Využití biomasy v systémech centralizovaného zásobování teplem (CZT) je stále více předmětem debat a úvah starostů měst a obcí. Není divu. Představa nižší ceny tepla oproti jiným palivům (zemnímu plynu, elektřině či uhlí) je při současném nemalém ekonomickém přínosu (díky využití místního...
| Využití biomasy v systémech centralizovaného zásobování teplem (CZT) je stále více předmětem debat a úvah starostů měst a obcí. Není divu. Představa nižší ceny tepla oproti jiným palivům (zemnímu plynu, elektřině či uhlí) je při současném nemalém ekonomickém přínosu (díky využití místního energetického zdroje) pro každou obec nesporně velmi lákavá. Srovnáme-li však počet projektů CZT na biomasu realizovaných od roku 1990 (viz tab. 1) s obcemi, ve kterých byl dosud zaveden zemní plyn, ukáže se, že lákavé představy mohou mít k jejich uskutečnění dalekou cestu.
Zatímco například Středočeská plynárenská, a. s., ročně zplynofikuje téměř čtyřicet obcí, od roku 1990 bylo v celé ČR vybudováno (novou výstavbou nebo rekonstrukcí) kolem 15 obecních kotelen na biomasu, které centrálně vyráběným teplem zásobují v obcích desítky (někde až stovky) domácností. Spolu s dalšími, které jsou v současnosti ve výstavbě, a u kterých je známo, že biomasa je tam jako palivo využívána alespoň pro vytápění obecních budov (obecní úřad, škola apod.), se tak jejich počet blíží ke dvacítce. Jaký je důvod? Na to odpoví každý starosta sám. Především peníze. Zatímco náklady na plynofikaci obce se pohybují ve výši zhruba 5 - 15 mil. Kč a vlastní připojení každého jednotlivého objektu na místní rozvod plynu v rozmezí 40 - 80 tisíc Kč (domovní přípojka, plynový kotel, příp. vyvložkování komína), investice do vybudování kotelny na biomasu, rozvodů tepla a domovních předávacích stanic se pohybuje ve výši minimálně 200, ale také až 300 tisíc korun na každou připojenou bytovou jednotku... Celková investice do centrální kotelny na biomasu je tak několikanásobně vyšší než v případě lokálního vytápění zemním plynem. Při nutnosti dosažení dostatečně konkurenční ceny tepla pro připojení potřebného minimálního počtu odběratelů je tak investice do takovéhoto projektu bez státní podpory prostě nerealizovatelná. Prakticky všechny uskutečněné projekty systémů CZT na biomasu tak byly realizovány díky vysoké podpoře ze strany státu, tj. Státního fondu životního prostředí (SFŽP), případně České energetické agentury (ČEA), který obcím na tento typ projektů přispívá až 80 % celkových nákladů investice (z poloviny formou dotace a zbytek v podobě nízkoúročené půjčky, případně bez ní). I přesto však řada obcí při svých omezených rozpočtových možnostech není schopna dát dohromady zbývajících 20 % investice, ačkoliv v případě ekonomicky dobrého projektu je pak již obec schopna tyto zbylé prostředky uhradit částečně ze svého rozpočtu anebo bankovním úvěrem. Takových projektů však bohužel není mnoho, i když studie o potenciálu energeticky využitelné biomasy se předhánějí, kolik jí u nás je. To ostatně dokazuje i počet dosud realizovaných projektů. Existuje nějaká alternativa? Ano. Je nutné začít postupně. V každé obci, kde není centralizované zásobování teplem, jsou obecní budovy obvykle vytápěny uhelnými nebo plynovými zdroji umístěnými ve vlastním či v přilehlém objektu. Tyto zdroje, s výkonem maximálně několika stovek kW, jsou tou nejlepší cestou, jak v obci začít biomasu energeticky využívat. Výše nákladů na přestavbu (některé litinové kotle na tuhá paliva lze využít jako výměník a tak je potřebné instalovat pouze předtopeniště) či na nákup nového speciálního kotle ke spalování biomasy není vysoká a náklady na realizaci se pak vrátí během několika topných sezón. Potřebu paliva pokryjí okolní lesy či prořezávky z místní zeleně a není potřeba svážet biomasu z okruhu mnoha desítek kilometrů, jak k tomu někde dochází. Lidé se naučí, jak s biomasou jako palivem správně zacházet. Zároveň to místním občanům dá příklad, že biomasou je ekologicky i ekonomicky výhodné topit. Díky dosahovaným nízkým nákladům na teplo si lze během životnosti kotle "našetřit" na propojení dalších objektů v blízkosti zdroje na biomasu, a tak postupně společné rozvody tepla v obci budovat ekonomicky a efektivně. A nemusí být nutné jako palivo používat pouze biomasu. Jak poslední instalace ukazují, efektivní cestou je i její spoluspalování s uhlím. Touto kombinací lze spalovat i biomasu v čerstvém stavu, tj. s vyšší vlhkostí, a navíc při bezproblémovém plnění emisních limitů. Tam, kde teplovodní sítě již není ekonomicky efektivní budovat, je možné, ve spolupráci s okolními obcemi, připravit pro své obyvatele plán na zajištění (výrobou nebo nákupem) komfortních a přitom ekologických paliv k vytápění - peletek. Čím dříve si takový plán obecní zastupitelé dohodnou a pokusí se realizovat, tím větší bude mít obec možnost z tohoto rodícího se trendu v blízkém budoucnu i ekonomicky profitovat. Mezinárodní konference Je zřejmé, že finanční aspekty nových projektů vytápění biomasou jsou rozhodující pro jejich úspěšnou realizaci. Vzhledem k velkému zájmu představitelů obcí, ale i podnikatelských subjektů, které tento zdroj energie mohou využívat pro své provozovny, bude toto téma předmětem diskusí na samostatné sekci "Biomasa - tedy efektivně" na mezinárodní konferenci a výstavě EEBW: Energie efektivně 2002 (www.eebw.cz), která se uskuteční v listopadu 2002 v Praze. Účastníci sekce budou mít možnost diskutovat o podmínkách již uskutečněných projektů, modelech přípravy nových projektů, vyměňovat si zkušenosti a kontakty nebo konzultovat své problémy s odborníky v oboru. Organizátorem konference je SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s., a jedním z mediálních partnerů konference je i měsíčník Moderní obec. Tomáš Voříšek |
