TŘEŠŤ Šestitisícové město nepatří množstvím vytříděného komunálního odpadu na jednoho obyvatele mezi premianty kraje Vysočina ani ČR. V roce 2006 každý obyvatel Třeště vytřídil v průměru 14,63 l odpadu. Jedním ze způsobů, jak přilákat lidi, aby odpad třídili, jsou mj. kvalitní a udržovaná sběrná...
TŘEŠŤ
Šestitisícové město nepatří množstvím vytříděného komunálního odpadu na jednoho obyvatele mezi premianty kraje Vysočina ani ČR. V roce 2006 každý obyvatel Třeště vytřídil v průměru 14,63 l odpadu. Jedním ze způsobů, jak přilákat lidi, aby odpad třídili, jsou mj. kvalitní a udržovaná sběrná místa. "U nás je jich celkem 26 s průměrnou docházkovou vzdáleností 280 metrů. Naším záměrem je, aby svým vzhledem a čistotou motivovala občany ke třídění. Plochy jednotlivých sběrných míst proto připravujeme jako samostatná stanoviště přiléhající ke komunikacím, kam umísťujeme jednotné typy plastových sběrných nádob na směsné sklo, PET láhve a nápojové kartony a na papír," uvedl Ing. Stanislav Bartoš, vedoucí technického odboru Městského úřadu Třešť.
O nutnosti třídit odpady město průběžně informuje občany v městském měsíčníku Naše město. Kromě toho jsou do každé domácnosti distribuovány informační materiály firmy společnosti EKO-KOM. Na poklopy sběrných nádob komunálního odpadu byly nalepeny samolepky typu "do této nádoby nepatří...".
"Finanční prostředky na budování sběrných míst a tisk informačních materiálů nám v uplynulých letech, podobně jako jiným obcím v kraji, poskytl ze svého Fondu Vysočina kraj Vysočina," dodává Ing. Stanislav Bartoš.
Objem vyprodukovaného komunálního odpadu v Třešti se však každoročně zvyšuje. V roce 2006 město doplácelo na jeho svoz 314 tisíc korun. Poplatek ve výši 492 Kč na jednoho obyvatele už nepokrývá skutečné náklady.
"I přesto ho v příštím roce zvyšovat nebudeme. Jednou z možností výrazného snížení poplatku je zavedení svozu v pouze v dvoutýdenním režimu. Ten musí být podmíněný maximální kázní občanů při separaci komunálního odpadu," uzavírá inženýr Bartoš.
/sk/
