Do přípravy územních rozpočtů na letošní rok se výrazně promítají jednak politická rozhodnutí nově zvolených obecních zastupitelstev, jednak vnější ekonomické vlivy. Odpovědná prognóza finančního hospodaření obcí v letošním roce má proto řadu otazníků.
Územní rozpočty zahrnují rozpočty 13 krajů, 7 regionálních rad regionů soudržnosti, více než 780 dobrovolných svazků obcí a 6250 obcí včetně rozpočtu hlavního města Prahy. Tyto rozpočty jsou více či méně provázány finančními vztahy, o nichž rozhodují příslušné samosprávné orgány - pokud ovšem nejde jen o transfery finančních prostředků z jiných veřejných rozpočtů (dotace státu prostřednictvím rozpočtů krajů).
PRVNÍ KONSOLIDAČNÍ KROKY ZAČALY
I když se u nás i ve světě již projevuje určité hospodářské oživení, obecně se očekává, že tento proces bude postupný a nikoli bez rizika možných výkyvů. Pro soustavu veřejných rozpočtů má pro letošní rok obecný dopad především Programové prohlášení vlády České republiky. Z tohoto dokumentu vyplývá zásadní politický záměr - reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, aby v roce 2016 bylo dosaženo vyrovnaných veřejných rozpočtů (v roce 2013 by měl dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % hrubého domácího produktu - HDP).
S ohledem na růst veřejného dluhu a zejména schodku deficitu státního rozpočtu a jejich důsledku pro fungování státu a ekonomiky byly zahájeny konsolidační kroky, které se již promítly do letošního státního rozpočtu (i do rozpočtů obcí). Celkový deficit veřejných rozpočtů by letos neměl překročit 4,6 % HDP, přičemž schodek výrazně úsporného státního rozpočtu nemá přesáhnout 135 miliard korun.
NEZAPOMEŇTE NA ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE
Do pravomocí zastupitelstva obce patří mj. schvalování jejího rozpočtu, jeho změn a projednání závěrečného účtu.
Finanční hospodaření obcí upravuje především zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Konkrétně z ustanovení § 2 vyplývá, že se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem.
Rozpočtový výhled obce se podle ustanovení § 3 uvedeného zákona sestavuje jako pomocný nástroj pro střednědobé finanční plánování jejího rozvoje zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se připravuje roční rozpočet. Vedle předpokládaných příjmů a očekávaných výdajů obsahuje především přehled o dlouhodobých pohledávkách a závazcích (a to po celou dobu jejich řešení), o finančních zdrojích a finančních potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Spolu s údaji z rozpisu vztahů schváleného státního rozpočtu k rozpočtu obce, transformovaných vesměs přes rozpis finančních vztahů rozpočtu kraje, je základním východiskem pro odpovědné sestavení rozpočtu obce.
Je zajímavé, že zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ani zákon o obcích neurčují bližší podrobnosti z hlediska přípravy a projednání rozpočtového výhledu obce. Avšak podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. se obec, která nezpracuje rozpočtový výhled, dopustí správního deliktu, za který může být od příslušného krajského úřadu sankcionována až do výše 1 mil. Kč. Je proto v zájmu zejména nových zastupitelstev obcí, aby se uskutečnila revize údajů pro rozpočtové výhledy, jež jsou východiskem pro stanovení rozpočtu obce na příští rok, který v souladu se zákonem je totožný s rokem kalendářním. Prověření situace zejména u závazků obcí ve vztahu k jejich reálné splátkové možnosti je kardinální otázkou. Některé mediálně široce komentované případy insolventnosti mají totiž svůj původ právě v nedostatečném sledování a průběžném vyhodnocování této oblasti.
Vzhledem ke krátké době mezi volbami nových zastupitelstev, respektive nabytí jejich funkčnosti po ustavujícím zasedání včetně volby nové rady a starosty a začátkem nového rozpočtového roku jsou prakticky jen dvě možnosti: Zaprvé obce mohly schválit rozpočet na základě průkazných dostupných znalostí ještě v roce 2010 (tyto znalosti byly ovšem značně omezené). Zadruhé po důkladné přípravě a zahrnutí příslušných oficiálně stanovených vztahů k dalším veřejným rozpočtům (zejména ke státnímu rozpočtu) schválit rozpočet až letos.
