim rády a levně půjčí banky. Naopak, kdo nemá na dofinancování rekonstrukce či výstavby ČOV, asi těžko bude po roce 2010 schopen hradit možné sankce za to, že nezajistil adekvátní čištění odpadních vod na svém území."
IVAN RYŠAVÝ
Mikulášovice získaly v roce 2005 díky zařazení stavby do programu Severočeské vodárenské společnosti (SVS) P2-5 novou čistírnu odpadních vod a kanalizaci. Město na stavbu o celkových nákladech 64,419 mil. Kč (bez DPH) obdrželo od SFŽP dotaci 31,792 mil. Kč a půjčku 10,597 mil. Kč - tu však uhradila SVS, stejně jako zbývající podíl na realizaci stavby ve výši 22,029 mil. Kč.
