Iniciativa eStat.cz vedená poslancem Evropského parlamentu Edvardem Kožušníkem uspořádala v pražském Valdštejnském paláci za účasti předsedy Senátu Přemysla Sobotky seminář na téma 10 let českého eGovernmentu.
V panelové diskusi se také představili bývalí ministři, kteří od konce 90. let 20. století určovali rozvoj informační společnosti: Karel Březina, Vladimír Mlynář, Dana Bérová a Ivan Langer, doplnění nynějším náměstkem ministra vnitra pro informatiku Jaroslavem Chýlkem. V debatě se hodnotilo uplynulé desetiletí převážně pozitivně. Na počátku stála Strategie rozvoje informační společnosti, kterou přijala Zemanova vláda, ministerstvo informatiky vyvíjelo koncepci Portálu veřejné správy, jehož rozvoj byl později bohužel utlumen, až se za minulé vlády dospělo k celoplošnému zřízení terminálů CzechPOINT, povinným datovým schránkám a budování základních registrů veřejné správy.
PROBLÉMY PŘETRVÁVAJÍ
Vladimír Mlynář však poněkud zproblematizoval zaměření semináře, když prohlásil, že předchozí desetiletí bylo ve znamení elektronizace a nikoli eGovernmentu, který znamená zásadní reformu správního systému s využitím moderních informačních technologií. Ve veřejné správě zatím k zásadní změně nedošlo a stále se vrací stejný problém: Elektronizují se neefektivní a zastaralé správní procesy, což zvyšuje náklady na administrativu a konzervuje nynější stav. Dalším přetrvávajícím problémem je rivalita mezi informatiky legislativci. Podobně jako jiní řečníci upozornil také na fakt, že rozvoj informatizace je u nás zpolitizován a s každou další změnou vlády dochází k výrazným změnám ve strategii informačních a komunikačních technologií (ICT), což znejisťuje uživatele a celý systém neúměrně prodražuje.
V diskusi o tom, jak by měl být řízen eGovernment po parlamentních volbách, zaznívaly návrhy na převedení této agendy pod Úřad vlády ČR. Důležitý však byl argument, aby byl zachován nynější systém kvůli plynulému čerpání dotací z EU.
Dana Bérová připomněla další nešvary - nedokončení reformy státní správy, resortismus, nekoncepční spolupráci státu se soukromou sférou a nedostatek kvalifikovaných lidí ve veřejné správě.
Náměstek ministra vnitra Jaroslav Chýlek potvrdil, že zatím chybějí ve veřejné správě motivační nástroje, které by umožnily přesvědčit úředníky, jak je proti tradičním postupům výhodné využívat nové technologie. Zdaleka ne všichni jsou přesvědčeni, že jim informační technologie umožňují usnadnit práci. V tomto směru je situace povzbudivější na úrovni obcí a krajů než na ministerstvech. Jako důvod pomalého a opatrného nasazování nových technologií byl v diskusi uváděn také strach některých politiků a úředníků z transparentnosti. Mezi očekávanými, ale zatím nedotaženými projekty byla jmenována e-justice, elektronické volby nebo usnadnění procesu RIA (Regulatory Impact Assessment - nástroj pro zvyšování kvality regulace) plným využitím elektronizace v legislativním procesu.
Nejkritičtěji se k současnému stavu vyjadřoval Oldřich Kužílek, tvůrce zákona o svobodném přístupu k informacím. Vytýkal politikům a úředníkům absenci strategického cíle, jímž je informovanost občanů. Na mnoha úřadech stále panuje neochota zveřejňovat dobrovolně veřejné informace a komunikace s veřejností je chápána spíše jako nepříjemná povinnost než samozřejmá nutnost.
PATŘÍME SPÍŠE K PRŮMĚRU
Jaroslav Chýlek uvedl, že podle údajů Eurostatu nepatří ČR v rozvoji elektronických služeb k nejvyspělejším evropským zemím, ale spíše k průměrným - 65 % podnikatelů a 27 % jednotlivců využívá internet ve vztahu k veřejné správě. Podle Českého statistického úřadu více než 11 % občanů komunikuje s úřady e-mailem a stahuje si formuláře, 6 % jich vyplňuje formuláře na webových stránkách úřadů. Formuláře ke stažení nabízejí všechny krajské úřady, 64 % státních úřadů a 42 % obcí, k on-line vyplnění 77 % krajských úřadů, 38 % organizačních složek státu a přes 10 % obcí. Existuje tedy zřejmý nepoměr mezi stoupající nabídkou elektronických služeb od úřadů a jejich využíváním občany.
