Jak oživit uliční profil u malých měst /1

V současné době stoupá zájem o veřejné prostory v souvislosti se zklidňováním dopravy a revitalizací center měst. S tímto tématem úzce souvisí nejen obnova, ale i nové vytváření uličních sítí v obci s důrazem na pěší dopravu, bezpečí chodců a kvalitu veřejných prostorů.

V některých obcích bývá centrem náves, v menších pouze páteřní ulice. Ale i ostatní ulice v obytné či smíšené zástavbě hrají důležitou roli. Pokusme se podívat na tyto ulice z hlediska jejich estetiky a kvality pobytových hodnot.
Abychom mohli hodnotit ulice, je třeba si uvědomit, co tvoří charakter uličního profilu:

- členitost a orientace přilehlých fasád,

- organizace provozu a jeho intenzita,

- povrchy, materiály a podíl zeleně.

PROBLEMATIKA V ČR

Uliční profil byl dlouhou dobu chápán pouze jako dopravní koridor. Bohužel i v současné zástavbě kolonií rodinných domů se setkáváme s absencí pobytových hodnot a problematikou vymezení veřejného a soukromého prostoru. Samotný uliční profil je často limitován vysokými neproniknutelnými ploty, kde vizuálně oddělený soukromý prostor ubírá základním hodnotám sídla (viz obr. 1). V souvislosti s revitalizací ulic se obce často potýkají s problematikou budoucí údržby revitalizovaných prostorů a souvisejícího financování. Na straně jedné chybí nabídka firem poskytujících údržbu a starost o veřejné prostory, na straně druhé absentuje poptávka obcí.

TRADIČNÍ ŘEŠENÍ Z ANGLIE

Procházíme-li ulicemi anglického Baldocku nebo Letchworthu, malých měst vznikajících od konce 19. stol. na základě myšlenek tzv. zahradních měst, překvapí nás jejich otevřený a přívětivý charakter. Typická forma soukromých předzahrádek bez oplocení se spolupodílí na vytváření veřejného prostoru. Obyvatelé se snaží své upravené zahrady vystavit na odiv kolemjdoucím. Pobytovou pohodu ulic výrazně zvyšuje podíl zeleně v majetku obce. Obecní zeleň doprovází komunikace v podobě pásů oddělujících chodník od vozovky. Vzhled soukromého pozemku se stává osobním krédem majitelů. Díky téměř nulové kriminalitě lidé necítí potřebu plotů nebo stavět si hrady. Do ulic se promítá velká míra tradice a životního stylu (viz obr. 2).

NOVODOBÉ ŘEŠENÍ Z FRANCIE

Malá francouzská města v současné době procházejí revitalizací svých center a uličních sítí. V praxi je zcela běžné, že si obce najímají na úpravu prostranství odborné firmy, které pomáhají nejen s výběrem adekvátní formy zeleně, ale i s možnostmi další údržby. Květinové záhony u přechodů pro chodce, upravené kruhové křižovatky i doprovodná zeleň komunikací jsou právě tím prvním, s čím se člověk, ať již pěší nebo řidič, při vstupu do obce setkává. V uličním profilu se objevují rozšířené chodníky s možností předzahrádek doplněné rozmanitým mobiliářem, často navrženým přímo pro obec na míru. Povrchy chodníků tvoří různé materiály, jejichž výběr předurčuje textura, zabarvení a odolnost. Nejčastěji dominuje kombinace skládaných kamenných dlažeb, ale například i speciální bílý živičný povrch nebo měkký mlatový povrch. Škála materiálů a mobiliáře podporuje autenticitu místa a kulturněhistorické vazby (viz obr. 3).

Podobně jako u nás i francouzská města podléhají tlaku plánování, investorů a developerů. V okolí větších francouzských měst sice narůstá nová zástavba rodinných domů, ale na rozdíl od našich podmínek převládá náročnější společenská poptávka po kvalitním způsobu bydlení s dostatkem veřejných prostorů. Na vyšší nároky poptávky musí developeři logicky reagovat. Proto se při návrhu nových urbanistických celků klade velký důraz na pobytovou hodnotu ulic. Není výjimkou, že developer zainvestuje například novou výsadbu veřejné zeleně nebo se podílí na úpravách jiných veřejných prostor v obci.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Přáli bychom si, aby se města a obce více zajímaly o estetické provedení svých ulic podobně, jako je tomu v zahraničí. Současným obecným fenoménem je rozšiřování chodníků a priorita pěší dopravy. Nestačí již pouze předláždit zámkovou dlažbou a osadit veřejné osvětlení. Rozšířením chodníků mohou vznikat místa vhodná pro posezení v kavárenských předzahrádkách a jiné formy podpory drobného podnikání. Jsme v období, kdy začínáme být přesyceni sterilitou obchodních center. Lidé začínají mít opět větší zájem o vznik klasického pekařství na návsi nežli o dojíždění do hypermarketů.

Nezanedbatelnou hodnotu v ulicích měst a obcí představuje zeleň. Na venkově a v menších obcích je zastoupena zejména na soukromých pozemcích. Ve srovnání s městem je u menších obcí s vazbou na okolní krajinu menší zájem o ozelenění ulic. V uličních profilech nově vzniklých sídel by bylo dobré počítat s ozeleněním například ve formě pásů po stranách či vprostřed komunikace, které by byly v majetku obce. Pro upravený vzhled předzahrádek v našich podmínkách je nutná komunikace s jednotlivými vlastníky a jejich motivace. Jeden z pozitivních přístupů spatřuji například ve městě Dubňany na Hodonínsku, kde radnice vyhlásila soutěž Rozkvetlé Dubňany. Obyvatelé tam soutěží o nejhezčí úpravu svých oken, balkonů či zahrady. Rozmanitost úpravy zeleně nabízí městům zvýraznit svoji jedinečnost a identitu. Obavy obcí z budoucí údržby často vedou k tomu, že pěší doprava a veřejné prostory jsou v konceptech urbanistů rozsahem minimální. Je třeba si uvědomit, že správa veřejných prostorů jako instituce vzniká jako druhotný efekt nejprve z podnětu poptávky obce. Obce nemají vlastní správu, ale mohou vypsat výběrové řízení a najmout soukromou firmu, jež se postará o správu veřejných prostor od výsadby zeleně a stříhání stromů až po výměnu žárovek a elektrických kabelů.
(Další pokračování tématu Oživení uličního profilu se zaměří na konkrétní příklady řešení - pozn. autorky.)

ALENA MOCOVÁ
doktorandka studia na Fakultě architektury ČVUT v Praze

 Obr. 1 Vizuálně oddělený soukromý prostor ubírá základním hodnotám sídla - obec u Prahy.

Obr. 2 Do ulic se promítá velká míra tradice a životního stylu - Letchworth Garden City.

Obr. 3 Škála materiálů a mobiliáře podporuje autenticitu místa a kulturněhistorické vazby - uliční profil města Sorigniere.

KRESBY: AUTORKA