Jak uplatňují systém malé obce

* Jak řešíte novou situaci v poplatcích za odpady?

* Jaký je váš názor na nový zákon o odpadech?

PaedDr. Zdeněk Peša, starosta obce Olešnice

(okr. Blansko), 1759 obyvatel:

Letos jsme zavedli poplatek na osobu s trvalým pobytem na území města. V roce 2001 to bylo na domácnost, přičemž vícečetné domácnosti platily méně. Povinnost hradit poplatek znamenala konec úsměvným tvrzením, že rodina nemá žádný odpad. Ve chvíli zavedení povinného poplatku přihlašovali více popelnic na domácnost právě největší zastánci "známkového" systému. Díky tvrdému postihu nesolidárních neplatičů bylo v uplynulých letech z 620 domácností jen 7 neplatičů. Likvidace komunálního odpadu a jeho nebezpečných složek nás přijde na 550 tisíc Kč ročně.

Stávající systém odpadového hospodářství nám nepůsobil velké potíže. Jediný problém zůstává v myšlení lidí. Poukazují na to, že před rokem 1989 platili za celý rok 50 Kč za popelnici, do níž dali všechno. Dnes platí 1000 Kč a ještě mají separovat odpad. Je to pravda, ale je také nutné říci, že 5 kilometrů vzdálená skládka se tehdy plnila opravdu vším možným a za pár roků provozu byla plná. Následovala její rekultivace, na kterou obec z uvedených 50 Kč pochopitelně nevytvářela žádnou rezervu, částka ztěží postačovala na dopravu. Rekultivace stála okolo 2 mil. Kč a po dobu 20 let se musí dělat rozbory spodních vod (20 x 30 000 Kč). Větší část z toho zaplatil okres, menší obec - na úkor silnic, veřejného osvětlení, pomůcek ve škole a pod.

Souhlasím. Jsem přesvědčen, že až po jeho uplatnění spočítáme v obcích, kolik se přihlásilo občanů k odvozu odpadů, nebudeme se stačit divit, kam dříve tento odpad mizel.

Josef Zoser, starosta obce Jiřetín

(okr. Děčín), 585 obyvatel:

Prozatím v naší obci a okolních pěti malých obcích našeho mikroregionu, svazku obcí Tolštejn, zůstal v platnosti známkový systém. Zatím jsme s ním byli poměrně spokojeni. Obec administrativně nezatěžuje (známky a pytle prodává soukromá podnikatelka v informačním centru, peníze odevzdává firmě, která zajišťuje svoz odpadů), motivuje občany ke třídění a ten, kdo přešel z vytápění pevnými palivy na plynné, vyprodukuje většinou méně odpadu, a tím i méně zaplatí. V rodinách, kde je odpadů méně, nebo naopak tam, kde se nevejde do 110 litrových nádob, je ho možné ukládat též do označených PVC pytlů, což často využívají chalupáři.

Známka na půl roku s týdenním cyklem svozu nyní stojí 686 Kč, se čtrnáctidenním 390 Kč a PVC pytel přijde na 32 Kč. Stávající systém umožňuje týdenní, případně čtrnáctidenní vyprazdňování nádob na domovní odpad.

Nevýhody této metody jsou v tom, že v současné době mnoho občanů není schopno prokázat, jak likviduje domovní odpad v případě, že nemá svoji nádobu, případně si nezakoupil PVC pytel. Jejich postih je ovšem složitý. Také se stává, že chalupáři ze širokého okolí při návratu domů ukládají odpadky v igelitových taškách do nebo vedle odpadkových košů na náměstí.

Máme ovšem i problém, který nejsme schopni řešit sami obecně závaznou vyhláškou a neřeší jej ani nový zákon o odpadech. Je typický zřejmě pro celé pohraničí sousedící se SRN. Často se totiž setkáváme na parkovištích a silničních příkopech s odpadky přivezenými z druhé strany hranice. Mezi ně patří i odpady, které jsou produktem služeb kněžek lásky stojících při silnicích v blízkosti hraničních přechodů. Ono není vůbec příjemné upotřebené předměty této nezdaněné "podnikatelské činnosti" uklízet, jako například v bezprostřední blízkosti poutního místa, kudy druhý den prochází spousty turistů.

