Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství (VŠCRHL) ve spolupráci s agenturou Pragopublic připravuje na jaro do Prahy konferenci, na níž by představitelé měst a regionů měli příležitost prodiskutovat se zástupci incomingových cestovních kanceláří a dalšími odborníky, jak na své území přivést více turistů.
Nejen o konferenci jsme hovořili s rektorkou VŠCRHL doc. Ing. Věrou Seifertovou, CSc. "Nemá smysl rozvádět všeobecně známý fakt, že většina zahraničních turistů navštíví pouze Prahu, kde zůstává po celý svůj pobyt v České republice - a nanejvýš z ní zamíří na nedaleký Karlštejn, do Kutné Hory, na Konopiště apod.," poznamenává. "Pochopitelně je to dáno tím, že Praha má nejen obrovskou koncentraci skvělých historických a kulturních památek, ale i vybudovanou turistickou infrastrukturu, která může uspokojit každého náročného turistu. Není tajemstvím, že například velmi žádaní (protože hodně utrácející) japonští turisté se v jiném než přinejmenším čtyř-hvězdičkovém hotelu neubytují. Ostatní města a regiony sice mají také co nabídnout, ale co naplat, když pro tak náročnou klientelu nedisponují odpovídajícími hotely, stravovacími možnostmi apod."
CHYBĚJÍ EXPERTI I PENÍZE NA NĚ
Jiný problém vidí docentka Seifertová ve skutečnosti, že města a regiony zpravidla nemají experty pro oblast cestovního ruchu, kteří by pro místní politickou reprezentaci dokázali připravit konkrétní návrhy, jak tam účinně cestovní ruch rozvíjet. VŠCRHL má dostatečný přehled o tom, jak se její absolventi uplatňují v praxi. Městům, ale také krajům obvykle chybí dost peněz na zaplacení těchto kvalifikovaných odborníků. A pokud absolventi nastoupí do zaměstnání ve veřejné správě, třeba na krajském úřadě, pak tam často začínají takříkajíc od nuly. Musí od začátku nejen budovat celou agendu, ale také lámat stereotypy, které tam v přístupu k ces-tovnímu ruchu přetrvávají.
"Velmi často se přesvědčuji o tom, že starostové by přivítali více užitečných rad a podnětů, jak napomoci rozvoji cestovního ruchu. Tento zájem ze strany obcí jsem zaznamenala například i po svém vystoupení na listopadové konferenci Obec přátelská rodině a každoročně ho vnímám i na veletrhu cestovního ruchu Holiday World u stánků měst a regionů," říká docentka Seifertová.
MĚNÍCÍ SE TURISTÉ A NOVÉ ŠANCE
Přitom by se globální ekonomická krize svým způsobem mohla stát příležitostí v oblasti cestovního ruchu pro mnohé regiony a města. Docentka Seifertová totiž upozorňuje na fakt, že se mění struktura zahraničních návštěvníků České republiky. Mnozí z nich již nevyžadují výlučně několikahvězdičkové hotely, ale spokojí se s levnějším ubytováním. Právě tak je nepřitahují pouze historické architektonické skvosty nabízené Prahou, ale mají podstatně širší a více rozvrstvené zájmy. Také oslabování koruny vůči euru nepochybně zvýší zájem samotných Čechů o turistiku a rekreaci ve vlastní zemi.
"Možná by se teď mohly začít více úročit výsledky úsilí řady regionů při budování cyklostezek - a z poslední doby i snaha o rozšiřování sítě hipostezek," konstatuje docentka Seifertová. "Regiony ovšem mohou nabídnout mnohem víc. Jen je třeba dát více do širšího povědomí u nás i v zahraničí například speciality našich krajových kuchyní. Nyní se o to snaží kupříkladu projekt Gastronomia Bohemica, který chce vrátit dobré jméno českému pohostinství a z našeho tradičního jídla a pití a krajových kulinářských specialit vytvořit silný turistický magnet. Jsem přesvědčena o tom, že města a regiony ve spolupráci s krajskými, regionálními a okresními hospodářskými komorami, v nichž jsou zastoupeni zkušení podnikatelé z oblasti cestovního ruchu, mohou společně vytvářet zajímavé nabídky, ať už pro zahraniční, nebo domácí turisty." Na chystané konferenci VŠCRHL k podpoře cestovního ruchu ve městech a regionech Hospodářská komora hlavního města Prahy zamýšlí představit svůj projekt Praha technická i jako know-how pro jiné regiony, jak na své území přivábit turisty - zájemce o technické památky.
KLÍČOVÁ ROLE "CESTOVEK"
Jiným nedoceňovaným partnerem ze strany měst a regionů jsou cestovní kanceláře. To právě ony mohou poskytnout rady a náměty, co turisty zajímá, jaké mají představy i očekávání a co vyžadují. Nemá smysl vytvářet od "zeleného stolu" nabídku pro turisty a další návštěvníky města, nezíská-li radnice zkušeného partnera, který jí v tom může poradit.
Docentka Seifertová v té souvislosti připomíná Znojmo, kde i ve spolupráci s cestovními kancelářemi nabídku turistických atraktivit trvale a cílevědomě rozšiřují. Kromě tradičních ochutnávek vína (a za vinaři v okolí se tam lze rozjet rovněž po Znojemské vinařské stezce), například sázejí na vyhlášený labyrint podzemních chodeb. Právě v těchto dnech tam otevírají novou prohlídkovou trasu znojemského podzemí. Od klasických, odborněji pojatých tras se odlišuje tím, že v ní na návštěvníky čekají pohádkové postavy, alchymistická dílna, netopýři, skřet i strašidelná ukázka vězeňských kobek.
"Kromě moře má Česká republika jako jedna z mála zemí všechny turistické atraktivity. Říká se, že je jich čtyřicet druhů, ale já myslím, že je jich ještě mnohem víc," uzavírá rektorka VŠCRHL doc. Ing. Věra Seifertová, CSc. "Možnosti cestovního ruchu jsou v podstatě neomezené. Jak se vyvíjí společnost a proměňuje prostředí, v němž žijeme, mění se i potřeby klientů - turistů. Vyžadují stále něco nového, zajímavějšího, lepšího, dobrodružnějšího... Hlavní poslání námi připravované konference proto vidím v hledání způsobů, jak ve městech a regionech ve spolupráci s cestovními kancelářemi vyjít těmto požadavkům vstříc."
IVAN RYŠAVÝ
