Hospodaření obcí patří k jejich nejsledovanějším aktivitám. Proto je nutné, aby mu věnovaly plnou pozornost. Jedině tak se vyvarují toho, aby jejich chybné počínání odhalily až příslušné audity.
Podívali jsme se podrobněji na to, jak při přezkoumávání hospodaření obcí postupuje Pardubický kraj. Pro zvýšení efektivnosti prováděných přezkumů vykonává oddělení přezkumu hospodaření obcí krajského úřadu jednorázové přezkoumání a dílčí přezkoumání (u obcí nad 800 obyvatel a u obcí, které vykonávají hospodářskou činnost). Tímto principem jsou také kontrolovány dobrovolné svazky obcí (DSO).
PŘÍNOS PRO OBCE
Uvedeným způsobem se z provádění přezkumů stal celoroční proces. To přináší mnoho pozitivního - například kontroly se neuskutečňují v časové tísni, otevírá se možnost metodické práce s finančními odbory obcí, kontroly mohou být hlubší a může docházet k určitým srovnáním apod. Podle Ing. Zdeny Pikhartové, vedoucí oddělení přezkumu hospodaření obcí krajského úřadu, se zavedený systém dílčích přezkumů plně osvědčil. Prokázalo se, že zjištěné nedostatky byly odstraňovány průběžně a včas.
V roce 2005 požádalo o přezkum hospodaření Krajský úřad Pardubického kraje celkem 433 obcí a 38 DSO. Zbývajících 19 obcí se s žádostí o přezkum obrátilo na nezávislého auditora a rovněž 17 DSO.
Výlučnou pracovní etapou bylo přezkoumání hospodaření statutárního města Pardubice, neboť se týkalo i sedmi do jisté míry samostatných městských obvodů. Novelizací právních předpisů totiž došlo k tomu, že hospodaření městských obvodů neprovádějí již magistráty, nýbrž krajské úřady.
VÝSLEDKY A ROZBOR PŘEZKUMU
Z celkového počtu přezkoumávaných obcí a DSO skončilo své hospodaření za rok 2004 s hodnocením: u 100 obcí a 11 DSO nebyly zjištěny chyby a nedostatky; u 248 obcí a 17 DSO byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků taxativně vymezených v kategorii; u 85 obcí a 10 DSO byly zjištěny například nedostatky v porušení rozpočtové kázně, v neúplnosti a neprůkaznosti vedení účetnictví, v pozměňování záznamů apod.
Účetnictví: V této oblasti některé obce nedodržovaly platné postupy, zejména při účtování majetku v případě tvorby fondu investičního majetku současně se splátkou úvěru. Dalším problémem se stalo neúčtování pohledávek a závazků při jejich vzniku.
Někdy byla porušena rovněž ustanovení o provádění inventarizací majetku a závazků. Jako problematické se ukázaly dokladové inventury. Mezi pochybeními se objevovaly tak zásadní chyby, jako je nedodržení náležitostí inventurních soupisů (například u pozemků, finančních investic - akcií).
Samostatným problémem se staly vnitřní předpisy týkající se hospodaření obcí. Přestože by měly být průběžně aktualizovány a inovovány v závislosti na změnách právních předpisů, ne všude k tomu docházelo. Mezi problémové se zařadily například směrnice o evidenci a účtování majetku, směrnice o oběhu a přezkušování účetních dokladů (podpisové vzory), směrnice k hospodářské činnosti a směrnice k tvorbě a použití sociálního fondu. V některých kontrolovaných obcích dokonce chyběla směrnice o finanční kontrole, kterou musí mít každá obec podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě č. 320/2001 Sb.
Využití a vyúčtování účelových prostředků: V roce 2004 to byly zejména příspěvky na výdaje spojené se zajištěním voleb do Evropského parlamentu, voleb jedné třetiny senátorů i voleb do krajských zastupitelstev. Pro přípravu letošních parlamentních a komunálních voleb je poučné, že kontrolním orgánem byly vytýkány nákupy vybavení volebních místností (květiny, ubrusy, záclony apod.), údržba místností (malování) a také drobné vybavení ke stravování. Všechny tyto položky byly hrazeny z příspěvků neoprávněně. Kontrola se současně zaměřila na výplatu cestovních náhrad a odměn členům volebních komisí, kde se rovněž často chybovalo.
Vztahy mezi obcí a příspěvkovou organizací: Řídí se zřizovací listinou příspěvkové organizace (PO). Ta musí obsahovat základní údaje, kompetence a úpravu majetkových vztahů. Pokud má dojít k nějaké další průběžné úpravě, musí se uskutečnit pomocí dodatku k zřizovací listině. Právě na to obce mnohdy zapomínají. Někdy nesprávně interpretují majetkové poměry příspěvkové organizace a vlastní vztah k ní. Pokud obec svěří škole do správy budovu školy, musí vytvořit odpisový plán a majetek odepisovat. Při předání nemovitého majetku do výpůjčky, zůstává majetek v účetnictví obce.
