Města a obce na Slovensku mají dva druhy kompetencí. Mezi tzv. originální kompetence patří například správa místních daní a poplatků, zásobování pitnou vodou, nakládání s komunálním odpadem, veřejné osvětlení, zřizování základních uměleckých a mateřských škol a jiných školských zařízení, rozvoj...
Města a obce na Slovensku mají dva druhy kompetencí. Mezi tzv. originální kompetence patří například správa místních daní a poplatků, zásobování pitnou vodou, nakládání s komunálním odpadem, veřejné osvětlení, zřizování základních uměleckých a mateřských škol a jiných školských zařízení, rozvoj obce a územní plánování, místní komunikace a doprava či pečovatelská služba nebo kultura.
Druhým typem jsou kompetence s charakterem přeneseného výkonu státní správy. Těmi jsou mj. zřizování základních škol, činnost matrik, stavební řízení a zajišťování úkolů Státního fondu rozvoje bydlení, organizace voleb a referend, úkoly v oblasti životního prostředí, civilní ochrany, péče o válečné hroby apod.
S výjimkou dvou největších měst - Bratislavy a Košic, jsou tyto kompetence ve všech typech sídel stejné.
ORIGINÁLNÍ KOMPETENCE: OBCE SI JE KRYJÍ SAMY
Při výkonu originálních kompetencí se územní samospráva řídí pouze zákony. Rozhoduje však samostatně, a proto se podoba výkonu u jednotlivých sídel může případ od případu lišit. Jestliže výkon těchto kompetencí zasahuje do individuálních práv a povinností, lze použít opravné prostředky (odvolání, soud). Jsou-li všeobecně závaznými nařízeními obcí (všeobecne záväzné nariadenia - VZN) dotčena práva a povinnosti fyzických a právnických osob, mohou se tyto subjekty ze zákona domáhat změny VZN. Ze zákona vyplývá i povinnost zastupitelstva zabývat se případnými připomínkami k VZN už v procesu jeho přípravy. Výkon svých originálních kompetencí každá územní samo-správa pokrývá vlastními finančními prostředky.
NORMATIVY JSOU SPRAVEDLIVĚJŠÍ
Územní samosprávy se při výkonu kompetencí s charakterem přeneseného výkonu státní správy řídí i předpisy nižší právní síly, přičemž ve smyslu Ústavy SR tento výkon řídí a kontroluje vláda a je financovaný ze státního rozpočtu. Standardy výkonu těchto kompetencí jsou jednotné na celém území Slovenské republiky, odvolacím orgánem je zpravidla příslušný orgán státní správy.
Letos státní rozpočet SR pamatuje na územní samosprávy při výkonu tohoto typu kompetencí částkou více než 25 miliard slovenských korun (samosprávy hospodaří s rozpočty v celkovém objemu téměř 85 mld. Sk). Jde o dotace či granty různého druhu, které jsou účelově vázané a zúčtovatelné.
Finančně nejnáročnější je zřizovatelská kompetence obcí v oblasti základního školství. Ze zhruba 25 mld. Sk, které jsou do ní určeny státním rozpočtem na rok 2007, přibližně 15,5 miliardy poputuje na provoz škol a platy jejich pedagogických i ostatních pracovníků. Děje se tak prostřednictvím normativů na žáka. Normativy zohledňují velikost školy, počet ročníků, základní vyučovací jazyk a některé další faktory. Nepředstavují však jediný zdroj financování. Tak třeba náklady na modernizaci, rekonstrukce či opravy školních budov nehradí stát, nýbrž obce ze svých vlastních příjmů.
Normativy na žáka byly zavedeny v roce 2004 a z pohledu Sdružení měst a obcí (Združenie miest a obcí Slovenska - ZMOS) se už jednoznačně osvědčily jako přehledné nástroje s vyšší mírou spravedlnosti než předchozí způsob "financování budov".
Přesun kompetencí a vyšší zodpovědnosti na obce byl hlavním smyslem reformy veřejné správy na Slovensku, přičemž od počátku roku 2005 se tento proces završuje i postupnou decentralizací finančních prostředků. Ta se týká pokrývání nákladů spojených s originálními kompetencemi.
A právě velmi dobré zkušenosti s fiskální decentralizací a s normativy na žáka ve školství přivedly sdružení k myšlence zpřehlednit a zjednodušit také financování kom- petencí s charakterem přeneseného výkonu státní správy a vnést i do této oblasti více spravedlnosti.
ZÁKLADEM JE ČÁSTKA PŘIPADAJÍCÍ NA JEDNOHO OBYVATELE
Pravdou ovšem zůstává, že ani po vyjednávání ZMOS s vládou se pro přenesený výkon státní správy nepodařilo nastavit tak podrobné normativy, jaké už úspěšně fungují v základním školství. Nicméně k určitým pozitivním úpravám přesto došlo. Základem pro opakovaně vykonávanou činnost v rámci výkonu státní správy se stala suma připadající na jednoho obyvatele obce.
Například pro zajištění kompetencí na úseku stavebního řízení letos každá obec obdrží téměř 25 Sk na hlavu. Na Slovensku totiž každá obec má kompetence stavebního úřadu a svá rozhodnutí ve stavebním řízení vydává jeho jménem. Obec však může přípravou rozhodnutí pověřit společný obecní úřad, který bývá zřizovaný několika zejména menšími obcemi pro jejich technicko-administrativní zázemí. V takovém případě obec musí společnému úřadu převést peníze, které od státu na kompetence stavebního úřadu obdržela.
Naopak peníze, které souvisejí s přenosem kompetencí Státního fondu rozvoje bydlení, se poukazují pouze 80 městům. Tato pro fond především zprostředkovávají příjem žádostí o podporu, ověřují je a při poskytnutí podpory kontrolují dodržování smluvních podmínek při jejím čerpání. Suma přidělená jednotlivým městům se vypočítává podle počtu obyvatel v jejich územním obvodě (letos necelých 6 Sk na hlavu).
Matriky, které sídlí přibližně v jedné třetině slovenských obcí a jsou pověřeny výkonem matriky pro další určené obce, jsou financovány podle počtu obyvatel ve správním území (čemu odpovídá i pracovní úvazek matrikáře), avšak zohledňuje se přitom i počet úkonů.
Volby a referenda jsou financovány z kapitoly ministerstva vnitra, odkud v příslušném roce získává potřebnou sumu každá obec. Péče o válečné hroby je kryta příspěvkem státu, který je jednotný pro každý hrob.
Financování kompetencí patřilo po roce 1990 k nejpalčivějším problémům slovenských měst a obcí. Po fiskální decentralizaci a zpřehlednění financování přeneseného výkonu státní správy diskuse na toto téma ztrácejí na intenzitě. Neznamená to však, že by města a obcí neměly s Ministerstvem financí SR o čem vyjednávat. Ale změny od roku 2005 se už zřetelně projevily. Rozpočty měst a obcí jsou stabilnější, současné financování odpovídá jejich samostatnosti a navíc jeho vývoj lze dobře předvídat a plánovat.
OLGA GÁFRIKOVÁ
tisková mluvčí ZMOS
