Odpověď na otázku uvedenou v titulku zjišťoval dotazníkový průzkum, který uskutečnila Regionální rozvojová agentura jižní Moravy v červenci až říjnu 2005 v rámci projektu Dobří sousedé.
Cílem projektu Dobří sousedé, který EU podporuje z prostředků INTERREG IIIA, je vytvořit podmínky pro efektivní fungování euroregionální struktury pro spolupráci regionů jižní Morava a Weinviertel (Dolní Rakousko) a zintenzívnit přeshraniční spolupráci obcí, měst a dalších zainteresovaných subjektů z veřejné sféry. K dotazníkovému šetření vedlo Regionální rozvojovou agenturu jižní Moravy několik důvodů:
dosud chybí reprezentativní průzkum o vnímání přeshraniční spolupráce,
často jde pouze o subjektivní domněnky a názory bez zřetelně vyjádřené podpory,
existuje potřeba ověřit současné nástroje přeshraniční spolupráce a vytvořit tak podklad pro jejich modifikaci do budoucna.
O názor na dosavadní přeshraniční spolupráci byly požádány všechny obce okresů Břeclav, Hodonín a Znojm - u malých obcí formou korespondenčního šetření, u velkých obcí (nad 3000 obyvatel v okrese Hodonín a všechny obce nad 2000 obyvatel v okresech Znojmo a Břeclav) řízeným rozhovorem. Celkem se průzkum uskutečnil u 298 obcí, z toho korespondenčně u 265 a řízeným rozhovorem u 33 obcí. Celková návratnost dosáhla 74 % (71 % u malých a 100 % u velkých obcí).
VÝSLEDKY PRŮZKUMU
Aktivní - neaktivní přeshraniční spolupráce: Základní otázka dotazníkového šetření zněla, zda se obec podílí aktivně na přeshraniční spolupráci nebo se jí nezabývá vůbec. Výsledky ukázaly rozdíly v podmínkách pro přeshraniční spolupráci v malých a velkých obcích. Zatímco tři čtvrtiny velkých obcí, které mají většinou rozsáhlejší administrativní zázemí, se aktivně na přeshraniční spolupráci podílejí, u malých obcí je to pouze 17 %.
Krátkodobá - dlouhodobá spolupráce: U obcí, které se zabývají přeshraniční spoluprací, jsme dále zkoumali, zda jde o dlouhodobou spolupráci či o krátkodobé (účelové) partnerství. U velkých obcí a měst jsou podle výsledků šetření obě formy v rovnováze, u malých obcí se dlouhodobou spoluprací zabývá pouze třetina obcí, což souvisí i s poznatky o způsobu navázání kontaktu se zahraničním partnerem:
76 % velkých obcí má zkušenost s přeshraniční spoluprací a nejčastěji to byl výsledek dlouhodobých vztahů, mnohdy sahajících do začátku 90. let. Spolupráce probíhá hlavně na základě dlouhodobých vztahů a často díky osobním kontaktům.
Malé obce mají komplikovanější situaci při získávání a především udržování vztahu se zahraničním partnerem. Proto také většina získala kontakt na partnera ze zahraničí přes prostředníka (často státní instituce nebo mikroregion, příp. místní kulturní nebo sportovní sdružení, které mělo takový kontakt). A osobní kontakty představitelů obce nadále udržují toto partnerství funkční.
Témata projektů/aktivit se velikostí obcí neliší. Převládají kulturní, vzdělávací, společenské a sportovní akce apod. V poslední době jsou to i projekty na zlepšení životního prostředí a rozvoj cestovního ruchu.
PŘÍNOS SPOLUPRÁCE
Všechny obce bez rozdílu, zda se přeshraniční spoluprací zabývají či nikoli, se v dotazníku vyjadřovaly k otázce, nakolik je přeshraniční spolupráce s rakouskými partnery pro jejich obec přínosná.
V tomto ohledu se odpovědi malých a velkých obcí lišily - především ve vnitřním hodnocení, zda je přínosná jednoznačně, většinou či spíše. Tyto odpovědi u velkých obcí tvoří 87 %, zatímco u malých obcí je tomu tak pouze v 64 %. Výsledky přibližně kopírují závěry první otázky, zda má obec s přeshraniční spoluprací zkušenosti a aktivně se na ní podílí.
Oslovené obce se rovněž vyjadřovaly k tématům, která by podle jejich názoru měla být prioritní pro příští období. I když jsou v tomto případě patrné drobné rozdíly (například malé obce by daleko více uvítaly setkávání zástupců samosprávy, zatímco velké obce spíše školní výměny), zůstává složení témat totožné s tématy projektů, které obce uskutečnily v předchozím období: kulturní, sportovní, vzdělávací a společenské; životní prostředí; cestovní ruch.
BARIÉRY A MOŽNOSTI
Při identifikaci překážek rozvoje přeshraniční spolupráce u jednotlivých obcí jednoznačně vítězí neznalost jazyků a nedostatek finančních prostředků u velkých i malých obcí. Tato omezení lze navíc jen velmi těžko odstranit.
Největší šanci pro přeshraniční spolupráci vidí obce především v představení úspěšných projektů a informací o možnostech podpory této formy kooperace.
Více informací o projektu Dobří sousedé najdete na adrese www.rrajm.cz/dobri-sousede.html.
Blanka Skalková
Regionální rozvojová agentura jižní Moravy
