Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), ukládá zadavateli veřejné zakázky, aby při všech postupech dodržoval zásadu transparentnosti. Její naplňování ve veřejné činnosti je předpokladem a zároveň projevem zodpovědného hospodaření se svěřenými prostředky a zodpovědného přístupu...
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), ukládá zadavateli veřejné zakázky, aby při všech postupech dodržoval zásadu transparentnosti. Její naplňování ve veřejné činnosti je předpokladem a zároveň projevem zodpovědného hospodaření se svěřenými prostředky a zodpovědného přístupu rozhodujících osob ke společnosti, v níž žijí a již reprezentují, a podmiňuje fungování podnikatelského prostředí a žádanou existenci zaměstnavatelů v dané lokalitě.
Jednou z cest k zajištění průhledných procesů v zadávacím řízení je poskytování informací a umožnění přístupu veřejnosti k jednáním vedoucím k výběru vítěze vyhlášené veřejné zakázky, tj. k jednáním komisí, jimž je svěřeno otevírání obálek a posuzování a hodnocení nabídek. Tato jednání se mohou jevit jako záležitost jen pro úzký okruh osob. Ovšem právní úprava dává prostor k tomu, aby veřejnost mohla získat informace o jejich obsahu. Ba i nabízí zadavateli možnost aktivně přijmout opatření, která by vedla k větší transparentnosti, ať už jde například o přizvání zástupců veřejnosti k jednání či dokonce o záznam a přenos jednání (webovou) kamerou.
Z USTANOVENÍ ZVZ
Obálky s nabídkami podanými v zadávacím řízení otevírá zadavatelem ustanovená komise. Její členové jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi. Otevírání obálek se mají právo účastnit uchazeči, kteří doručili zadavateli nabídky ve lhůtě pro podání nabídek, a další osoby, o nichž tak stanoví zadavatel.
Po kontrole úplnosti každé nabídky sdělí komise přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče (obchodní firma nebo název/jméno a příjmení, sídlo/místo podnikání, případně trvalý pobyt, IČ). a informaci o tom, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyku, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a zda nabídka obsahuje všechny součásti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích podmínkách. Komise může přítomným uchazečům sdělit rovněž informaci o nabídkové ceně.1) Tyto sdělované údaje uvede komise u každé nabídky v jí sepisovaném protokolu o otevírání obálek, který se přikládá k seznamu nabídek. Zadavatel umožní uchazeči na žádost nahlédnout do protokolu.
Nabídky následně posuzuje a hodnotí hodnoticí komise ustanovená zadavatelem (pokud tak zadavatel stanovil, mohla předtím tato komise plnit funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami).
Jednání hodnoticí komise se mohou účastnit též jiné osoby, které určí veřejný zadavatel nebo hodnotící komise. Uchazeč se ovšem smí jednání účastnit jen po případném přizvání komisí za účelem vysvětlení své nabídky, která je posuzována. Členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v hodnoticí komisi. Obdobně se tato povinnost vztahuje na přizvané osoby.
Rovněž o jednání hodnoticí komise se sepisuje protokol. Komise také o posouzení a hodnocení nabídek pořizuje písemnou zprávu, která obsahuje především seznam posouzených nabídek, popis způsobu hodnocení nabídek, výsledek hodnocení, údaje o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnoticích kritérií, a údaj o složení komise.
Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy s vybraným uchazečem všem uchazečům na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo její opis.
PŘÍSTUP NA JEDNÁNÍ A K INFORMACÍM
Výše uvedené shrnují ustanovení zákona o veřejných zakázkách vymezující obsah zadavatelem organizovaných jednání, která směřují k výběru nejvhodnější nabídky (otevírání obálek § 71-§ 73, posuzování a hodnocení nabídek § 74-§ 80), a informace, s nimiž se při nich pracuje a které se sdělují účastníkům jednání a zaznamenávají do protokolu či zprávy.