Určitý okruh pochybení se týkal i naplňování zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (nepřidělovaly se závazné ukazatele, rozpočty se neupravovaly v průběhu roku v rámci změn rozpočtu atd.). Dokonce některé obce neprováděly kvalitní finanční kontrolu svých příspěvkových organizací a omezovaly ji pouze na kontrolu formální.
Rozpočtové hospodaření obce: Celá problematika je upravena zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle něho musí obecní zastupitelstva schválit rozpočtová pravidla pro období provizorií, někdy však nejsou do rozpočtů promítnuty významné částky dotací, které byly přiděleny z rozpočtu státu nebo kraje. Podstatnou závadou bylo porušení postupu při schvalování závěrečného účtu obce.
V některých kontrolovaných obcích byla kromě toho zjištěna pochybení i v účtování vybraných místních poplatků (například rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu apod.).
Úskalím se stalo též naplňování ustanovení zákona o obcích při nakládání s nemovitým majetkem. Některé obce totiž nedodržovaly správný postup při uzavírání nájemních či kupních smluv. Závadou je neopatření smlouvy doložkou o splnění stanovených podmínek.
DOPORUČENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z UKÁZEK POCHYBENÍ
Dají se formulovat takto:
1. zaměstnanci finančních odborů musí znát bezpečně příslušné právní předpisy upravující hospodaření obcí (rozpočtová pravidla územních rozpočtů, zákon o obcích aj.);
2. ideální je, když vedoucí finančních odborů znají podrobně i právní úpravy týkající se kontrolních činností;
3. finanční a kontrolní odbory musí zodpovědně vykonávat své poslání;
4. každý úřad by měl mít určité kontrolní mechanismy, které by zamezily vzniku problémů v oblasti nakládání s účelovými prostředky, majetkem, rozpočtovými prostředky;
5. každá obec by měla zodpovědně přistupovat ke kontrole hospodaření svých příspěvkových organizací a metodicky podporovat příslušné pracovníky (například v oblasti sestavování rozpočtu, změn v čerpání a sestavování závěrečných účtů);
6. důležité je využívání stále kvalitnějších zdrojů literatury a možností dalšího vzdělávání příslušných pracovníků (včetně pracovníků kontrolních odborů a komisí).
Zákony upravující přezkum hospodaření obcí
Zákon o obcích (č. 128/2000 Sb., § 42): V něm stojí, že obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad anebo zadá přezkoumání auditorovi. V odst. 2 § 42 se uvádí, že pokud nepožádá obec o přezkoumání hospodaření (ani kraj, ani auditora), provede přezkum hospodaření krajský úřad z úřední povinnosti. Náklady na přezkum hospodaření obce auditorem se hradí z obecního rozpočtu.
Zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (č. 420/2004 Sb.): Upravuje přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků včetně městských částí hl. města Prahy DSO.
Zákon č. 421/2004 Sb.: Provádí změny v zákonech, které souvisejí s přijetím zákona o provádění přezkumu hospodaření.
Jaké předměty přezkoumávání vymezuje zákon č. 420/2004 Sb.
Zejména:
údaje o ročním hospodaření územního celku, tvořící součást závěrečného účtu, konkrétně
a) plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků;
b) finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů;
c) náklady a výnosy podnikatelské činnosti územního celku;
d) peněžní operace, týkající se sdružených prostředků vynakládaných na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky, anebo na základě smlouvy s jinými právnickými nebo fyzickými osobami;
e) finanční operace, týkající se cizích zdrojů ve smyslu právních předpisů o účetnictví;
f) hospodaření a nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu a s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních smluv;
g) vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám.
nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku;
nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří územní celek;
zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu;
stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi;
ručení za závazky fyzických a právnických osob;
zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob;
zřizování věcných břemen k majetku územního celku;
účetnictví vedené územním celkem.
Jaké hledisko se při přezkoumávání bere zejména na zřetel:
a) dodržování povinností stanovených právními předpisy - například předpisy o finančním hospodaření územních celků, o hospodaření s jejich majetkem, o účetnictví a o odměňování;
b) soulad hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem;
c) dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití;
d) věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích.
Kontrolní orgány
Odbory kontroly příslušných krajských úřadů (v rámci Prahy Magistrát hl. m. Prahy), dále nezávislí auditoři, resp. auditorské společnosti. Dohled nad prací kontrolních orgánů je svěřen Ministerstvu financí. Pokud zjistí v provedeném přezkumu pochybení, řeší ho s příslušnými úřady. U pochybení auditorů oznámí zjištěnou skutečnost Komoře auditorů.
