Atraktivita zahraničních investic a význam přikládaný přípravě průmyslových zón se v očích některých komunálních politiků během posledních zhruba dvou let poněkud snížily. Důvodem je nesporně i fakt, že leckde přes příchod investorů z ciziny v dané lokalitě nejenže neklesla nezaměstnanost, ale naopak dál vzrostla.
Jak se v těchto souvislostech daří jedné z absolventek kursů pro manažery průmyslových zón, které z pověření agentury CzechInvest pořádá konsorcium poradenských společností Berman Group a DHV?
TYPICKÁ ABSOLVENTKA
Bc. Hana Svobodová byla typickou účastnicí jednoho z kursů, které se konají v programu Ministerstva průmyslu a obchodu nazvaného Akreditace průmyslových zón. Podle senior konzultanta společnosti Berman Group Ing. Tomáše Vlasáka jsou totiž zejména v poslední době nejčastějšími účastníky těchto pětiměsíčních cyklů pracovníci městských a magistrátních úřadů na pozicích vedoucích oddělení, kteří se již věnovali buď problematice investic - například přípravě místní průmyslové zóny, nebo přímo jednáním s investory. Tito účastníci jsou schopni plynně mluvit anglicky - ostatně řada přednášek a seminářů v kursu se vede výhradně v této neoficiální, leč ve světě bezvýhradně uznávané "řeči investorů". Obvykle také dosáhli vysokoškolského vzdělání, jsou ochotni se ve své profesi dál intenzívně vzdělávat a nečiní jim ani potíže pracovat nad rámec běžné osmiapůlhodinové pracovní doby.
Když v roce 1998 Hana Svobodová absolvovala bakalářské studium na královéhradecké fakultě managementu a informačních technologií v oboru management, specializace cestovní ruch, měla na pardubickém magistrátu už vyjednáno, že se tam bude věnovat této své specializaci. Nakonec jí však tajemník magistrátu navrhl, aby přijala místo v odboru strategie. Patrně už tehdy měl na zřeteli mj. fakt, že Hana Svobodová se velmi dobře domluví jak anglicky, tak německy. A právě takové lidi tehdy v tomto odboru potřebovali, neboť město mělo ambice přivábit do své průmyslové zóny další investory. Proto na podzim roku 2002, kdy Hana Svobodová nastupovala do vůbec prvního kursu pro manažery průmyslových zón, měla již osvojené první praktické zkušenosti se správou této lokality.
"Záběr naší práce je široký," říká manažerka Městské průmyslové zóny Pardubice a vedoucí oddělení strategie magistrátního odboru rozvoje a strategie. Kromě bezprostřední správy průmyslové zóny a práce pro stávající i potenciální investory se její oddělení zabývá strategickým plánováním, možnostmi využití programů Evropské unie pro město, vypracováváním žádostí o granty z národních i bruselských fondů, přípravou účasti města na odborných veletrzích, zaměřených na prezentaci Pardubic pro investory, ekonomickou spoluprací s partnerskými městy, stejně jako pomocí malým a středním domácím podnikatelům usídleným ve městě.
INVESTOŘI BÝVAJÍ NÁROČNÍ
"Možné zahraniční investory obvykle na naši průmyslovou zónu směruje agentura CzechInvest," říká Hana Svobodová. "Pak je už na nás, jak s nimi dokážeme dál pracovat a přesvědčit je o tom, že Pardubice jsou pro ně nejvhodnější lokalitou." Vše podle manažerky začíná dobře připravenými marketinkovými podklady k zóně a její kvalitní prezentací. "Během patnácti minut musíme umět zájemci charakterizovat zónu nejen z hlediska její geografické polohy a dopravního spojení. Ale také ji představit v širších makroekonomických souvislostech kraje. Důležité jsou i základní údaje o městě. Ale hlavně je třeba se soustředit na údaje o tom, jaká je v našem regionu míra nezaměstnanosti, s jakou kvalifikační i věkovou strukturou nabízející se pracovní síly zde může investor počítat, jak je zóna vybavena infrastrukturou, jaké jsou v ní vlastnické vztahy atd. Podobně je třeba důkladně se předem seznámit se zaměřením a podnikatelským záměrem firmy, která o zónu projevuje zájem. A ovšem také znát mentalitu země, odkud možný investor přichází," vysvětluje Hana Svobodová.
