Dále než stát jsou ve využívání PPP projektů některé municipality. Proč uvádění tohoto typu projektů do praxe stále vázne? Mezi hlavní příčiny patří nemožnost komplexního prosazení vládních rozhodnutí či koncepcí tak, aby je mohly začít dlouhodobě a systematicky plnit. Tento stav rozhodně nepřispívá k rozvoji a důvěryhodnosti PPP projektů.
České PPP projekty ovšem provázejí i další porodní bolesti. Po letech teoretických debat byl loni schválen koncesní zákon, který již od počátku vykazoval nedostatky. V návaznosti na vládní strategii "pilotních PPP projektů" by tedy stála za úvahu následující varianta: Vyjít ze zkušeností z realizace pilotních PPP záměrů, identifikovat na bázi dosavadní legislativy specifika provázející jejich vývoj - a teprve potom s využitím teoretických a praktických poznatků vytvořit kvalitní koncesní zákon.
Podstatně dále než stát jsou v tomto ohledu mnohá města a obce, které již dlouhodobě PPP projekty či investice charakterem podobné ve spolupráci se soukromými subjekty uskutečňují. Příkladem je modernizace a provozování veřejného osvětlení, tepelného hospodářství či projekty na úspory energií. Podobný stav lze očekávat i v rámci "oficiálních" pilotních PPP projektů, kdy aktuálně nejblíže svému uskutečnění je projekt Pardubické krajské nemocnice, a. s.
PARDUBICE: RENTABILITA PROJEKTU JE OHROŽENA
Na jeho příkladu lze poukázat i na to, jak racionalita reprezentantů veřejné sféry při rozhodování a plánování bývá často neblaze ovlivňována politickými motivy či podceněním včasných rad zkušených odborníků.
Původní koncepce modernizace a provozování Pardubické krajské nemocnice počítá s investicemi okolo 2,5 miliardy korun. Značný podíl uvedené částky se týká revitalizace bývalého průmyslového areálu (brownfieldu), který s prostorami nemocnice nesouvisí. Takové navýšení vstupní investice může vysoce pravděpodobně posunout rentabilitu projektu do červených čísel, uvážíme-li relativní omezenost ziskového potenciálu zdravotnických projektů determinovaného příjmy ze zdravotního pojištění. Rovněž výše ročních příspěvků na investice ze strany kraje se pohybuje pouze kolem 40 milionů korun.
Převážně z těchto zdrojů by měly být kryty nejen náklady investice, ale i odměna soukromému subjektu za provoz nemocnice. Jen v investiční oblasti při plánované délce trvání PPP kontraktu přibližně 30 let se dostáváme k částce 1,2 miliardy korun, což není ani polovina předpokládané investiční částky, nehledě na ostatní náklady. Nebylo by překvapující, kdyby výsledné doporučení poradenského konsorcia obsahovalo závěr objekt brownfieldu z celkového záměru vyjmout.
BRNO: ŘADA LET PŘÍPRAVY A NÁHLÉ ZMĚNY VE FINÁLE
Rovněž dlouhá léta připravovaný PPP projekt města Brna na revitalizaci sportovně-relaxační zóny Ponava doznal ve srovnání s původní koncepcí zásadních změn. Již letos v lednu mělo město schválit hotový záměr, který byl zpracován vybraným poradcem a vyhodnocen jako proveditelný. V areálu za Lužánkami mělo dojít k demolici polozbořené hokejové haly i chátrajícího fotbalového stadionu. Do roku 2009 by tam stál nový sportovní areál s fotbalovým stadionem a multifunkční hokejovou halou.
Aktuální verze projektu je však podstatně jiná. V mezičase město zjistilo, že část pozemků v dané lokalitě není v jeho vlastnictví, takže by teprve muselo jednat o jejich výkupu, což by plán realizace projektu zdrželo. Dále bylo konstatováno, že na uskutečnění projektu v jeho původní šíři není za Lužánkami dostatek prostoru. Zatím finálním rozhodnutím města je tedy vybudovat multifunkční halu v jiné části Brna. Zdevastovaný a staticky nevyhovující fotbalový stadion by se kvůli úspoře času měl pouze rekonstruovat.
Tento vývoj značně mění povahu celého projektu a vyvolává otázku, proč představitelé města nepočítali se zmíněnými dlouhodobě známými problematickými faktory podstatně dříve. Kvůli dodatečným změnám nyní totiž může dojít k časové prodlevě a vyšší finanční náročnosti celého záměru, a projekt se tak může stát ztrátovým.
CO VEDE K EFEKTIVNÍ REALIZACI PPP PROJEKTŮ
Na základě uvedených zkušeností lze tedy identifikovat základní doporučení, jak si vytvořit předpoklady efektivní realizace PPP projektů:
Kvalitní plánování a rozhodování včetně kvalifikovaného odhadu finančních dopadů na veřejné rozpočty po dobu realizace PPP projektů ze strany zástupců veřejné sféry za včasné a intenzivní podpory zkušených poradců ze soukromého sektoru.
Snaha o maximální omezení politického vlivu při rozhodování včetně omezení vlivu politického cyklu - tzn. v čase konzistentní projektová koncepce mezi volebními obdobími a respektovaná napříč politickým spektrem.
Důraz na adekvátní stanovení rámcových parametrů projektu. Veřejný sektor by měl pouze definovat cíle projektu (rozsah, typ a kvalita služeb). Soukromý partner pak navrhne konkrétní obsah projektu (výše a druh investic či opatření), tedy prostředky k dosažení daných cílů.
Adekvátní rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor tak, aby soukromý partner nenesl ta rizika, která nemůže ovlivnit, jako např. riziko (ne)vydání stavebního povolení.
Vytvoření oboustranně vyvážených smluvních vztahů na základě principu dlouhodobého vzájemně přínosného partnerství.
Omezení vlivu korupce při zadávání PPP projektů.
Průběžné monitorování a vyhodnocování kvality a efektivity fungování projektů na základě principu "hodnota za peníze" za podpory kvalitního nezávislého poradce.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru v principu představuje jednu z užitečných možností, jak včas a kvalitně zrealizovat a provozovat projekty poskytující veřejné služby obyvatelstvu. Tento záměr může ovšem fungovat jen tehdy, když veřejná i soukromá sféra zodpovědně a uvážlivě přistoupí k definici a naplnění vzájemného partnerství.
DAVID POKORNÝ
pracovník HYPO Investmentbank AG,
doktorand katedry Veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity
