Menu
e-shop
Jak je možné zároveň surfovat na vlnách příležitostí, zatímco kormidlujete zaoceánský parník? A kdo může být převozník mezi potřebami obci a možnostmi investorů? I takové metafory provázely ostravské setkání platformy Chytré město a investor věnované možnostem plánovacích smluv. Praktické zkušenosti s příchodem investorů sdíleli starostové Rožnova pod Radhoštěm a severomoravské Ostravice. Různé aspekty vztahů mezi investory a samosprávami přiblížila kromě právniček Frank Bold také PR specialistka Frank Bold Advisory.
„Posledních pět let vnímáme posun společenského klimatu. Samosprávy a investoři už nejsou na opačných stranách barikády, ale hledají si k sobě cestu. Dnes jsme zvolili co nejvíc praktické téma plánovacích smluv jako konkrétního nástroje pro spolupráci. Víc než teorie a strategie jsme chtěli sdílet konkrétní zkušenosti, abyste si mohli vyhodnotit, jak plánovací můžete využít pro vaši obec, pro vaše potřeby,” uvedla historicky první ostravské setkání platformy Chytré město a investor Hana Sotoniaková, právnička ostravské pobočky Frank Bold Advokáti.
„Rád hraju šachy, ne, že bych v nich byl dobrý, to bohužel nemůžu říct, ale baví mě z několika důvodů. Jeden je, že když hrajete šachy, musíte myslet několik kroků dopředu. Někdy dokonce musíte couvnout, abyste mohli jít vpřed,” přispěl šachovým příměrem starosta Rožnova pod Radhoštěm Jan Kučera.
„Obce a investoři často bývali stavěni každý na jednu stranu šachovnice a hráli proti sobě. A myslím, že i tato akce, plánovací smlouvy, a to, o čem Frank Bold mluví, se tohle nastavení snaží změnit. My se v Rožnově k tomu snažíme tak i přistupovat, že nesedíme na dvou stranách šachovnice, ale jsme na jedné lodi,” doplnil starosta města, které se aktuálně připravuje na příchod 44 miliardové investice společnosti onsemi. Ta chce rozšířit svůj současný rožnovský závod na výrobu křemíkových čipů. V době, kdy společnost městu oznámila rozšíření závodu zahrnující nábor přibližně jedenácti set zaměstnanců, měl Rožnov poměrně čerstvý plán rozvoje města. Razantní změně okolností se město muselo přizpůsobit.
„Obce jsou takové zaoceánské parníky, když se rozjedou, tak prostě jedou. A pokud přijde příležitost, než otočíte kormidlo, už je za vámi. Chtěli jsme to zkusit jinak a musím říct, že okolnosti nám pomohly. Pomohly nám v tom, že společnost onsemi přišla v předstihu, a my se tak na změnu můžeme připravovat. My jsme se na to teda podívali tak, že ta investice onsemi může být taková ta velká vlna, která vás může spláchnout, a nebo - a to jsme zvolili my - my na té vlně budeme surfovat,” popsal Jan Kučera. Analýza například ukázala, že Rožnov bude potřebovat kvůli příchodu onsemi vystavět přibližně 1200 bytů. Část z nich chce město postavit jako nájemní, o zbytek by se měli postarat soukromí investoři.
Právě pro bytovou výstavbu město už delší dobu využívá plánovací smlouvy. Ošetřuje si s jejich pomocí vztahy jak s individuálními stavebníky, tak i s developery v oblasti bydlení. Nyní se připravuje i na širší využití podmiňovacích plánovacích smluv, s jejichž pomocí chce uspíšit rozvoj v klíčových lokalitách.
„Na plánovacích smlouvách je skvělé, jak jsou variabilní a dají se s nimi řešit různé situace. Vždy se mohou nastavit přesně podle konkrétních potřeb města. Proto pokaždé při přípravě zdůrazňuji, že je potřeba mít cíl: vědět, co zrovna to které město trápí, a podle toho potom smlouvu nastavit. V tom je potom možné být docela kreativní,” oceňuje advokátka Lenka Hlaváčová z Frank Bold Advokáti.
Vyzdvihla, že plánovací smlouvy v kombinaci s obecnými zásadami pro spolupráci s investory jsou přínosné pro obě strany: město může řídit územní rozvoj a získat na to potřebné prostředky, investoři znají dopředu hlavní podmínky a projekty i díky tomu postupují rychleji. Nový stavební zákon navíc zavedl takzvané podmiňovací plánovací smlouvy a umožnil městům vymezit plochu nebo koridor, kde je podmínkou pro uskutečnění investičního záměru právě uzavření plánovací smlouvy.
Zásady o spolupráci měst s investory
Proměněné brownfieldy, infrastruktura pro nové obyvatele i mantinely pro rekreační objekty
Lenka Hlaváčová představila také tři typické případy, kdy města či obce plánovací smlouvy uzavírají. První skupina měst je využívá při plánování proměny brownfieldů nebo přípravu rozvojových ploch. „Když potřebujete opravdu nějakým způsobem developovat, dohodnout se, kde co bude, případně udělat i nějakou parcelaci, domluvit se, kde povede i veřejná infrastruktura, kde budou komunikace, k tomuto jsou ty plánovací smlouvy velice dobrým nástrojem,” popsala právnička.