Přítomnost osob na jednání zákon upravuje jednak výčtem účastníků, jednak je dána možnost, aby se jednání účastnily další osoby dle uvážení zadavatele (v případě jednání hodnoticí komise i dle komise). Přizvání dalších osob jako účastníků zákon přímo nijak neomezuje, účastníky jednání se mohou stát osoby bez ohledu na svou kvalifikaci či vztah k řízení. A bez ohledu na počet. Jednání by tak mohla být zadavatelem (tzn. na základě rozhodnutí rady obce) organizována dokonce jako veřejná.
Kromě účastí na jednání komisí v zadávacím řízení je přístup k informacím z jednání umožněn prostřednictvím nahlížení do protokolu, respektive zprávy z jednání. Tato možnost získání informací však nezávisí na rozhodnutí zadavatele. Je dána přímo ze zákona. Zákon o veřejných zakázkách opravňuje k nahlížení uchazeče. Ovšem v případech, kdy je zadavatel povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím (například územní samosprávný celek), má nárok na poskytnutí požadované informace každý. Omezení jen na uchazeče v zadávacím řízení se zde neuplatní2) a komukoli z veřejnosti může, respektive musí být poskytnuta například informace obsažená ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.
OMEZENÍ PŘÍSTUPU
Naznačená možnost přístupu širší veřejnosti na jednání a k informacím z nich ovšem naráží na limity v podobě některých institutů, s nimiž ZVZ pracuje.
Jako první se asi vybaví institut obchodního tajemství. Avšak poskytování informací či přítomnost osob na jednání nelze a priori omezovat s předpokladem, že zadávací řízení je obchodní záležitostí, a odvolávat se na ochranu obchodního tajemství. Skutečnosti uváděné uchazeči v zadávacím řízení běžně obchodní tajemství netvoří. Pokud by se jednání komise ale přece jen dotýkalo důvěrných informací, je třeba dbát, aby při nakládaní s nimi byla zachována jejich ochrana, tzn. aby nebyly prezentovány veřejně. To však neznamená obecně zamezit přístup k jednání nebo k záznamům z nich, ale jen neuvádět důvěrné informace tam, kde by je mohl zachytit širší okruh osob.
Obdobně ani zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti členů komise nepředstavuje překážku sdělování informací zadavatelem či přítomnosti dalších osob na jednání komise. Mlčenlivostí jsou vázáni členové komise, nikoli zadavatel, který má přístup k informacím umožnit. A mimo to platí, že umožnění přístupu k informacím na základě zákona není porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost (viz § 19 zákona o svobodném přístupu k informacím). Při uvažované přítomnosti veřejnosti na jednání komise si také lze analogicky představit jednání soudu - jednání jsou veřejná a přitom soudci, kteří je vedou, mají rovněž povinnost zachovávat mlčenlivost.
Pokud jde o jednání hodnoticí komise, povinnost mlčelivosti zde (na rozdíl od jednání komise ve fázi otevírání obálek) váže jak její členy, tak jiné osoby, jež byly na jednání přizvány. A to už je překážka bránící přizvání široké veřejnosti na jednání komise, jelikož by její přítomností došlo de facto ke zveřejnění informací a povinnost zachovávat mlčenlivost by nemohla být dodržena. Účast na jednání, při němž se jsou posuzovány a hodnoceny nabídky, je tak možné nabídnout dalším osobám pouze v omezeném rozsahu, například lze přizvat konkrétní zástupce veřejnosti, kteří si ověří správnost posuzování a hodnocení nabídek, ale o skutečnostech, o nichž se v souvislosti se svou účastí při jednání komise dozvědí, budou zachovávat mlčenlivost.
ZÁZNAM JEDNÁNÍ KAMEROU
Otevírání obálek může být zpřístupněno i široké veřejnosti. V souvislosti s tím se nabízí možnost učinit tak například formou audiovizuálního přenosu jednání prostřednictvím internetu.
U takového audiovizuálního přenosu je však třeba vzít v úvahu, zda jeho uskutečňováním nedochází k porušování zákona o ochraně osobních údajů nebo k zásahu do práv na ochranu osobnosti osob snímaných kamerou.
