»Porovnáte-li vzhled unikátních renesančních domů na našem náměstí Zachariáše z Hradce, jak jej postupně zachytily filmy Až přijde kocour (rok 1963), Nezralé maliny (1980), Z pekla štěstí (1999) a Dům u Zlatého úsvitu (2009), určitě vám neunikne jejich obrovská proměna,« nikoliv bez hrdosti v hlase konstatuje starosta Telče Mgr. Roman Fabeš.
Město Telč svůj Program regenerace městské památkové rezervace zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (tvoří ji historické náměstí s několika přilehlými uličkami a areál renesančního zámku) zpracovalo už v roce 1989 a nyní se připravuje jeho již čtvrtá aktualizace. Na území města je také zajímavá městská památková zóna (Staré Město, jemuž dominuje kostel Matky Boží a budova renesančního špitálu). Také pro ni má město svůj samostatný, stále dotvářený Program regenerace.
Prostřednictvím ministerského Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Telč jen během posledních deseti let řádově získala téměř 20 mil. Kč. K této sumě přidali sedm milionů korun vlastníci památek a město samo ještě dalších deset milionů.
NIKOLIV MRTVÉ HISTORICKÉ KULISY
Cena Moderní obce, kterou v dubnu na Pražském hradě v rámci slavnostního vyhlašování Historického města roku 2009 (stal se jím Beroun) převzal pro Telč Mgr. Roman Fabeš, ovšem byla »perle Vysočiny« udělena i za to, jak radnice a místní aktivní spolky i další subjekty dokážou skvostné historické prostředí vyplnit množstvím kulturních akcí, které svým významem dávno přesáhly rámec regionu.
»Samozřejmě je třeba skloubit potřeby pořadatelů kulturních akcí s požadavky památkářů. Limitující je už vjezd na náměstí historickými branami i vzhled pódií, stánků či dalšího zázemí pro jakoukoliv akci. Ale i v historickém centru lze kromě dobových slavností pořádat závody hasičů, odstartovat rallye historických a sportovních aut nebo vzlétnout z náměstí v horkovzdušném balonu apod. Když se chce, vždy je možné najít řešení, jež památky nepoškodí, ale naopak oživí,« míní starosta.
Telč má necelých šest tisíc obyvatel. Podle marketingové studie cestovního ruchu zpracované pro radnici v roce 2008 městem prošlo na 400 tisíc návštěvníků, byť pouze třetina z nich v Telči přenocovala. Dvě třetiny návštěvníků se ovšem do města opět vracejí, přičemž jen polovina uvádí, že hlavním cílem pro ně jsou památky. Pro druhou polovinu je důvodem přijet kombinace dalších aktivit - kultury, sportu, relaxace, turistiky... Přibližně 40 % návštěvníků zavítá do Telče z ciziny, hlavně z Německa, USA, Velké Británie či zemí východní Asie.
Loni se Telč dokonce u nás stala asi jediným turistickým městem, které navzdory ekonomické recesi zaznamenalo nárůst počtu návštěvníků. Důvod? Spolu s rakouskými městy Horn a Raabs byla spolupořadatelem Dolnorakouské zemské výstavy 2009, věnované společné historii Rakušanů a Čechů. Vůbec poprvé byla tato výstava pojata jako »přeshranični«, takže Telč znovu objevili mnozí rakouští turisté.
KDO MÁ V PROGRAMU PŘEDNOST
Starosta zdůrazňuje, že také loni se radnice snažila převážnou část prostředků Programu regenerace směrovat do objektů v majetku soukromých osob a církve. »Až třetí v řadě jsou městské objekty. Jako město přece jen máme větší šanci získat na ně peníze i z jiných dotačních titulů. Proto loni obdrželo příspěvek z Programu regenerace šest privátních vlastníků památek, převážně na opravy a údržbu zdobných fasád a průčelí domů na náměstí. Římskokatolická církev opravila s podporou programu části hřbitovních zdí u kostelů v památkové rezervaci i zóně. A město směrovalo svůj díl příspěvku do pokračující rekonstrukce fasád památkového objektu Domova pokojného stáří,« vysvětluje Mgr. Roman Fabeš.
Z VLASTNÍKŮ PODNIKATELÉ
Starosta objasňuje i strategii radnice při poskytování podpory z Programu regenerace: »Prioritně ji směrujeme těm, kdo při obnově svých nemovitostí vytvářejí "přidanou veřejnou hodnotu". Tedy, že nejen opraví fasádu, ale zároveň třeba zpřístupní část objektu veřejnosti. Díky této praxi se už návštěvníkům otevřely zajímavé prostory Telčského domu, Galerie Wimmer či Domu U Michala. Jak známo, podpora z Programu regenerace je jen částí finančních prostředků, které vlastník musí do obnovy objektu vložit. Z toho vyplývá nutnost naplnit dům činností, která přinese ekonomické efekty. Proto v řadě domů na náměstí vznikly penziony i jiné prostory pro turistické služby. Z vlastníků památek se tak stali podnikatelé v cestovním ruchu. To je pro nás důležité, neboť Telčsko se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovních míst. Takto se otevírá cesta, jak alespoň pro část lidí jejich problém řešit. Není to snadné, neboť Telč je výrazně sezonní město a pohled na prázdné zimní náměstí nahání ubytovatelům, obchodníkům a restauratérům hrůzu. Proto chceme rozšířit nabídku kulturních programů i mimo sezonu, postupně budovat chybějící volnočasovou infrastrukturu, a tím přilákat další návštěvníky. I zimní Telč má své neopakovatelné kouzlo!«
JE 200 MILIONŮ HODNĚ, ČI MÁLO?