PROGNÓZOVANÉ VÝNOSY DANÍ PRO OBCE
Do doby schválení rozpočtu obce pro rok 2011 je činnost obce financována v souladu s ustanoveními § 13 odst. 2 zákona číslo 250/2000 Sb. podle rozpočtového provizoria, jehož podmínky stanovuje zastupitelstvo.
Odhad příjmů obce se opírá především o prognózu vývoje daňových příjmů, kterou odvozuje Ministerstvo financí z ukazatelů stanoveného makroekonomického rámce. Právě daňové příjmy, které tvoří většinu celkových příjmů obcí, jsou významným styčným bodem se státním rozpočtem, u nějž činí rovněž rozhodující podíl na příjmech. Jde především o podíl obcí na sdílených daních z příjmů právnických a fyzických osob a na dani z přidané hodnoty, jejichž výnosy se rozdělují do rozpočtů obcí a do státního rozpočtu na základě ustanovení zákona číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní.
Do prognózy daňových příjmů na rok 2011 již Ministerstvo financí promítlo vlivy několika zákonů, které v souhrnu zvyšují daňové výnosy proti autonomnímu vývoji - ten prakticky stagnuje na úrovni očekávané skutečnosti roku 2010. Jsou to například snížení slev u poplatníků daně z příjmů fyzických osob, 50% daňové zatížení příspěvků poskytovaných u stavebního spoření a zdaňování úroků, zdaňování výsluh u příslušníků ozbrojených složek.
Celkový objem daní u obcí má dosáhnout 150,9 miliardy korun (proti autonomnímu vývoji 148,5 miliardy korun).
Prognózované výnosy jednotlivých daní pro obce v roce 2011 jsou:
DPH - 59,6 mld. Kč;
daň z příjmů právnických osob - 31,6 mld. Kč, z toho placená obcemi - 5,8 mld. Kč;
daň z příjmů fyzických osob (DPFO) celkem - 36,4 mld. Kč, z toho DPFO zvláštní sazba - 4,1 mld. Kč, DPFO z přiznání celkem - 4,6 mld. Kč (z toho sdílená část - 1,4 mld. Kč, 30 % podle místa bydliště poplatníka - 3,2 mld. Kč), DPFO ze závislé činnosti celkem - 27,7 mld. Kč (z toho sdílená část 25,9 mld. Kč, 1,5 % motivační složka podle počtů zaměstnanců na území obce - 1,8 mld.) Kč);
daň z nemovitostí - 9,7 mld. Kč;
místní a správní poplatky - 7,4 mld. Kč;
poplatky za znečišťování životního prostředí - 6,2 mld. Kč.
Jelikož se parametry stanovené zákonem pro rozdělování výnosů sdílených daní mění (podle počtu obyvatel obce, plošné výměry katastru obce atd.), vydává Ministerstvo financí každoročně prováděcí vyhlášku. S použitím platné vyhlášky č. 245/2010 Sb. lze v návaznosti na výše uvedenou prognózu daňových výnosů propočítat očekávané objemy pro jednotlivé obce. Vedle daní a dalších předpokládaných vlastních příjmů hrají ve finančním hospodaření obcí významnou úlohu i dotace ze státního rozpočtu a dalších veřejných rozpočtů (kde se ovšem výrazně promítají úsporná opatření).
HOSPODAŘENÍ S MÍRNĚ ZLEPŠENÝM DEFICITEM
Rozpočtové hospodaření obcí včetně hl. města Prahy bude pokračovat i letos s mírně zlepšeným deficitem ve výši 7,7 mld. Kč (při objemu příjmu 279,6 mld. Kč a výdajů 287,3 mld. Kč). Očekává se, že ve struktuře příjmů budou mít nadále mírně zvyšující úlohu daňové příjmy (zhruba 55 %), s meziročním vzestupem 1,9 mld. Kč (v absolutní hodnotě přírůstek 2,9 mld. Kč).