Například Japonci jsou velice pečliví při mapování lokality a nebývá žádnou výjimkou, když na průzkum zóny vyšlou třeba i dvě desítky skupin odborníků zaměřených pokaždé na jiný obor - ať už jsou to stavitelé, architekti, ekonomové, či třeba technologové. Před Japonci není ani radno takříkajíc "střílet od boku" různé termíny. Vše si totiž puntičkářsky zaznamenávají a neváhají později připomenout, kdo, kde a kdy přesně takový termín při jednání uvedl. Ostatně ve městě japonské firmy již úspěšně působí - společnost Panasonic Mobile & Automotive Systém Czech v průmyslové zóně vyrábí mobilní telefony a autorádia, společnost Toyoda Machine Works zase letos v březnu zahájila zkušební výrobu převodových systémů pro automobilky v Kolíně a Polsku. Nikoliv náhodou se nyní všichni tři pracovníci oddělení Hany Svobodové učí japonsky. Pro automobilový průmysl se chystají vyrábět také společnosti Ronal a Kayaba Industry. Zatím největším investorem v Pardubicích je však tchajwanský Foxconn, který z "města perníku" udělal jedno z největších světových center výroby osobních počítačů, a vytvořil tak 2500 nových pracovních míst. Foxconn ovšem působí v areálu bývalé Tesly.
Pokud průmyslová zóna případného investora zaujme, Hana Svobodová se svým týmem pro něho zprostředkovává další, již podrobnější informace. Se zástupci firmy obchází různé úřady, personální agentury, realitní kanceláře apod., neboť - jak podotýká, ne všude - zejména ve státní správě je již dostatek lidí, kteří mohou podobná jednání se zahraničními investory vést v angličtině. Manažerka průmyslové zóny asistuje i při jednáních s dalšími odbory magistrátu a pochvaluje si, že kurs pořádaný agenturou CzechInvest jí pomohl lépe se zorientovat v problematice územního řízení a povolování staveb včetně posuzování vlivů stavby na životní prostředí (EIA).
CO MŮŽE ROZHODNOUT
Určitou "třešničkou na dortu" pak kromě starosti o náležitý standard bydlení pro vrcholný management i odpovídající možnosti vzdělávání pro jejich děti bývá zájem investorů o možnosti společenského a kulturního vyžití pro jejich manželky. "Někdy úroveň nabídky v tomto směru může nakonec být rozhodující, váhá-li investor mezi několika co do technických parametrů rovnocennými zónami," vysvětluje manažerka. Například nyní se ukazuje, že Pardubice by potřebovaly i golfové hřiště, neboť zahraniční manažeři si do nového působiště často přivážejí golfové hole.
"Všem radnicím bych doporučovala, aby vytvořily systém jedněch dveří, tzv. one-stop-shop, kdy zájemce o investování obdrží informace na jednom místě a nemusí obcházet množství kanceláří, v nichž by mohl najít nepřipravené lidi," říká Hana Svobodová. "Od pracovníků radnice, kteří se o takového potenciálního investora starají, to zase chce, aby mu byli schopni rychle obstarat každou požadovanou informaci - a dokázali se tedy dobře orientovat ve struktuře magistrátního úřadu i v náplni činnosti jednotlivých odborů. U nás v Pardubicích ostatní odbory dobře vědí, že rychlou a přesnou informaci investor ocení dvojnásobně, takže osobně nemívám žádné zásadní problémy, když takové informace vyžaduji. Ale přesto je důležité, aby každý manažer průmyslové zóny cítil účinnou podporu politického vedení radnice. A já takovou ve své činnosti mám," dodává.
Další doporučení Hany Svobodové se týká následné péče, tzv. aftercare, o investory, kteří se již v zóně usadili. "Dokáží ocenit, když se vrcholní představitelé města zajímají o jejich další plány a podporují je v nich. Já sama bývám v kontaktu obvykle s asistenty generálních ředitelů a už na této úrovni lze včas řešit případné problémy dřív, než vzniknou. Tak se prohlubuje i vzájemná důvěra mezi investorem a městem a naši partneři si dobrou zkušenost ze spolupráce s radnicí nenechávají pro sebe, a tím vlastně naši zónu sami v zahraničí účinně propagují."
Ředitel společnosti Berman Group Dušan Kulka potvrzuje, že příliv výrobních investic do naší země bude pokračovat, byť už velkých - mediálně zajímavých - bude méně než dosud. "Na druhou stranu se bude zvyšovat investiční aktivita domácích podniků. Takže poptávka po dobře připravených průmyslových zónách potrvá. O větší města s univerzitním zázemím začnou projevovat zájem investoři v oblasti strategických služeb, technologických center a zřejmě také výzkumu a vývoje. A schopný manažer průmyslové zóny může při jejich rozhodování sehrát významnou úlohu," dodal ředitel společnosti Berman Group.
