Domácí cestovní ruch je jednou z mála zdrojových oblastí měst a obcí. Na to, jak jej zdárně nastartovat, které konkrétní nástroje využívat k jeho udržení a na jaká úskalí si dát pozor, se ptáme Ing. Petra Kratochvíla z České centrály cestovního ruchu - CzechTourism.
Jak mají města a obce postupovat, pokud se chtějí stát opakovaně navštěvovanou turistickou destinací?
Program rozvoje nebo marketingová strategie - zní to možná vznešeně, ale smyslem těchto dokumentů je stanovit směr, kterým chceme postupovat. Tedy samospráva, podnikatelé i různé neziskové organizace a spolky. Je třeba, aby se všichni byli schopni mezi sebou domluvit, což může představovat zároveň i první úskalí. Tyto dokumenty vznikají především na úrovni krajů, někdy oblastí. Zatím není mnoho měst, která mají takový dokument.
Strategie nemusí být nutně obsáhlá. Základem je analýza, jaký je potenciál města pro cestovní ruch, jaká je struktura a četnost služeb. Není ji nutné za každou cenu nechat zpracovat profesním externím subjektem. Je samozřejmě lepší mít nad sebou dohled, ale město si jej může najmout například jen pro výkon řízení diskusí. Nejvíc znalostí mají přece jen místní lidé. Naopak opatření by měl navrhovat někdo nezávislý na místních poměrech a zvyklostech a kdo je také dostatečně kreativní.
Znáte konkrétní příklady měst s vypracovanou dokumentací?
Zmínil bych Kutnou Horu, která žije cestovním ruchem a samospráva je k jeho podpoře vstřícná. Při řešení strategie se však objevila řada úskalí, především v oblasti kvality podnikatelských služeb. Město si nechalo zpracovat výstupy, zastupitelstvo je schválilo a dílčí kroky navržených opatření se pomalu uvádí do života. Opatření jsou ve strategii vyčíslena a jejich realizace záleží i na získávání finančních zdrojů. V současnosti mají města neopakovatelnou příležitost využívat peněz z evropských fondů v rámci regionálních operačních programů.
Kam se mohou municipality obracet o radu, jak postupovat při zpracování plánu?
Každé město leží v nějakém území, které má svoji organizaci cestovního ruchu - destinační management.. Jsou tam lidé, kteří mohou pomoci, obracet se lze i na kraj. V současnosti si nechává zpracovávat svůj marketingový plán také Tábor. Město vyhlásilo standardní výběrové řízení a v něm si vybralo zpracovatele. Příprava probíhá formou analýzy, například prostřednictvím rozhovorů s podnikateli, kdy se zjišťuje jejich nadšení a přínos pro rozvoj cestovního ruchu, počty turistů apod. Na základě toho vzejdou doporučení. Doporučení by nemělo být příliš mnoho. Je lepší jít metodou hlavního článku, tj. soustředit se na dvě tři, na nich se naučit i samotný systém realizace a dohodnout si vzájemnou komunikaci zapojených složek. Pokud se podaří vybraná opatření uskutečnit, o to větší bude chuť realizovat další.
Jaké jsou možnosti vzdělávání v oblasti cestovního ruchu?
V tomto směru se v poslední době udělalo poměrně dost. Například ministerstvo pro místní rozvoj uskutečnilo v rámci využívání prostředků z Evropského sociálního fondu od ledna 2007 do října 2008 šest projektů, jejichž výstupem je řada manuálů a publikací, ze kterých lze nastudovat informace na téma marketing, destinační management nebo udržitelný rozvoj. Materiály jsou dostupné v e-knihovně na adrese www.vzdelavanivcr.cz. Po bezplatném přihlášení si lze stáhnout zhruba 104 skript a odborných dokumentů. Řada z nich je zaměřena i na využití ve městech, například event marketing. Akce jsou jedním z hlavních motivátorů, jak opakovaně přilákat turisty.
Na našem trhu postrádám jedinečnost, větší důraz na místní či regionální specifika. Bojíme se propagovat typické krajové speciality, například v Rakousku jsou v tomto ohledu mnohem dál. Když se vrátím k příkladu města Tábor, co třeba nabídnout návštěvníkům v husitském městě opravdu husitský jídelníček? Nemyslím tím užití husitství v názvu jídel, ale aby obsah talíře odpovídal stravě z té doby.
Tím se dostáváme k propagačním aktivitám. Které metody a prostředky volí města a obce nejčastěji?
Vydávají tradičně své tiskoviny, účastní se veletrhů a výstav a poskytují informace na svých webových stránkách. Ale tím to většinou končí. Když tyto nástroje používají všichni, pak se nabídka stává stereotypní, nezajímavou. Pokud se vybočí z řady a použijí se moderní prostředky například formou distribuce pozvánkových letáků do schránek v jiných městech či regionech, může to přinést rychlý efekt bez vyšších nákladů. Další možnosti nabízí direkt marketing či virální marketing, který umožňuje působit hlavně na mladou generaci.
I projekt Turisté vítáni se zaměřuje na mladé. V čem je jeho přínos?
Pokud přemýšlíme, jak strategicky propagovat své město, jedním z opatření může být dostat je do povědomí mladé generace, která má potenciál, že k nám bude jezdit a také, že své město bude nabízet ostatním. Záměrem projektu bylo ve spolupráci s rodiči a učiteli upozornit děti v základních a středních školách, aby při rozhodování o svém budoucím povolání vzaly v potaz i cestovní ruch. Spektrum jsme zúžili na jedno nosné téma - podnikání. Vyzvali jsme žáky, aby navrhli podnikatelské aktivity. Postupovali jsme diferencovaně podle věku. Projektem prošly za čtyři roky tři tisícovky dětí a stovky škol. Řada učitelů si na jeho základě připravila podklady do školních vzdělávacích programů, a získala tak náměty pro vyučování cestovního ruchu. V současnosti již skončil, ale dílčí části z něj budou realizovány v připravovaném projektu Marketingové aktivity ke zvýšení povědomí o domácím cestovním ruchu. Jednou z podpůrných aktivit bude příprava metodiky pro výuku cestovního ruchu na základních a středních školách.
Na co se nový marketingový projekt konkrétně soustředí?
Zatím je ve stádiu schvalování, uskuteční se letos a v roce 2010. Bude financován z prostředků Integrovaného operačního programu. Hlavně se zaměří na vznik značky domácího cestovního ruchu. Chceme vytvořit komunikační obal pro toto nehmotné zboží a zdůraznit občanům, že cestování po České republice není ostuda a je pro ně obohacující ve všech směrech. Výsledkem by měl být soubor nástrojů zahrnujících logo, slogan, spoty, znělky a podobně, které by i města zahrnula do svých propagačních aktivit. Druhou oblastí je rozvoj portálu www.kudyznudy.cz a třetí turistická informační centra (TIC), jejichž zřizovateli jsou z 85 % města a obce. TIC jsou prvním nárazníkovým místem s návštěvníky. Pokud je přivítá usměvavý personál, dostanou zajímavé a ucelené informace, je to důvod, aby se v budoucnu vraceli.
SIMONA DVOŘÁČKOVÁ