Dotace z různých veřejných rozpočtů budou činit přibližně 84 mld. Kč. Nedosáhnou však s ohledem na úsporná opatření ve státním rozpočtu úrovně roku 2010 (jen okolo 95 %).
Pro financování svých záměrů by obce měly dále využívat nedaňové a kapitálové příjmy. Jejich výše se odhaduje na 43,4 miliardy korun. V důsledku úsporných opatření mzdových a materiálových výdajů poklesnou proti roku 2010 rovněž běžné výdaje obcí (67,4 % celkových výdajů).
U kapitálových výdajů se předpokládá dílčí růst s ohledem na předpokládané vyšší zapojení dotací z evropských fondů EU.
OBJEM DOTACÍ SE SNÍŽIL
Největší podíl na poklesu dotací obcím - zhruba o 4,1 mld. Kč - mají úsporná opatření ve státním rozpočtu. V rámci tzv. souhrnných vztahů uvedených v přílohách zákona o státním rozpočtu na rok 2011 je pro obce vyčleněno celkem 10 149 814 tis. Kč, z toho obce v jednotlivých krajích mají k dispozici 9 183 550 tis. Kč (příloha č. 6) a hlavnímu městu Praze 966 264 tis. Kč (příloha č. 7).
Příspěvek na školství určený na částečnou úhradu provozních výdajů škol a školských zařízení zřizovaných obcemi, dotace na vybraná zdravotnická zařízení, která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven a dotace na výkon zřizovatelských funkcí (veřejné knihovny) nebyly valorizovány - zůstávají prakticky na úrovni roku 2010.
Poměrně vysoké snížení doznává financování výkonu státní správy. I když se propočet příspěvku na tento účel pro obce zásadně nezměnil (příloha č. 8 zákona) a počet obyvatel se zvýšil, částka schválená ve státním rozpočtu letos výrazně klesla. Hodnoty propočtené podle Postupu pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze byly vynásobeny koeficientem 0,824. Tím dochází kvůli úsporám k meziročnímu poklesu o 1 762 604 tis. Kč.
V působnosti Ministerstva financí jsou alokovány v kapitole Všeobecná pokladní správa další dotační tituly pro obce v celkovém objemu 1 327 827 tis. Kč. Tato částka je proti předchozím rokům výrazně nižší, neboť při projednávání návrhu státního rozpočtu nedošlo ke schválení žádné poslanci navržené dotace na nekoordinované financování různých lokálních investic (tzv. porcování medvěda).
Značné objemy dotací budou obcím poskytnuty z ostatních kapitol státního rozpočtu - celkem 39 308 097 tis. Kč. Jsou to převážně finanční prostředky, které obce v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti poskytují dalším subjektům (dávky pomoci v hmotné nouzi i zdravotně postiženým a příspěvek na péči atd.).
Součástí jsou rovněž investiční dotace ve výši 3 653 278 tis. Kč, z toho významnější částky zahrnují kapitoly Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj.
Výslednou výši plnění rozpočtů obcí v letošním roce může proti uvedeným předpokladům výrazně ovlivnit připravenost akcí spolufinancovaných z prostředků EU včetně racionálního řešení kofinancování. Jsou to především projekty uskutečňované v rámci regionálních operačních programů, případně jde o použití prostředků pro venkovské obce vyčleněné v kapitole Ministerstva zemědělství.
V případě potřeby lze finanční krytí podílu strukturálních fondů Evropské unie na základě tzv. souvztažného stavu relativně snadno zvýšit, aniž by to prohloubilo schodek státního rozpočtu. Tomu by se měla věnovat maximální pozornost, neboť jde o mimořádnou příležitost k realizaci potřebných investic.
Největší podíl na poklesu dotací obcím - zhruba o 4,1 mld. Kč - mají úsporná opatření ve státním rozpočtu.
