Poslanecká sněmovna na své 22. schůzi schválila napříč politickým spektrem vládní návrh novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Novelu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident ČR.
Po rozsáhlých diskusích ve vládě a úpravách původního návrhu ministerstva financí dorazil do Poslanecké sněmovny vládní nárh novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Po prostudování materiálu můžeme učinit několik závěrů. Vláda se téměř nezabývala strukturou sdílených daní určených pro obce a portfolio ponechává v dosavadní podobě. Jedinou změnou v této části zákona je zvýšení podílu na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 %. V úhrnu jde o 4,6 miliardy korun pro obce navíc ve výchozím roce 2008 proti předpokládané skutečnosti. Toto navýšení je kompenzací za změny v metodice výpočtu konkrétních podílů pro jednotlivé obce. Pokud by nedošlo k uvedenému zvýšení, řada obcí, respektive měst by na novém výpočtu prodělala. Vláda byla nucena tímto způsobem případné negativní jevy minimalizovat.
Hlavní změnu lze spatřit v metodice výpočtu podílu jednotlivých obcí na sdílených daních. Jediné kritérium počtu obyvatel upravené příslušným koeficientem velikostní kategorie je doplněno o nová kritéria:
celková výměra obce s vahou 3 % ze sdílených daní pro obce (výměra katastrálního území obce),
prostý počet obyvatel s vahou 3 % ze sdílených daní pro obce (tj. neupravený počet obyvatel).
Nejvyšší váha - 94 % ze sdílených daní pro obce přísluší nadále počtu obyvatel obce upravenému koeficienty velikostních kategorií. Toto doposud jediné kritérium je však modifikováno tak, aby nadále nedocházelo ke kritizovaným skokovým přechodům. Je zrušeno současných 14 velikostních kategorií obcí a zavádějí se pouze čtyři se stanovenými koeficienty tzv. postupných přechodů, podle nichž se bude u každé obce násobit pouze ta část počtu obyvatel obce, která spadá do příslušného intervalu (kategorie) počtu obyvatel.
NOVÝ ZPŮSOB VÝPOČTU
V prvním kroku bude nejprve vypočítán podíl pro čtyři největší města, pro která zákon určuje samostatné koeficienty pro stanovení jejich jednotlivých podílů. Koeficienty jsou určeny tak, aby tato nejlidnatější města v ČR na novém systému finančně netratila (tab. 1). Po určení podílu vyňatých měst budou ve druhém kroku zbylé prostředky dále přerozděleny mezi ostatní obce (tab. 2).
Zvolený způsob výpočtu podílu jednotlivých obcí můžeme připodobnit k dosavadnímu výpočtu daně z příjmů fyzických osob, k tzv. klouzavé progresi. Každý bez ohledu na výši příjmů měl zdaněno nejnižší 12% sazbou daně 121 200 Kč za rok. Komu příjmy přesahovaly v příslušném roce tuto částku, vše co měl navíc, mu bylo zdaněno vyšší sazbou, která činila 19 % až do výše 218 400 Kč ročních příjmů atd. U přepočítávání obyvatel obce tomu bude obdobně. Každé obci bez ohledu na její počet obyvatel bude jejích "prvních" 300 obyvatel násobeno koeficientem 1,0000. Má-li obec obyvatel více, budou jí obyvatelé, kteří přesahují přes 300, násobeni koeficientem 1,0640 až do jejích 5000 obyvatel apod.
Konkrétní příklad stanovení násobku pro určení podílu obce - město Česká Třebová, 16 533 obyvatel (k 1. 1. 2006).
Výpočet násobku města:
300 x 1,000 = 300,00
(5000- 300) x1,0640 = 5 000,80
(16 533-5 000) x1,3872 = 15 998,58
Celkem = 21 299,38
Česká Třebová svým počtem obyvatel patří do 3. kategorie, přičemž její počet obyvatel je pro účely zákona o RUD rozdělen podle stanovených intervalů s koeficienty postupných přechodů.
Tato nová metodika nijak neodstraňuje progresi v daňových příjmech obcí při rostoucím počtu obyvatel, tudíž větší sídla budou mít nadále vyšší příjmy na jednoho obyvatele. Odstraňuje však skokové přechody, proto již nenastane situace, kdy by několik obyvatel na rozhraní velikostní kategorie znamenalo miliony pro obec či město. Nový výpočet konkrétního podílu obce je spravedlivější.
KRITÉRIUM VÝMĚRY OBCE
Poměrně velká diskuse se vedla kolem kritéria výměry obce. Každý starosta si sám může říci, kolik prostředků investuje do intravilánu obce, kolik do extravilánu. Jde spíše o formu posílení malých obcí než o logické kritérium. I když je tomuto kritériu dána váha 3 % z celkových sdílených daní, tedy bude podle něj přerozdělováno zhruba 4 až 5 miliard korun, dojde v některých případech k několikanásobnému navýšení daňových příjmů ze sdílených daní proti dnešnímu stavu (tab. 3 a tab. 4). Pokud bychom chtěli zařadit spravedlivější kritérium z hlediska rozpočtových výdajů, pak by bylo nutné posuzovat spíše rozlohu zastavěného území obce namísto výměry jejího katastrálního území.
Upozorňuji na jednu důležitou věc. Novela zákona o rozpočtovém určení daní sice jako kompenzaci dopadu úprav současného zákona zvyšuje podíl na sdílených daních celkem o zhruba 4,6 miliardy korun, zároveň se však již méně zdůrazňuje, že stát v příštím roce výrazně omezuje investiční dotace pro obce. Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2008 se předpokládá snížení investičních dotací proti letošnímu roku právě o 4,6 miliardy korun. Stát tak na jedné straně přidá obcím finanční prostředky ze sdílených daní, na straně druhé ovšem omezuje dotační politiku založenou na přerozdělování. Je to krok, kterým se zvyšuje nezávislost samospráv na státu. Malé obce budou pravděpodobně nadále závislé na státu a štědrosti jeho dotací. Z tab. 3 je patrné, že i když budou daňové příjmy malých obcí několikanásobné, přesto nebudou na takové úrovni, aby tyto obce mohly zaplatit větší investice. V přepočtu podílu na jednoho obyvatele však budou na úrovni velkých měst.
MARTIN NETOLICKÝ
student doktorandského studia
Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Tab. 3 Příklady nejvýraznějších nárůstů podle propočtů MF ČR
Tab. 4 Dopady změn RUD na jednotlivé velikostní kategorie v rozdělení podle stávajícího zákona
