Mnohdy zastaralá infrastruktura, velká atomizace společností a nutnost renovací vodárenské infrastruktury, ale i měnící se legislativa a předpisy, to jsou problémy, jimž čelí současné společnosti podnikající v oblasti vodárenství.
Zaznělo to na konferenci Financování vodárenské infrastruktury, která se konala v Praze pod taktovkou společnosti VIDA konference (dříve B.I.D.)
Stav potrubí se dá odvodit od stáří potrubí počtu poruch, které se přihodí. Nicméně, jak upozornil Luboš Bafrnec, zhruba 70 až 90 procent potrubí je v pořádku, ale je třeba identifikovat slabá místa. K tomu existují technologie, které vadu odhalí, aniž by bylo nutné odhalit celé potrubí.
Podle Anatala Pšeničky je třeba změnit obecné povědomí o stavu vodárenské infrastruktury, a diskutovat termín sociálně únosná cena. SeVak Ostrava je většinou pod touto cenou, nicméně řada společností bude muset cenovou politiku po roce 2023 řešit. Řada vlastníků infrastruktury ani neví, v jakém stavu se ona nachází a co – jaké investice potřebuje.
Ministerstvo financí vydalo nový cenový výměr, platný pro období 5 let. Přítomné s ním seznámila zástupkyně MF ČR, nicméně jsou v něm podle reakcí publika ještě určitá nevyjasněná místa. O dotačním financování vodárenské infrastruktury hovořil náměstek Jan Kříž z MŽP, o udržitelnosti a obnově vodárenské infrastruktury pak Gabriela Baštářová ze SFŽP. Použití benchmarkingu jako nástroje pro regulaci VaK přiblížila Želmíra Macková z MZe ČR. V závěru konference zaznělo, že česká vodárenská infrastruktura je ve srovnání s některými evropskými zeměmi dobrá a v dobrých rikách, měřeno zahraniční zkušeností.
Některé zajímavé články najdete v příštích vydáních Moderní obce.
/ev/