Na únorovém zastupitelstvu budeme projednávat variantu svozu podle nového zákona a já ji hodlám podpořit. I když to přinese obrovský nárůst v administrativě a budeme nuceni přijmout novou pracovní sílu. Věřím totiž, že bude vyvážen zvýšením čistoty veřejných prostranství, příkopů u silnic a lesů. Pokud se naše obec má stát v budoucnu střediskem cestovního ruchu mezinárodního významu, nemáme jiné řešení. Ale asi to bude, hlavně zpočátku, bolet. Mám pouze obavu z toho, že někteří členové zastupitelstva budou, a to oprávněně, poukazovat na vymáhatelnost poplatku v obci, kde je více než 15% nezaměstnanost a žije zde poměrně velká skupina sociálně slabých a mnohdy i problémových občanů.

Mgr. Eduard Kavala, starosta obce Bělotín

(okr. Přerov), 1600 obyvatel:

Vyhlášku jsme vydali a tento systém používáme již čtvrtý rok. Podle mě je to jediný systém, který reálně funguje. Příliš nevěřím těm, kteří tvrdí, že úspěšně používají jiný systém odpadového hospodářství, aniž by ho dotovali z obecního rozpočtu či jiných zdrojů. Éra socialismu je již za námi, přesto se řada obcí domnívá, že je potřeba se občanovi nějak zavděčit. Spíš je potřeba, aby lidé věděli, že existuje určitý systém k likvidaci odpadů na jejich území, a ten se musí zaplatit.

Vybíráme od každého domu jednou měsíčně hadry, plasty a sklo, jednou za čtvrt roku železo a jednou za půl roku nebezpečný odpad. Popelnice se sváží každých 14 dní po celý rok. Systém funguje s železnou pravidelností. Na hlavu se platí 200 Kč, což je jedna z nejnižších cen. Máme totiž v katastru obce skládku a neplatíme tedy vstup za ukládání. Přesto, že při jednom svozu najezdíme 40 - 60 km, systém se touto formou zaplatí. Z přechodu od žetonového systému k současnému vyplynula jedna zajímavost: zatímco u žetonového systému jsme za svoz vyváželi 56 popelnic, systémem na hlavu je to 450 až 500 popelnic na jeden svoz, tedy asi devětkrát více. Kde asi ten odpad mizel?

Na nový systém je řada protichůdných názorů. Je však pravda, že pokud chci, aby se lidé začali chovat ekologicky, je potřeba některé věci ze systému eliminovat, a to tak, že je do něj vůbec nedodám. Občan se začne chovat ekonomicky tehdy, když za to musí zaplatit a ekologicky tehdy, když "to" (věc, předmět a budoucí odpad) prostě nedostane. Podívejme se do sousedního Německa. V Penny Marketu nedostanete jediný pytlík, musíte si ho koupit. U nás? Dostanete hned tři na jeden nákup. Pak ale musíte počítat s tím, že je budete muset někde a za něco likvidovat.

Pavel Vrátil, starosta obce Staré Hradiště

(okr. Pardubice), 1177 obyvatel:

V letošním roce pokračujeme v likvidaci domovního odpadu dle již zaběhnutého systému. To znamená svoz popelnic jednou za dva týdny, odvoz plastů a skla, jednou ročně kontejnery na objemový a biologický odpad, ambulantní sběr nebezpečného odpadu. S občany uzavíráme dohodu o likvidaci tuhého komunálního odpadu a o ceně za svoz odpadu. V ceně za popelnici jsou zahrnuty veškeré náklady, obec ze svého rozpočtu přispívá pouze na kontejnery na listí a jiný odpad. Podnikatelské subjekty (fyzické i právnické osoby) uzavírají smlouvu s firmou likvidující odpad samostatně. Ročně platíme za likvidaci odpadu asi 350 tisíc Kč. Systém tedy neměníme, protože jsme s ním všichni spokojeni (zastupitelé i občané) a neměli jsme problémy s neplatiči. Jeho případnou změnu ponecháme na rozhodnutí novému zastupitelstvu.

Nový místní poplatek vyžaduje mnohem náročnější evidenci, což v případě malých obcí může někdy znamenat větší problémy. Evidovat a vymáhat nezaplacené poplatky není tak jednoduché, jak se uvádí. Myslím si, že doba ukáže a vše se vyřeší. Pouze by se měla dát obcím možnost se rozhodnout, aby si o systému rozhodly samy.

Připravila Eva Vítková