Pokud jednání přenáší kamera na internet a současně je uchováván záznam (tj. záznam je veřejnosti zpětně přístupný na internetu), jde o zpracovávání osobních údajů. V takovém případě musí ten, kdo záznam získává a rozhodl o jeho ukládání, dodržovat povinnosti správce osobních údajů stanovené zákonem o ochraně osobních údajů. Jestliže se audiovizuální záznam jednání neukládá a proběhne na internetu pouze neopakovatelně v přímém přenosu, povinnosti spjaté se zpracováváním osobních údajů se na realizátora přenosu nevztahují3) .
K zásahu do osobnostních práv může dojít při jakémkoli způsobu pořizování obrazových či zvukových záznamů týkajících se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy. Občanský zákoník, který obsahuje ustanovení o ochraně osobnosti, umožňuje pořizování či používání takových záznamů pouze se svolením zaznamenávaného anebo, pokud svolení chybí, jen pro zákonem vyjmenované účely. I když by zřejmě bylo možné podřadit přenos záznamu jednání na internetu pod tzv. zpravodajskou licenci, je zde navíc prostor, na který poukazují i některá soudní rozhodnutí. Podle judikatury (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 64/2004) totiž projevy, ke kterým dochází při obchodní či veřejné činnosti, nemají osobní povahu. Pořizování a používání záznamu z jednání komise otevírající obálky v zadávacím řízení tak, i bez souhlasu zaznamenávaných, nepředstavují zásah do osobnostních práv a jsou v souladu s předpisy.
SHRNUTÍ
Zadavatelé veřejných zakázek by měli celé zadávací řízení činit co nejprůhlednější. A jak jsem už uvedl, mají k tomu možnost. Otevírání obálek může být plně zpřístupněno veřejnosti. Dokonce je možné otevárání obálek audiovizuálně přenášet na webové stránky. Jednání hodnoticí komise pak lze zpřístupnit alespoň zástupcům veřejnosti, kteří se tak mohou stát svědky posouzení a hodnocení nabídek.
Je samozřejmé o možnosti účasti na jednání komise/í veřejnost informovat. Obeznámeni o této skutečnosti by měli být také uchazeči o zakázku. Při natáčení jednání je též na místě, aby všichni účastníci jednání (i potenciální z řad veřejnosti) byli o monitorování jednání kamerou a o způsobu použití záznamu informováni. Veškeré informace je přitom žádoucí poskytnout předem, tj. nejlépe ještě před nebo při zahájení zadávacího řízení, aby na ně bylo možné včas reagovat (ne)účastí.
Poznámky
1) Ustanovení o sdělení nabídkové ceny bylo do zákona vloženo jeho novelou (zákon č. 417/2009 Sb.) s účinností od 1. 1. 2010. I před tímto doplněním platného ZVZ však případné sdělení nabídkové ceny bylo s ohledem na princip transparentnosti zadávacího řízení v souladu se zákonem (viz ÚOHS - http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/Sekce_VZ/Metodiky/cteni_nabidkovych_cen.pdf). Zveřejňování nabídkových cen připívá k transparentnosti i podle podnikatelů, viz shrnutí šetření Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) z počátku roku 2010 - http://www.amsp.cz/uploads/soubory/TZ_2010_02_17_Nazory_podnikatelu_na_korupci.doc. V květnu 2010 byla přijata novela ZVZ (s účinností od 15. 9.) zahrnující změnu, na základě které budou muset být informace o nabídkové ceně komisí sdělovány (opět) obligatorně, tj. nikoli jen na základě jejího rozhodnutí.
2) Viz například Ministerstvo vnitra ČR: Analýza účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím, 2007, s. 48 a 49. Dostupné na http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/mistni/dokumenty/analyza_vlada.pdf.
3) Viz Úřad pro ochranu osobních údajů: K problematice provozu webových kamer přenášejících obraz na veřejně přístupné webové stránky z hlediska zákona o ochraně osobních údajů, 2008. Dostupné na http://uoou.cz/uoou.aspx menu=14&loc=510.
Právní předpisy:
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (především § 6, § 71 a násl., § 152),
zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (§ 11 a násl.).
PETR KUBAČKA
Odbor právní Magistrátu města Přerova
