Ve vyspělých zemích věnují obce podnikání se svým majetkem velkou pozornost, neboť z hospodaření s majetkem (z podnikání) plynou samosprávám významné příjmy do jejich rozpočtů. Z dlouhodobého hlediska jsou tyto příjmy poměrně stabilní, zejména...
Ve vyspělých zemích věnují obce podnikání se svým majetkem velkou pozornost, neboť z hospodaření s majetkem (z podnikání) plynou samosprávám významné příjmy do jejich rozpočtů. Z dlouhodobého hlediska jsou tyto příjmy poměrně stabilní, zejména orientují-li se obce více na dlouhodobý pronájem majetku než na bezprostřední prodej majetku, zvláště nemovitého.
Na strategii rozhodování obce při podnikání s obecním majetkem, zejména s půdou, má vliv řada faktorů. Je to patrné i z našeho průzkumu velikosti majetku a jeho výnosnosti pro obecní rozpočet v 10 různě velkých obcích bývalého okresu Pelhřimov za léta 1999, 2000 a 2001. Jako výchozí materiály jsme využili výkazy o plnění rozpočtu a rozvahy.
Obce jsme rozdělili do čtyř skupin. V první byly obce s počtem obyvatel 201 - 300, v druhé s počtem obyvatel 301 - 1500, ve třetí s počtem obyvatel 1501 - 5000 a v poslední s počtem obyvatel 5001 - 10 000. Základní informace o příslušných obcích (a městech) uvádí tab. 1.
Příjmy
Při analýze hospodaření jsme sledovali tyto druhy majetku: pozemkový fond, bytový fond a finanční majetek (vlastněné akcie aj.).
Příjmy z pozemkového fondu - přehled dosahovaných příjmů u jednotlivých obcí uvádí tab. 2. Z uvedených hodnot je patrné, že v přepočtu na jednoho obyvatele pozemkový fond neposkytuje příliš vysoké příjmy ve srovnání s příjmy z ostatních druhů majetku. Nejvyšší příjmy vykazovala obec č. 2 (s počtem obyvatel 194): 1 018,70 Kč na 1 obyvatele, nejnižší příjmy vykazovala obec č. 1 (s počtem obyvatel 247): 20,20 Kč.
Příjmy z bytového fondu - přehled o výši dosahovaných příjmů z bytového fondu uvádí tab. 3.
Příjmy z finančního majetku - fixní finanční majetek sledovaných obcí tvořily některé cenné papíry. Celkové příjmy z finančního majetku sledovaných obcí uvádí tab. 4. Z údajů je vidět, že nejvyšší příjmy z finančního majetku dosahovala obec č. 2 (s počtem obyvatel 852): 1 750,70 Kč. Způsobil to masivní prodej akcií. Nejnižší příjmy v přepočtu na jednoho obyvatele vykazovala obec č. 7 (s počtem obyvatel 4235): 99,00 Kč.
Celkové příjmy ze sledovaného majetku
Nejvyšší příjmy na jednoho obyvatele dosahovala obec č. 9 s počtem obyvatel 10 979. Je to obec, která je v počtu obyvatel na 2. místě. Obec č. 10, která má nejvyšší počet obyvatel, je v pořadí velikosti příjmu na hlavu až na místě sedmém. Neplatí tedy vždy, že čím více obyvatel, tím větší příjmy (v přepočtu na hlavu). První místo s nejnižšími příjmy obsadila obec č. 1 s nejnižším počtem obyvatel: 256,60 Kč/obyv.
Obecně se dá říci, že nejmenší obce se snaží zachovat si své pozemky a byty a naopak prodávají akcie. Nechávají si pouze několik akcií například společností energetických, plynárenských apod. Střední obce prodávají pozemky, byty a rovněž si ponechávají pouze málo akcií. Obce z vyšších skupin se zbavují pozemků, byty neprodávají, protože placené nájemné je dobrým příjmem a akcie také prodávají (např. obec č.10 nevlastní ke konci roku 2002 žádné akcie).
Výdaje
Obec č. 1 (247 obyvatel) - výdaje na pozemkový fond jsou v prvním sledovaném roce nulové, pak se postupně zvyšují, což je charakteristické pro takto malou obec (např. nákup pozemků). Výdaje na bytový fond v letech 1999 - 2001 jsou nulové. Znamená to tedy, že obec neprováděla žádné opravy a nestavěla byty. Výdaje na finanční majetek klesají.
