Jak oživit uliční profil u malých měst /2

Přednost využívání automobilové dopravy před pěším způsobem je důvodem, proč mnoho veřejných prostorů není živých. Pro život obcí a měst je důležité, aby se v nich jejich obyvatelé pohybovali i jinak než automobilem. Chodci nejprve potřebují cíle a k těmto cílům dostupné vzdálenosti a bezpečné cesty.

O pěší dostupnosti lze hovořit až tehdy, pokud jsou služby a občanská vybavenost v sídle přítomny a lidé jsou ochotni je využívat. Přirozenými spojnicemi cílů ve městech a obcích bývá vazba bydliště - škola, bydliště - obchod nebo bydliště - zastávka městské hromadné dopravy (MHD). Vedle občanské vybavenosti hraje významnou roli pěší průchodnost v obci a stav komunikací. Povrch komunikací včetně chodníků je často ve špatném technickém stavu kvůli dožívání nekvalitních materiálů, vrůstání vegetace nebo rozpadajícím se stabilizačním okrajům. V souvislosti s výstavbou nových inženýrských sítí, opravami ulic a podněty ze zahraničí si začínáme klást otázku: Jak by ulice mohly vypadat lépe?

V REZIDENČNÍ ZÁSTAVBĚ

Uliční profil v rezidenční zástavbě je nejčastěji vymezen přilehlými fasádami rodinných domů, přítomností oplocených předzahrádek a často nepravidelným členěním vjezdů pro automobily.

Obr. 1 je příkladem revitalizované ulice v obytné části města Nymburka. Původně to byl šedivý uliční profil se širokou vozovkou a úzkými chodníky. Nové řešení integruje do uličního profilu vysokou a nízkou zeleň a využívá uměřenou barevnost povrchů. Pro pěší plochy autoři návrhu zvolili neutrální světle okrový odstín, který koresponduje s barevností přilehlých fasád. Parkovací stání jsou dlážděná v šedém odstínu, vozovka široká 7 m zůstala v živičném provedení. Přítomnost zeleně zlepšuje klimatické podmínky, filtruje prach a zadržuje vodu. Ostrůvky zeleně prostřídané s parkovacími stáními opticky zužují šířku vozovky a podílejí se na vizuálním potlačení zaparkovaných vozidel. Nízká zeleň ve formě keřů s krycí vrstvou mulčovací kůry je téměř bezúdržbová. V uličním profilu na obr. 1 byl zvolen středně vysoký keř skalník (lat. druh Cotoneaster buxifolia). Zajímavým řešením mohou být i barvínek, brslen či různé druhy vřesovců, které mohou uliční profil během roku barevně oživit. V místech, kde je užší uliční profil, lze zvolit vysokou zeleň s malou korunou například hlohy či jeřáby. Při návrhu revitalizované ulice je nutné komunikovat s jednotlivými vlastníky okolních domů. Pás zeleně je v důsledku nepravidelného umístění vjezdů a vstupů k objektům členěn na nestejné úseky a střídán nájezdy se sníženými obrubníky. V případě dostatečné šíře komunikace by mohl být dále do uličního profilu integrován samostatný cyklistický pruh. Revitalizace ulice byla podnětná i pro vlastníky starších nemovitostí, kteří začali přilehlé fasády svých domů rekonstruovat. Zajímavým poznatkem byla i výměna oplocení u některých domů za nižší a více transparentní ploty. Obdobné řešení uličního profilu v rezidenční zástavbě by se mělo stát do budoucna standardním postupem.

V MĚSTSKÉ SMÍŠENÉ ZÁSTAVBĚ

Uliční profil v městské smíšené zástavbě často charakterizuje pevná stavební čára převážně řadových objektů, které mohou ve svém parteru nabídnout různé aktivity a služby. Aby mohly obchody malých měst konkurovat levným hypermarketům na perifériích, musí poskytovat přitažlivé pobytové prostředí, být potěšením trávit v nich čas. Čím více jsou naše potřeby dosažitelné pěšky, tím méně cítíme potřebu dojíždět za nimi automobilem.

Obr. 2 ukazuje příklady uspořádání uličních profilů inspirovaných francouzským městem Les Sorignieres (počet obyvatel asi 7 tisíc). Obdobou bulvárů velkých měst jsou v tomto případě rozšířené chodníky s integrovanou zelení a výtvarně ucelenou řadou městského mobiliáře. Kvalita městského prostředí ulice by měla dominovat nad dopravní funkcí. Pro pocit bezpečí chodců jsou na okrajích chodníků (ve vzdálenosti 50 cm od kraje obrubníku) umístěny drobné patníky. Tyto plastické prvky opticky zamezují vjezdu automobilů na chodník, ale nebrání vystupujícím lidem z parkujících vozů otevřít dveře. Do uličních profilů se snažíme integrovat adekvátní formy zeleně a vizuálně oddělené cyklistické pruhy. V případě, že jde o ulici, kde je předpoklad rušného pěšího provozu, je vhodné situovat cyklistický pruh v segregovaném pásu podél vozovky. V místech nižší koncentrace obchodních aktivit a služeb lze umístit cyklistický pruh na vnější část chodníku s odlišnou barvou nebo texturou dláždění. Součástí podpory cyklistického provozu jsou i stojany na kola, které by zejména u atraktivních cílů, jako jsou obchody, škola či zastávky MHD, neměly chybět.

EKOLOGIE V ULIČNÍM PROFILU

V souvislosti s trvale udržitelným rozvojem vstupuje do současného urbanismu mnoha zahraničních měst ekologický faktor. S nárůstem zpevněných nepropustných ploch se snižuje retenční schopnost krajiny proti původnímu stavu. Tzv. ekologický design v ulicích měst v sobě odráží estetiku kvalitního ztvárnění uličního parteru spolu se zabezpečením infiltrace srážkové vody. Pro zpevněné plochy jsou charakteristické propustné materiály: speciální pórovité živice, skládané dlažby a mlatový povrch. Podél ulic je navržen viditelný systém zelené infrastruktury s rostlinami umožňujícími infiltraci srážkové vody. Zelené pásy jsou na principu malých retenčních nádrží s přepadem (viz obr. 3). Do těchto záhonů - nádrží se vysazují speciální druhy travin a bambusů, které mohou netradičně oživit uliční parter například naučnou botanickou stezkou. Nevýhodou je potřeba pravidelné údržby a čištění záhonů. Uvedené řešení lze uplatnit především v sociálně stabilním prostředí.

ZÁVĚR

Radnice, které záleží na spokojenosti obyvatel i návštěvníků města, by měla věnovat veřejným prostorům na jeho území velkou pozornost. Stav komunikací a veřejných prostor vypovídá o prioritách místních samospráv a spoluvytváří obecnou kulturní hodnotu obrazu našich měst. Základem úspěchu však musí být primárně symbióza cílů projektanta a osvíceného investora spolu se schopností provozovatele vidět budoucí potřeby obce.

 Jak oživit uliční profil u malých měst /1

ALENA MOCOVÁ
doktorandka studia na Fakultě architektury ČVUT

Obr. 1 Revitalizovaná ulice v obytné zástavbě - Nymburk.

Obr. 2 Příklady uspořádání uličních profilů inspirovaných francouzským městem Les Sorignieres.

Obr. 3 Zelené pásy jsou na principu malých retenčních nádrží s přepadem.

KRESBY: AUTORKA