01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

JAK ZÍSKAT PODPORU Z PROGRAMU ISPA?

Program ISPA má pomoci kandidátským zemím splnit podmínky členství v Evropské unii v oblasti dopravy a životního prostředí. O tom, jaké možnosti program nabízí obcím, jsme hovořili s ředitelem odboru integrovaného financování Ministerstva životního prostředí Ing. Ctiborem Kocmanem.

Komu je podpora v rámci tohoto programu určena?

Žadateli mohou být především obce, jejich sdružení a subjekty, v nichž mají města nebo obce trvale víc než 90 % majetkovou účast. Těmto veřejným subjektům je určena finanční podpora na realizaci projektů zaměřených na ochranu vod, například na rekonstrukci čistíren odpadních vod a kanalizaci podle požadavků předpisů EU. Prostředky z programu ISPA lze použít i na nakládání s odpady a na ochranu ovzduší.

S jakou finanční částkou můžeme v ČR počítat?

Brusel nám na podporu realizace projektů přispívá 70 milióny eur ročně, přičemž polovina je určena na rekonstrukci dopravní sítě a druhá na zlepšování životního prostředí. Jestliže v letech 2000 až 2001 došlo v dopravě k navýšení schválených prostředků na úkor investic do životního prostředí, tak pro dosažení vyrovnání by se letos mohlo čerpat z programu víc, až 50 miliónů eur.

Které projekty na ochranu životního prostředí již byly schváleny Evropskou komisí?

Jako první v roce 2000 úspěšně prošly projekty rekonstrukce kanalizace v Ostravě a Brně. Loni byly schváleny tři projekty, mezi nimi rekonstrukce čistírny odpadních vod a kanalizace v Jihlavě a kanalizace v Olomouci. Třetím je v odborné veřejnosti již známý první regionální pro-jekt předložený Severočeskou vodárenskou společností. V její oblasti zahrnuje rekonstrukci celkem pěti čistíren odpadních vod /ČOV/ (Žatec, Jirkov a Údlice náležící k Chomutovu, Klášterec n. Ohří a Kadaň), přestavbu úpravny vod Hradiště, vodovodního potrubí Želenice - Bílina a částečnou rekonstrukci kanalizace v Ústí nad Labem. Je to rozsáhlý projekt, který se zaměřuje na celý region. Taková schémata chceme podporovat, přičemž do regionálních projektů mohou být zahrnuty podle směrnice ES k čištění městských odpadních vod investiční záměry obcí, které mají minimálně 2000 obyvatel. Tento počet je jednou z podmínek k získání podpory z EU. Další podmínkou, která v podstatě vylučuje samostatné projekty malých obcí, je minimální rozsah projektu 5mil. eur (v současnosti mezi 150 - 160 mil. Kč).

Na ministerstvu letos očekáváme konečné předložení tří dalších komplexních regionálních projektů pod názvem Dyje, Bečva a Zlínsko, zaměřených na ochranu vod. Každý z nich zahrnuje společné investiční akce nejméně pěti až deseti obcí na rekonstrukce ČOV.

Jsou k našim projektům v Bruselu připomínky?

Například k obsáhlému projektu Dyje, který byl pojat jako komplexní řešení na vymezeném území a který nám byl loni vrácen k přepracování. Původně se předpokládalo, že bude realizován ve třech etapách. Po projednání v Evropské komisi bylo nám doporučeno jej redukovat, shrnout do jednoho projektu. V něm zůstává rekonstrukce ČOV a kanalizace v Náměšti nad Oslavou, Jemnici, v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Blansku, Bystřici nad Pernštejnem, v Novém Městě na Moravě, Boskovicích a Moravských Budějovicích, dále rekonstrukce kanalizace v Třebíči a v aglomeraci Šlapanice. Celkový projekt má hodnotu více než 30 miliónů eur. Byl předložen Svazem vodovodů a kanalizací měst a obcí, s. r. o. Tato společnost obcí se sídlem v Brně vznikla po privatizaci v regionu a zahrnuje dva kraje - Jihomoravský a Vysočinu.

Jakou částí se na financování projektu podílejí investoři?