Obec č. 2 (852 obyvatel) - rozdíly ve výdajích jsou pouze u pozemků, kdy došlo k jejich nákupu v roce 1999 (opět charakteristické pro menší obec) a u bytového fondu, kde ve sledovaném období výdaje klesají. Výdaje na finanční majetek jsou konstantní, v posledním roce jsou nulové.
Obec č. 3 (1194 obyvatel) - výdaje na bytový fond jsou nulové, na finanční majetek se téměř nemění a na pozemky se zvyšují v posledním roce kvůli nákupu pozemků na plánovanou elektrárnu, která vyrábí elektřinu spalováním biomasy.
Obec č. 4 (1858 obyvatel) - výdaje jsou srovnatelné, ovšem v roce 2001 se staví nové byty, proto se výdaje na bytový fond vyšplhaly až na sedm miliónů korun.
Obec č. 5 (2762 obyvatel)
Výdaje se na konci období zvyšují u pozemkového fondu (také dochází k nákupu pozemků jako u ostatních menších obcí), u bytového fondu z důvodu staveb a oprav a naopak se snižují u finančního majetku.
Obec č. 6 (3 067 obyvatel) - výdaje se v malé míře zvětšují v posledním roce u pozemkového fondu, u bytového fondu jsou v tomtéž roce nulové a u finančního majetku také klesají.
Obec č. 7 (4235 obyvatel) - výdaje na pozemky a finanční majetek se snižují, na bytový fond jsou nulové.
Obec č. 8 (5273 obyvatel) - opět se zvyšují výdaje na pozemky, které jsou zakoupeny kvůli výstavbě nového pečovatelského domu, což má také vliv na zvýšení výdajů na bytový fond. Změny ve výdajích u finančního majetku jsou patrné v roce 1999, kdy obec nakoupila akcie.
Obec č. 9 (10 979 obyvatel) - výdaje na bytový fond vznikají výstavbou nových bytů a zvýšené výdaje na pozemky souvisí s nákupem vhodných pozemků pro tuto výstavbu. Výdaje na finanční majetek se nezměnily.
Obec č. 10 (10 688 obyvatel) - výdaje na pozemkový fond mají klesající tendenci, zvyšují se v roce 2001 u bytového fondu z důvodu výstavby nových bytů a v témže roce jsou u finančního majetku nulové.
Výdaje na pozemkový fond - dosahují v přepočtu na jednoho obyvatele a ve srovnání s výdaji z ostatních složek obecního majetku nejvyšších hodnot. Proto se snaží větší obce postupně prodávat své pozemky. Nejvyšší výdaje v přepočtu na obyvatele má obec č. 4 (s počtem obyvatel 1858): 315 Kč a nejmenší obec č. 1 (počet obyvatel 247): 19,20 Kč.
Výdaje na bytový fond - z našeho průzkumu vyplynulo, že nejvyšší výdaje mají obce na bytový fond. Konečná výnosnost je malá nebo i ztrátová. Nejvyšší výdaje vykazovala obec č.2 (s počtem obyvatel 852): 1677,40 Kč na obyvatele. Nulové výdaje vykazují obce č. 1 (počet obyvatel 247), obec č. 3 (počet obyvatel 1194) a obec č. 6 (počet obyvatel 2762).
Výdaje na finanční majetek - z provedené analýzy vyplynulo, že výdaje na finanční majetek jsou ve srovnání s výdaji na ostatní složky majetku obcí nejnižší. Přispívá k tomu hlavně prodej dosud vlastněných akcií. Nejvyšší výdaje vykazovala obec č. 8 (5273 obyvatel): 249,40 Kč a nejnižší obec č. 4 (s počtem obyvatel 1858): 7,30 Kč.
Celkové výdaje na sledovaný majetek
Průměr celkových výdajů či průměr na jednoho obyvatele je pouze zčásti, stejně jako u příjmů, závislý na počtu obyvatel. Obec č. 4 je na 10. místě, což znamená, že má největší výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele. U této konkrétní obce to ale způsobila výstavba nových bytů v roce 2001 v hodnotě více než 7 miliónů korun. Z tohoto důvodu se zvýší celkové výdaje, jejich průměr a také průměr na osobu, a to bez ohledu na to, jaký má tato obec počet obyvatel. U ostatních obcí by se dalo říci, že velikost výdajů odpovídá velikostní skupině, tzn. výdaje třetí skupiny jsou na osobu menší než u čtvrté skupiny. Na první místo (s nejmenšími výdaji na jednoho obyvatele) se dostala obec č.2, která měla skutečně nízké výdaje s porovnáním jejích 852 obyvatel.