Obcím v blízkosti větších, rychle se rozvíjejících měst přicházejí plánovací smlouvy vhod při rozvoji nových ploch určených pro bydlení v oblastech, kde dosud chybí potřebná infrastruktura. Ve smlouvách si mohou nastavit podmínky, jako je finanční příspěvek, díky kterému bude rozvoj obce i s přísunem nových obyvatel udržitelný.
Poslední skupinu pak podle zkušeností Lenky Hlaváčové tvoří příhorské vesnice, které jsou sice atraktivní pro turisty, které ale nemají tolik prostoru pro další rozvoj. Ve smlouvách chtějí například předcházet rekolaudacím hotových projektů na apartmánové bydlení.
Jinou tvář spolupráce veřejného a soukromého sektoru představila v Ostravě Pavla Sokolovská z Regionální rozvojové agentury MSID. Jejich platforma propojuje investory s obcemi, které v rámci úpravy veřejného prostoru chtějí své území otevřít modrozeleným projektům. Cílem je vytvořit databázi projektů, do kterých by se v obcích mohly zapojit soukromé firmy a organizace. Na straně obcí hledá MSID záměry s důrazem na environmentální aspekty. „My to vnímáme jako dva různé břehy. Chceme být převozníkem, který veřejný a ten soukromý sektor propojí a nasměrujeme firmy k environmentálním projektům v regionu. Kupodivu soukromý sektor v rámci své společenské odpovědnosti podporuje environmentální projekty poměrně málo. A my jsme zjistili, že to je kvůli tom, že se o projektech z veřejné správy. To chceme změnit,” uvedla Pavla Sokolovská.
Bez ohledu na motivaci k pořízení plánovacích smluv nebo fázi příprav a vyjednávání o nich, by vždy měla nedílnou součástí celého procesu být i komunikace o aktuálním a plánovaném dění.
„Téma rozvoje rezonuje. Oslovuje víc cílových skupin, nejen současné obyvatele obce, ale také investory, případně i turisty, pokud například nastavujete omezení pro výstavbu hotelů, nebo naopak chcete lákat k výstavbě bytových domů. Uchopení tématu může být klíčové pro to, jaký má město veřejný obraz v médiích nebo na sociálních sítích. Obcím proto rádi, jak o rozvoji strategicky komunikovat,” popsala hlavní PR specialistka Frank Bold Advisory Martina Vidová.
Poradila, že základem je stanovení časového plánu a milníků, o kterých je potřeba mluvit - ať už přímo s obyvateli na veřejných setkáních, prostřednictvím radničních periodik, sociálních sítí nebo speciálních webových stránek, případně i se zapojením tisku a tradičních médií. Pro ilustraci připojila i několik novinových titulků. „Veřejné přijetí vaší vize územního rozvoje je velmi důležité. Obecně je to bohužel tak, že můžete dělat skvělé věci, můžete mít vizi a skvělé projekty, ale pokud o nich nedáváte vědět, jste vidět míň než ti, co dělají třeba míň, ale víc o tom komunikují. Díky tomu mají silnější dopad ve veřejném prostoru,” uvedla Martina Vidová spolu se zlatým pravidlem komunikace, že ten, kdo přijde jako první, určí, jak budou lidé téma vnímat. Města by se proto i ve spolupráci s investory měla snažit své plány s předstihem otevřeně vysvětlit a zodpovědět otázky místních nebo například koaličních partnerů i opozice.
Také obyvatele severomoravské Ostravice přípravy zásad spolupráce s investory i jednotlivé plánovací smlouvy zajímaly. Obec k jejich přijetí přivedla snaha o vylepšení rozpočtu a nasměrování rozvoje obce, kterou obletovala řada investorů.
K současným dvěma a půl tisícům obyvatel obce nedaleko Frýdku-Místku by v budoucnu mohlo přibýt dalších osmnáct set. Všechno začalo nastavením transparentních pravidel spolupráce. První verzi zásad spolupráce s investory tady přijali v polovině roku 2023. Kdo chce v Ostravici stavět dům s plochou větší než 250 metrů, musí za každý další metr podlahové plochy přispět tisícikorunou.
Aktuálně v Ostravici jednají se třemi investory a na šest rezidenčních projektů už obec plánovací smlouvy uzavřela. Do obecní kasy by díky nim mělo výhledově přitéct přes 19 milionů korun. Pro obec hospodařící ročně přibližně se 60 miliony je to víc než vítané přilepšení: „Máme v Ostravici 40 kilometrů cest a 15 mostů, včetně jednoho klíčového, který je potřeba postavit znovu. Musíme opravovat chodníky, udržovat veřejné osvětlení, dělat zimní údržbu. Prostě ty peníze dokážeme dobře využít,” zhodnotila starostka Pavlína Stankayová.
K uzavírání plánovacích smluv podle ní investory motivuje především snaha o hladké vyřízení povolení a vstřícný přístup obce.
Pořadatelem akcí platformy Chytré město a investor je Frank Bold. Záštitu poskytly Národní síť Zdravých měst, Asociace developerů a CzechInvest. Tato akce je součástí projektu „Města a obce odolná vůči změnám klimatu”, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
/zr/*