Ve směrnici programu ISPA je uvedeno, že požadované finanční prostředky z Bruselu mohou dosáhnout nejvýše 75 % přípustných investičních nákladů s přímým vztahem na zlepšení životního prostředí. Po našich zkušenostech z minulých dvou let ale očekáváme, že podpora pro ČR se bude pohybovat mezi 60 % až 70 %. Žadatel může obdržet také dotaci na vypracování projektu i spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí ČR. Zbývající část potřebných peněz hradí ze svého rozpočtu nebo si vezmou úvěr z banky.

Jak by měly obce postupovat, aby získaly podporu z programu ISPA?

Naše ministerstvo společně se SFŽP aktualizovalo loni směrnici pro předkládání žádostí o podporu z programu. V ní je obsažen přesný návod, jaké náležitosti má mít žádost, jak si počínat. V počáteční etapě žadatel kompletně vyplní registrační tabulku projektu a předá ji zmíněnému státnímu fondu. Tabulka zahrnuje základní údaje o projektu včetně jeho cíle, časového harmonogramu a zdroje financování. Fond může dodatečně vyzvat žadatele k vyjasnění uvedených údajů a po příznivém vyjádření předá dokument naší pracovní skupině ISPA, složené ze zástupců příslušných ministerstev a fondu. Skupina posoudí, zda je projekt vhodný k financování z fondů EU. Na základě jejího návrhu ministr životního prostředí rozhodne o projektu.

A když je projekt v této etapě schválen?

Potom následuje další, ve které žadatel vyplňuje složitější formulář zvaný Identifikační dokument projektu. V něm rozpracovává a upřesňuje rozsah, umístění, náklady, efektivnost a rizika projektu. Dokument je klíčový pro určení konečné podoby projektu i pro případné spolufinancování jinými institucemi. Než se tak stane, identifikační dokument ještě posuzuje naše pracovní skupina. Její kladné vyjádření znamená, že žadatel je vyzván k předložení anglické verze přihlášky ISPA pro Brusel.

Uspokojivé vyplnění všech požadovaných dokumentů včetně jejich příloh je spojeno s investiční přípravou a s inženýrskou činností, což je finančně náročné.

Jen tyto náklady dosahují u velkých projektů až několik miliónů korun. Všechny přípravné práce jsou nezbytné, jinak nelze očekávat příznivou odpověď z Bruselu. Veškeré informace o celém procesu přípravy, projednávání a schvalování žádosti jsou uvedeny na internetových stránkách Státního fondu životního prostředí ČR (www.sfzp.cz) Další aktualizace směrnice se očekává ve 2. polovině letošního roku ve spojitosti s přípravou na fond soudržnosti, který po vstupu ČR do EU fond ISPA nahradí.

Co je podle vás nemalým problémem při této rozsáhlé přípravě?

Například vyjasnění vlastnických vztahů, jak to požaduje bruselská legislativa. Infrastruktura zahrnutá do projektu musí patřit veřejnému subjektu. Je přijatelné, když jej formálně tvoří akciová společnost nebo společnost s ručením omezením, v níž, jak jsem již uvedl, je 90% až 100% účast obcí, jejich sdružení nebo města či kraje. Nemůže to být společnost, ve které by měl významný podíl soukromý investor.

Potom by příslušná komise Evropského společenství nemohla kontrolovat řádné čerpání poskytnuté finanční podpory.

Jinak nemalá část obcí by nejraději předložila samostatný projekt. Obtížně nacházíme integrující subjekt, který by mohl dát v regionu obce dohromady a připravit pro ně jeden společný projekt. Je vítaný, když se má třeba řešit nakládání s odpady. Recyklační nebo spalovací zařízení odpadů může být ekonomicky výhodné, jen když pracuje pro větší počet obcí. Takový projekt bychom rádi podpořili.

Mohly by tomto případě sehrát svou roli kraje?

Jistě, už proto, že se změnou legislativy přebírají odpovědnost za koncepce nakládání s odpady, snižování emisí do ovzduší i čištění městských odpadních vod. Právě východisko krajských koncepci by umožnilo navrhnout a realizovat skutečně prioritní projekty v malém regionu.

JAN BEDNAŘÍK

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down