Za další zdroje peněz pro památky na území města starosta označuje Program záchrany architektonického dědictví. Čerpají z něho státní zámek i Parní mlýn na Starém Městě. »Něco přes milion korun jsme jako obec s rozšířenou působností rozdělovali z prostředků Ministerstva kultury na památky mimo městské památkové rezervace a zóny. Také z kraje Vysočina města UNESCO na jeho území každoročně získávala na péči o památky po milionu korun. Žel, loni to kvůli krizi bylo jen 0,3 mil. Kč. A vlastníci památek mají šanci žádat i z krajského programu podobnému Programu regenerace,« vypočítává starosta.
Telč je úspěšná i v čerpání z fondů EU. Ať už jde o obnovu části radnice za bezmála 5 mil. Kč, podpořenou z Norských fondů, nebo o projekt Vítejte ve Starém Městě v Telči. S podporou Regionálního operačního programu se nákladem 28 mil. Kč revitalizovaly některé části města, vybavily se mobiliářem i tištěnými průvodci. Propagační materiály z projektu S Bílou paní po Telči a okolí získaly i cenu Ministerstva pro místní rozvoj na veletrhu Regiontour.
»Kdybychom shrnuli uskutečněné i teprve probíhající projekty s přímým nebo částečným dopadem na památky ve městě a podpořené z různých dotačních titulů za posledních pět let, dostaneme částku přes 200 milionů korun. Patříme tak mezi nejúspěšnější žadatele o evropské peníze v kraji Vysočina,« uvádí starosta. O to větší zklamání prožilo město, když se »malá zkušenost z čerpání evropských peněz« stala jedním z důvodů, proč projekt »Telč - živá učebnice kultury, vzdělání a historie« nebyl podpořen v Integrovaném operačním programu Ministerstva kultury. Projekt, jehož partnery mj. byly Národní památkový ústav, ČVUT v Praze či Masarykova univerzita, by naplnil vzdělávacími aktivitami další, dosud jen zčásti využívané památky v centru Telče. »Snad několikaletá příprava projektu i peníze do ní už vložené ještě dostanou šanci být zúročeny,« věří starosta.
TELČ A TELČSKO JEDNO JEST
Mohou ze zájmu turistů o (nejen) historickou Telč těžit i další obce a města v okolí? ptali jsme se starosty.
»S trochou nadsázky řeknu: Telč a Telčsko jedno jest,« odpověděl. »Město je jakýmsi přirozeným lídrem sdružení obcí Mikroregion Telčsko, které funguje na principu partnerství a spolupráce. Cestovní ruch je jednou z jeho priorit. Ostatně, máme na Telčsku co nabídnout: Nádherný hrad Roštejn či premonstrátský klášter v Nové Říši. Řadu přírodních památek, krásných rybníků i bohatství lesů. To vše jsme zdědili. Ale něčím jsme přispěli k atraktivitě regionu také my. I mimo Telč je spousta možností pro kvalitní ubytování a volný čas. Vyznačili jsme hustou síť cyklotras a stezek pro milovníky jízdy na koni. Naučné stezky vás provedou nejzajímavějšími částmi okolní přírody, navštívit můžete i oboru dančí a černé zvěře. Velký Pařezitý rybník nabízí nádherné koupání. K dispozici je kvalitní golfový areál, odkud můžete při hře obdivovat panoramata telčských věží. A v zimě lze využít i kvalitně udržované stopy pro běžkaře. Tohle vše se snažíme pod heslem "Navštivte nejen Telč, ale i Telčsko" nabízet našim návštěvníkům,« uzavřel starosta Mgr. Roman Fabeš.
Cenu Moderní obce převzal na Pražském hradě pro město Telč jeho starosta Mgr. Roman Fabeš z rukou ředitelky divize odborného tisku vydavatelství Economia Ing. Sylvie Šmerákové (vpravo) a šéfredaktorky Mgr. Lýdie Stoupové.
FOTO: RADOVAN MIČA
Pekař Michal nechal v roce 1555 tento dům přestavět a vyzdobit sgrafity jedenácti starozákonních vojevůdců.
FOTO: ARCHIV
Svou úspěšnou tradici mají v Telči i Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna aneb Dominium pánů z Růže. Letos se budou konat 13. a 14. srpna.
FOTO: ARCHIV
