Přímotopy Není to tak dávno, co Parlament ČR uvolnil více než šest miliard korun na boj se znečištěným ovzduším. Peníze byly určeny na příspěvky pro lidi, kteří vyhodili své staré kotle či kamna na uhlí a nahradili je novým, ekologicky výhodnějším vytápěním. Za to se považoval především zemní plyn,...
Přímotopy
Není to tak dávno, co Parlament ČR uvolnil více než šest miliard korun na boj se znečištěným ovzduším. Peníze byly určeny na příspěvky pro lidi, kteří vyhodili své staré kotle či kamna na uhlí a nahradili je novým, ekologicky výhodnějším vytápěním. Za to se považoval především zemní plyn, ale také topení elektřinou.
Tisíce lidí si tak pořídily elektrické přímotopy s podporou státu. Další desetitisíce si jejich instalaci zaplatili ze svého, protože podlehli vábivé reklamě: pořizovací cena je příznivá, instalace jednoduchá, regulace báječná a cena elektřiny tak nízká.
Na názor ekologů, že jde o velmi neekologický způsob vytápění (primární energie v palivu se totiž využívá jen z asi 18 %), v mnoha zemích přímo zakázaný, nebral nikdo ohledy, stejně jako na varování, že "socialistické" ceny energií pro domácnosti se nemohou udržet věčně.
ČASY SE MĚNÍ
Ceny elektřiny se v poslední době několikrát zvýšily a pro mnohé domácnosti už přestávají být účty za elektrické topení únosné. Proto tyto domácnosti buď začínají omezovat vytápění, nebo si v tichosti zase instalují zpět kotle na uhlí, což kvalitě ovzduší pochopitelně neprospívá. Jenže co dělat, když na nic lepšího nejsou peníze?
POMŮŽE FOND
Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo podpořit nahrazování elektrických přímotopů jinými, ekologicky šetrnějšími alternativami, pomocí Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
Ministerstvo si dalo vypracovat analýzu environmentálních dopadů při záměně elektrického přímotopného vytápění biomasou (dřevem), zemním plynem, tepelným čerpadlem a dále teplem z dálkového vytápění (CZT) na bázi uhlí, zemního plynu či biomasy.
Alternativa přechodu na lokální (individuální) vytápění uhlím se nezkoumala, neboť je z hlediska ochrany životního prostředí nežádoucí.
Z analýzy vyplývá, že nejpříznivější variantou náhrady z hlediska životního prostředí je přechod na vytápění biomasou, v současnosti tedy především palivovým dřevem, dřevními briketami nebo peletami, případně prostřednictvím CZT na biomasu.
Dále v pořadí je přechod na vytápění zemním plynem a pomocí tepelného čerpadla. Nejméně přínosnou, ale stále ještě vyhovující alternativou je CZT na uhlí.
Investiční náklady na pořízení kvalitního zplyňovacího kotle na dřevo se pohybují v rozmezí 20 000-45 000 Kč, náklady na pořízení tepelného čerpadla okolo 200 000 Kč.
STÁTNÍ PODPORA
Opatření navrhovaná MŽP mají sociálně slabým domácnostem usnadnit přechod k ekonomicky příznivějšímu vytápění pomocí příspěvku na zakoupení kotle. Domácnost bude mít možnost volby mezi žádostí o příspěvek na investici od SFŽP a žádostí o "provozní" podporu prostřednictvím příspěvku na energii v rámci Státní sociální podpory (SSP).
Příspěvek pro sociálně slabé domácnosti se bude poskytovat v rámci programů Státního fondu životního prostředí, a to výhradně poživatelům příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, kteří tento příspěvek pobírali nejméně 9 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci podání žádosti o dotaci. Souhrnná výše podpory ze SFŽP pro rok 2001 nepřesáhne 150 mil. Kč.
Na záměnu elektrického přímotopného vytápění na vytápění dřevem a ve výjimečných případech i na vytápění tepelnými čerpadly se bude poskytovat podpora v rámci části B Státního programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Konkrétně půjde o dílčí programy 1.A.b (Podpora investic do náhrady fosilních paliv při vytápění a ohřevu teplé užitkové vody biomasou nebo náhrady vytápění elektrickými přímotopy, případně v kombinaci se solárním systémem pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby) a 4.A.b (Podpora investic do náhrady nebo částečné náhrady vytápění elektrickými přímotopy a fosilními palivy na vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách včetně rodinných domů pro fyzické osoby).
Pro sociálně potřebné domácnosti však bude nutné stanovit vyšší míru podpory než je nyní (v současné době lze poskytnout dotaci do výše 30 % investičních nákladů). Očekává se, že příspěvek bude činit 80 % celkových investičních nákladů.
Ve zvláště naléhavých případech, jimiž mohou být domácnosti důchodců, plně invalidních osob apod., bude umožněno získání 100 % dotace, jejíž absolutní velikost bude omezena maximální výší podpory.
NUTNOST KONZULTACÍ
A kolik lidí by vlastně tuto podporu využilo? Celkově je u nás asi 250 000 domácností, kteří používají přímotopy (neví se ovšem, kolik z toho tvoří rekreační obydlí). Z toho pobírá příspěvek na bydlení asi 9-11 000 domácností.
Dá se přitom odhadnout, že mezi těmito sociálně potřebnými domácnostmi bude zájem o příspěvek značný, protože tyto domácnosti skutečně na topení elektřinou nemají, topit samozřejmě musí a navíc nabídnuté podmínky jsou značně výhodné.
Volba způsobu náhrady musí být konzultována a schválena poradenským střediskem EKIS, případně jiným autorizovaným energetickým auditorem.
Kombinace tepelného čerpadla s elektrickým kotlem, byť provozně nejvýhodnější u těch domácností, které pomocí elektrokotle v současnosti vytápějí, vyžaduje příliš vysoké investiční náklady. Měla by být užívána pouze ve výjimečných případech, kdy není přístup ani k zemnímu plynu, k CZT a akumulačnímu vytápění a kde je omezena možnost využít biomasu (např. ve městech).
V případech, kdy je to možné (tj. pokud takové zařízení na trhu existuje), bude požadována instalace zařízení, nesoucího označení Ekologicky šetrný výrobek.
Žádosti o podporu se budou podávat individuálně na Státní fond životního prostředí. Postup podávání a vyřizování žádostí je stanoven příslušnými předpisy (Směrnice SFŽP, přílohy č. II Směrnice SFŽP na rok 2001). Směrnice ale v době přípravy tohoto článku byly teprve v přípravě a není vyloučeno, že dojde ještě k určitým změnám.
JANA PLAMÍNKOVÁ
VÝŠE PODPORY PRO JEDNOTLIVÉ VARIANTY
[*] Přechod z teplovodního přímotopného vytápění na kotel na biomasu: nejvýše 40 tisíc Kč.
[*] Přechod z neteplovodního přímotopného vytápění na kotel na biomasu: nejvýše 80 tisíc Kč.
[*] Přechod z přímotopného vytápění na CZT na biomasu: nejvýše 20 tisíc Kč.
[*] Přechod z teplovodního přímotopného vytápění na kombinací tepelného čerpadla a elektrického kotle (pouze v lokalitách, kde není přístup k CZT, zemnímu plynu či biomase): nejvýše 120 tisíc Kč.