Snižují se výdaje na pozemkový fond, neboť obce se snaží prodávat své pozemky. Pokud se objeví zvýšené výdaje, je to z důvodu nákupu pozemků např. na nějakou investici.
U výdajů na bytový fond se často objevuje nulová hodnota, u tří obcí jsou nulové hodnoty ve všech třech sledovaných letech (obec č. 1, obec č. 3, obec a obec č. 7). U obce č. 1 je nulová hodnota logická, neboť vlastní jeden byt a nemá tudíž žádné výdaje. Obec č. 3 neinvestovala žádné prostředky do přestavby, úprav či nových staveb bytů. U třetí obce, která má nulové hodnoty, se uskutečnila v roce 1998 kompletní rekonstrukce bytů a proto nejsou ve sledovaných letech žádné výdaje. U ostatních obcí jsme zaznamenali různé hodnoty, které signalizují jen drobné opravy či rekonstrukce nebo nové výstavby. Nedá se obecně říci, že např. třetí velikostní skupina se snaží prodávat byty narozdíl od jiné.
Výdaje na finanční majetek klesají, obce prodávají akcie, místo aby je kupovaly. Zaznamenané výdaje plynou tedy ze splácení úroků, platby za vedení účtu a operace s účtem. Všechny obce se snaží prodávat akcie.
Salda
Vysvětlení věnujeme pouze minusovému saldu, plusové znamená vyšší příjmy než výdaje, ale u minusových se pokusíme zachytit důvod této hodnoty.
Obec č. 1 má v průměru ztrátu z pozemkového fondu z důvodu nákupu pozemků. U bytového fondu má plusové saldo, měla nulové výdaje a určité příjmy. U finančního majetku má saldo opět plusové, je to způsobeno vyššími příjmy (prodej akcií) a malými výdaji.
Obec č. 2 má u pozemkového fondu a finančního majetku plusové saldo. Minusové saldo u bytového fondu je způsobeno daleko větší hodnotou výdajů. Obec opravovala byty a jelikož neprodávala byty, příjmy měla pouze z nájmů.
Obec č. 3 má plusové saldo u pozemkového fondu a bytového fondu.
Obec č. 4 má plusové saldo pouze u finančního majetku. Minusové saldo u bytového fondu je způsobeno výstavbou nových bytů v roce 2001 a s tím souvisí minusové saldo u pozemkového fondu, obec musela zakoupit pozemky na tuto stavbu.
Obce č. 5, 6 a 7 mají všechna salda plusová.
Obec č. 8 - minusové saldo se vyskytuje u bytového fondu, kdy došlo v průběhu let k vystavění pečovatelského domu, a to přineslo zvýšené výdaje.
Obec č. 9 - minusové saldo u bytového fondu je způsobeno výstavbou nových bytů, u pozemkového fondu se to neprojevilo, jelikož obec stavěla na vlastních pozemcích.
Obec č. 10 - všechna salda jsou plusová.
Pokud má obec salda plusová, tzn. zisk, splnila rozpočet lépe než bylo naplánováno nebo se vyskytly neočekávané příjmy. Pokud má obec minusové saldo, tzn. ztrátu, přesáhla rozpočtované množství peněz nebo se naskytly neočekávané výdaje.
Základní východiska
Z hlediska výnosnosti jednotlivých složek majetku obcí vyplývají tyto základní závěry:
u pozemků jsou vysoké výnosy, pokud je možno je zhodnotit jako pozemky stavební,
u zemědělských pozemků jsou výnosy nízké,
u budov jsou výnosy nízké, nebo pokud převažuje v této položce bytový fond, je hospodaření i ztrátové,
u finančního majetku byly příznivé výsledky hospodaření jen díky tomu, že obce odprodávaly různé akcie a nechávaly si jen akcie, které byly výnosné.
Ústav ekonomie Ekonomicko-správní fakulty
Univerzity Pardubice
